Clementino Ocampos - Clementino Ocampos - Wikipedia
Clementino Ocampos | |
---|---|
Rodné jméno | Clementino Ocampos |
narozený | San Lorenzo, Paraguay | 14. listopadu 1913
Zemřel | 4. ledna 2001 Asunción, Paraguay | (ve věku 87)
Žánry | Paraguayský básník |
Zaměstnání (s) | Hudební skladatel, Básník |
Clementino Ocampos (14. listopadu 1913 v San Lorenzo, Paraguay - 4. ledna 2001) byl Paraguayan hudební skladatel a básník. Jeho rodiče byli Justiniano Ocampos a Telesfora Melgarejo.
Časný život
V roce 1932 zahájil velký boj Paraguayské Chaco Byl stále teenagerem, 19 let se dostal na volání Clarka, aby šel bránit Chaca, a narukoval na dělový člun Paraguay, protože od té doby až do roku 1935 dodržoval Homeland vykonávající povinnou vojenskou službu soutěž trvala válku, která postavila bratrské národy Paraguay a Bolívie.
Tento skutečně populární básník se také připojil k dílům, která obohatí zpěvník rodného paraguayského jazyka Guaraní použitého ve verších sladkého vyprávění a vzrušujícího, který proměňuje jejich výtvory ve skutečný „obraz“, který zapůsobil, když jsme slyšeli tlumočení více zavedenými sólisty nebo skupinami lidí z naší vlasti .
Clementino Ocampos, „populární básník“, si v rodném hudebním díle vydobyl privilegované místo a zanechal jako odkaz svých mimořádných pracovních skladeb, které pokračují dodnes a potěší ty, kteří milují naši autentickou lidovou hudbu zpívanou v kadenci a dokonalém Guaraní .
Kariéra
Dvojjazyčný básník (španělsky-Guaraní). Jako básník ovládal dvojjazyčnost a mluvil perfektně španělsky a Guaraní, což se odráží v mnoha jeho dílech, přičemž v nich byla použita nejpůvodnější slova. Díky jeho znalostem byl možný nábor překladatele španělské Guaraní pro informační služby velvyslanectví Spojených států při plnění tohoto úkolu v prostoru osmnácti a půl roku.
Jako dvojjazyčný básník bylo jednou z jeho památných prací plný překlad, který Guaraní upřednostňoval před tímto projevem John F. Kennedy, u příležitosti inaugurace kanceláře prezidenta USA, jehož text byl následně zveřejněn velvyslanectvím této země v Paraguay.
Clementino Ocampos byl také hráčem golfu a autorem povídek a legend na Guaraní, byl jedním z velkých bavičů nocí hudby, zpěvu a poezie křivky Restaurant, kde strávil nezapomenutelné chvíle s přítomností pozoruhodných uměleckých a zakotvených čísel kteří provedli své činy s produkcí tohoto nezapomenutelného rolníka, který znal jak potěšení, tak pobavení svých spoluobčanů výskytem ohnisek s jeho bohatými představami.
Rozdíly
Rok 1997 byl vyznamenán jako Illustrious Citizen z jeho rodného města, San Lorenzo, pocta člověku, který příklad zasvěceného života ponechal obtížnému úkolu umělecké práce.
Funguje
Clementino Ocampos zanechal dědictví své vlasti a všem, kteří cítí chuť populárních písní jako „Kuña Guapa“ s hudbou od Franciska F. Larrosy.
- „Seis de Enero“,
- „Paloma Saite“,
- „Martinita Aurelia“,
- „Rubita Mimaguive“,
- „Kamba kue mi“,
- „Presente Feliz“,
- „Poranguereko“,
- „Mi alteñita“,
- „Oimembapa che ru“, jsou pozoruhodnou krásou. Skladateli Bernardo Avalos, Pablo Barrios, Aristóbulo Aguilera, Paulino Gonzalez, Adolfo Peña, Martin Escalante, Rodolfo Roa a Santiago Cortesi, mimo jiné, kteří byli zhudebněni jako jeho básně.
Sbíral a publikoval svá díla v jediném svazku nazvaném Pyhare memby [Syn noci].
