Clas Thunberg - Clas Thunberg

Clas Thunberg
Osobní informace
narozený	5. dubna 1893; Helsinki, Finsko
Zemřel	28.dubna 1973 (ve věku 80); Helsinky, Finsko
Výška	1,67 n
Hmotnost	67 kg (148 lb)
Sport
Země	Finsko
Sport	Rychlobruslení
pánské rychlobruslení
Zastupování Finsko
olympijské hry
Světové mistrovství světa
Mistrovství Evropy

Arnold Clas ("Classe") Robert Thunberg (5. dubna 1893 - 28. dubna 1973) byl a Finština rychlobruslař který vyhrál pět zlatých olympijských medailí - tři na zahajovací zimní olympiáda držen v Chamonix v roce 1924 (spolu se stříbrnou a bronzovou medailí) a dvě na Zimní olympijské hry 1928 držen v St. Moritz. Byl nejúspěšnějším sportovcem na obou těchto zimních olympijských hrách a sdílel s ním čest pro zimní olympijské hry 1928 Johan Grøttumsbraaten Norska. Žádný jiný sportovec nikdy nezískal tak vysoký zlomek všech olympijských událostí na jediných hrách. Narodil se a zemřel v roce Helsinki.^[1]

Krátká biografie

Thunberg začal s rychlobruslením poměrně pozdě, ve věku 18 let, poté, co se plně soustředil na svůj sport, vedl poněkud hlučný život jako nutkavý kuřák a pijan. Avšak od 28 let - když se objevil poprvé Mistrovství Evropy ve víceboji - a následujících deset let byl zdaleka nejúspěšnějším bruslařem.

Největší předností Thunbergu byly nejkratší vzdálenosti, 500 až 5 000 metrů. Nikdy nevyhrál mezinárodní závod na 10 000 metrů, přestože vyhrál stříbrná medaile na 10 000 metrech u Zimní olympijské hry 1924 - poražen krajanem o tři sekundy Julius Skutnabb. Thunberg získal na olympijských hrách v roce 1924 tři zlaté medaile - kolem dokola událost, 1 500 metrů a 5 000 metrů. Zůstává jediným člověkem, který získal zlatou olympijskou medaili v rychlobruslení allround, protože navzdory statusu allround jako premiérové bruslařské události, alespoň do 90. let, byla akce na olympijských hrách od roku 1928 zrušena.

Thunberg vyhrál pět Světové mistrovství světa tituly z let 1923 až 1931 a také čtyři Mistrovství Evropy ve víceboji tituly. Vzal také další dvě zlaté medaile na Zimní olympijské hry 1928 Na závěr pět a díky těmto dvěma medailím se stal nejstarším olympijským šampionem v rychlobruslení ve věku 34 let. Navzdory svému úžasnému běhu byl však na dlouhé vzdálenosti občas zranitelný. Pokud jeho 500 a 1 500 metrů akce nešly přesně podle plánu, pak by mohl být poražen - jak ukazuje sezóna 1927, kdy 22letý Bernt Evensen napil ho na světový i evropský titul. Evensen však nikdy nedokázal spojit dlouhé vítězství, které Thunberg skončil.

Navzdory svým úžasným rekordům v kariéře se Thunberg nikdy nedostal na vrchol Adelskalender - statistický vynález, který řadí bruslaře podle jejich osobních rekordů a poté je pomocí tabulky převádí na všestranné výkony. Oscar Mathisen Osobní rekord na třech nejdelších vzdálenostech byl prostě příliš dobrý na to, aby se Thunberg vyrovnal. Mathisen - který se narodil pět let před Thunbergem - se však během roku stal profesionálem první světová válka, což znamená, že se ti dva nikdy nesetkali v ISU - schválená událost.

