Ciubotaru v. Moldavsko - Ciubotaru v. Moldova
| Ciubotaru v. Moldavsko | |
|---|---|
| Rozhodnuto 27. dubna 2010 | |
| Celý název případu | Ciubotaru v. Moldavsko |
| Číslo případu | Přihláška č. 27138/04 |
| Prezident Nicolas Bratza | |
| Soudci | |
| Ovlivňování právních předpisů | |
| Článek 8 z Evropská úmluva o lidských právech | |
Ciubotaru v. Moldavsko (žádost č. 27138/04) byl případ, o kterém rozhodl Evropský soud pro lidská práva v roce 2010. Ciubotaru usiloval o změnu své etnické příslušnosti Moldavský na rumunština na jeho rodných a oddacích listech, které Moldavsko odmítlo. Soud shledal, že byl porušen postup Moldavska při změně etnického původu Článek 8 (právo na soukromý život) z Evropská úmluva o lidských právech.
Pozadí
V roce 2002, když žádal, aby jeho starý sovětský občanský průkaz nahrazený moldavským, pan Ciubotaru uvedl, že jeho etnický původ byl rumunský. Jelikož mu bylo řečeno, že jeho žádost nebude přijata, pokud neuvede moldavskou etnickou příslušnost, jako v sovětských dokumentech jeho a jeho rodičů, vyhověl.
Poté požádal příslušný státní orgán, aby změnil svůj údaj o etnické identitě z „moldavské“ na „rumunskou“. Jeho žádost byla zamítnuta s argumentem, že jelikož jeho rodiče nebyli v jejich rodných a oddacích listech zapsáni jako etničtí Rumuni, bylo nemožné, aby byl zaznamenán jako etnický Rumun. Bylo mu doporučeno prohledat v archivech stopy rumunského původu jeho předků. Odvolání k vnitrostátním soudům byla zamítnuta.[1]
Stanovisko Soudního dvora
Soud rozhodl pro Ciubotaru. Soud vysvětlil, že chápe, že orgány by měly mít možnost odmítnout žádost o změnu etnického původu, pokud je žádost založena pouze na nepodložených subjektivních důvodech. Moldavské právní požadavky však vytvořily nepřekonatelné překážky pro jednotlivce, který si přeje zaznamenat jiné etnikum, než je etnický původ, který sovětské úřady definovaly pro jeho rodiče. Soud také zjistil, že tvrzení Ciubotaru bylo založeno na více než jen subjektivních důvodech, protože Ciubotaru mohl vytvářet objektivně ověřitelné vazby s Rumunské etnické skupiny. Podle platného moldavského práva se nelze spolehnout na důkazy jako jazyk, jméno a empatie.[2]
Soud dospěl k závěru, že postup při změně záznamu o etnickém původu porušil článek 8 (právo na soukromý život) Evropská úmluva o lidských právech, a uložil Moldavsku zaplatit žalobci 5 000 Eur.
Souběh
Soudce Mijović podal souhlasné stanovisko a poukázal na to Sebeidentifikaci považuji primárně spíše za věc osobního vnímání než za věc založenou na objektivních důvodech, a proto nesdílím úvahy senátu v rozsudku.[3]