Mezi jeho díla jsou popsány níže:
„Kuña Guapa“
Gallo kuéra osapukái ko´eti oñemboja
Epu ´a eñakakarai kuña guapa tahecha
Toku ´e kena tumby k Juasake Tetyma
Típica tojeroky ta iñesperansa kosina
II
Kaay ta hetyma ta hyjui ha tahaku
Henda huele café ra aje´ima na kuklu
Tokaruke ryguasu do mbo´a ta hyguata
Y pyahu k jereru kambuchi k revosovi
III
Toimba tembi´u ra tata ári ta haku
Henda guepe ao ky´a heta por ata ijaruru
Moroti va camisa taipoti ta hyakuavu
Ani anga hesa´yju ovyvy harupi opyta
IV
Sabana kotypegua taipoti tapiaite
portiju la dosegua ta heve kada ko´e
koty ´ipe ke toiko torypápe la karu
pukavype te reiko to reindi che mborayhu
PROTI
Kane ´o la dosgua araire tohopa
Osorova umi che ao poraite e remenda
Nde deber ka ´arugua pohaita ku tererépe
Te reho che rendaipe ha upei ta merenda
VI
Oguahévo ka ´aru te reho eñempolva
To jajai umi nde resa ha pyyinte che retu
Kuña guapa nde rekope virumi reipuru kuaava
Ha ko´eramo tupaópe ñamenda mba´e hagua.
Píseň „Seis de Enero“, kterou složil krejčí Clementino Ocampos v roce 1945, je příběhem toho, co sám utrpěl, ale které se dnes stalo společenským pobouřením. Toto svědectví říká, že 5. ledna 1945 toužil po dodání obleku, aby si mohl koupit cenný dárek pro den králů, jeho malé dcery sotva 3 let, jménem Ramona Berlarmina. Až do konce nebyl klient představen, aby stáhl svou žádost, a v důsledku toho nebyla žádná platba ani peníze na získání dlouho očekávaného daru.
Následujícího dne, když nenalezla očekávaný dar králů, se dívka cítila tak smutná a zvolaná: - Proč jsou králové zlí a nic mi nepřinesli !, což na jeho otce vyvolalo tolik dojmu a nakonec dokončilo překlad svých pocitů do tato báseň napsaná v jopara (smíšená španělština a Guaraní), která má nakonec Martin Escalante rytmus a byla velmi populární v Paraguay.
A nyní více než kdy jindy, v této době, ve které žijeme, se tato hudba stává aktuálnější.
Tady to je. Text písně Clementino Ocampos a hudba Martin Escalante.
6 DE ENERO
Éra hermosa la mañana, éra el Día de Los Reyes,
las sonrisas infantiles mundopyre iñasãi, (1)
cada cual con el obsequio que el Mago les hiciera
por ser bueno y obediente, vy’águi osapukái. (2)
Más un niño que era pobre, también bueno y obediente,
al no serle obsequiado isymíme oporandu: (3)
Por qué mamá querida Los Reyes del Oriente
no me hizo un regalito, ha entérope ogueru. (4)
Yo mamita soy más bueno que Antonio y Andresito,
y de muchos amiguitos añembo´ekuaaiteve; (5)
syn qué malos Los Reyes no me trajo ni un autito
comprámena mamita, aipotánteko che ave. (6)
Así se queja el pobre sin cariño y sin halago
que su padre fue un tirano ni ndohechávai chupe (7)
y esa hrozný orfandad no tiene sus Reyes Magos
que le haga un regalito el 6 de enero yave. (8)
Překlad
(1) mundopyre iñasãi: Šíří se po celém světě
(2) vy'águi osapukái: Křičí radostí
(3) isymíme oporandu: Zeptal se své maminky
(4) ha entérope ogueru: A všichni přinesli
(5) añembo'ekuaaiteve: Modlím se ještě lépe
(6) comprámena mamita, aipotánteko che ave: Prosím mami, také bych chtěla něco mít
(7) ni ndohechávai chupe: Ani jsem ho neviděl
(8) yave: Během
Bibliografie
- Sonidos de mi Tierra.
- Virtuální knihovna