Záznam

Světové rekordy

V průběhu své kariéry Thunberg bruslil čtyři světové rekordy:

Vzdálenost	Čas	datum	Umístění
500 m	42.8	19. ledna 1929	Eisstadion Davos, Davos
1000 m	1:28.4	11. ledna 1930	Eisstadion Davos, Davos
500 m	42.6	13. ledna 1931	Badruttův park, St. Moritz
3000 m	5:19.2	8. ledna 1932	Eisstadion Davos, Davos

Zdroj: SpeedSkatingStats.com^[2]

Osobní záznamy

událost	Výsledek	datum	Umístění	Poznámky
Osobní záznamy
pánské rychlobruslení
500 m	42.6	13. ledna 1931	Badruttův park, St. Moritz	Světový rekord dokud nebude zbit Hans Engnestangen dne 21. ledna 1933.^[3]
1000 m	1:27.4	4. března 1931	Bislett Stadion, Oslo
1500 m	2:18.1	11. ledna 1930	Eisstadion Davos, Davos
3000 m	5:00.6	12. února 1933	Eisstadion Davos, Davos
5000 m	8:32.6	4. února 1928	Eisstadion Davos, Davos
10 000 m	17:34.8	5. února 1928	Eisstadion Davos, Davos

Všimněte si, že Thunbergův osobní rekord na 3000 m nebyl uznán jako oficiální světový rekord.

Thunberg má Adelskalender skóre 192,633 bodů. Jeho nejvyšší umístění na Adelskalenderu bylo druhé místo.

Medaile

Přehled medailí získaných Thunbergem na důležitých šampionátech, kterých se zúčastnil, s uvedením let, v nichž vyhrál každý:

Mistrovství	Zlatá medaile	Stříbrná medaile	Bronzová medaile
Zimní olympiáda	1924 (1 500 m) 1924 (5 000 m) 1924 (všestranný) 1928 (500 m) 1928 (1 500 m)	1924 (10 000 m)	1924 (500 m)
Svět všestranný	1923 1925 1928 1929 1931	1927	1922
European Allround	1922 1928 1931 1932	1923 1924 1927 1929	–
Finský všestranný	1920 1922 1924 1927 1928	1921	1916

Zdroj: SpeedSkatingStats.com^[2]

Reference

^ "Clas Thunberg". sports-reference.com. Archivovány od originál dne 17. dubna 2020. Citováno 6. března 2012.
^ ^A ^b "Clas Thunberg". SpeedSkatingStats.com. Citováno 25. srpna 2012.
^ "Vývoj světového rekordu 500 metrů muži". www.speedskatingstats.com. Citováno 29. března 2015.

Evidence
Předcházet Sám s Ivar Ballangrud	Sportovec s největším počtem medailí na zimních olympijských hrách 2. února 1964 - 5. února 1964 S: Ivar Ballangrud Sixten Jernberg	Uspěl Sixten Jernberg
Předcházet Sám	Sportovec s největším počtem medailí na zimních olympijských hrách 14. února 1936 - 2. února 1964 S: Ivar Ballangrud	Uspěl Sám s Ivar Ballangrud a Sixten Jernberg
Předcházet Sám s Roald Larsen	Sportovec s největším počtem medailí na zimních olympijských hrách 14. února 1928 - 14. února 1936	Uspěl Sám s Ivar Ballangrud
Předcházet Sám s Charles Jewtraw, Oskar Olsen a Roald Larsen	Sportovec s největším počtem medailí na zimních olympijských hrách 26. ledna 1924 - 14. února 1928 S: Roald Larsen	Uspěl Sám
Předcházet První medaile	Sportovec s největším počtem medailí na zimních olympijských hrách 26. ledna 1924 - 26. ledna 1924 S: Charles Jewtraw Oskar Olsen Roald Larsen	Uspěl Sám s Roald Larsen

[1] "Clas Thunberg". sports-reference.com. Archivovány od originál dne 17. dubna 2020. Citováno 6. března 2012.

[Results-2] A ^b "Clas Thunberg". SpeedSkatingStats.com. Citováno 25. srpna 2012.

[3] "Vývoj světového rekordu 500 metrů muži". www.speedskatingstats.com. Citováno 29. března 2015.

[1]

[2]

[3]