Churigar - Churigar - Wikipedia

The Churigar plocha muslimský komunita nalezená ve státě Rádžasthán v Indii[1] a Paňdžáb provincie Pákistán.

Původ

Jejich jméno znamená výrobce náramků z Urdu churi náramek a gar výrobce. Churigar se nacházejí hlavně v okresech Bhilwara, Chittorgarh, Pali, Jodhpur a Udaipur v Rádžasthánu. Historicky byly Churigar také nalezeny v Hissar, Rohtak a Gurgaon v tom, co je teď Haryana, stejně jako v okresech Gujrat, Sialkot, Mandi Bahaudin a Sargodha v Pákistánu. Churigar byli nomádská komunita, jedna z mnoha cikánských skupin nalezených v Rádžasthánu a Haryaně. V polovině 19. století se skupiny Churigar začaly stěhovat do vesnic v Paňdžábu a prodávaly šperky a náramky. V době rozdělení Indie v roce 1947 se téměř všichni v Haryaně přistěhovali do Pákistánu.[2]

V Rádžasthánu mluví Churigar Mewari mezi sebou a hindština s cizinci. Ti, kteří se zúčastnili islámské madrasy také rozumět Urdu. Jako většina muslimských kast řemeslníků, i Churigar tvrdí o Středním východě a zejména o Arab původ. Je však pravděpodobné, že také začleňují konvertity z podobného stavu Hind kasty Rádžasthánu.[1]

Současné okolnosti

V Indii

Komunita je přísná endogamní a praktikujte manželství paralelních bratranců i sňatků. Dále jsou rozděleni do tří klanů, Multani, Shaikh a Sayyid. Tradičně se Sayyid Churigar sňatkem s dalšími dvěma klany nesetkal, ale už tomu tak není.[Citace je zapotřebí ]

Churigar v Rádžasthánu se nyní usazují ve vesnicích a zabírají své vlastní odlišné čtvrti. Výroba náramků je stále tradičním zaměstnáním Churigarů a jsou převážně bezzemky. Mnoho z nich je také zaměstnáno jako dělníci s denní mzdou.[1]

V Pákistánu

Jako nomádi má Paňdžáb Churigar tendenci navazovat pravidelné vztahy s klientskými komunitami ve vesnicích a sledovat konkrétní cesty migrace. Základní sociální jednotkou Churigar je puki nebo stan v Pandžábský. Všichni členové pukki jsou pokrevní příbuzní a manželství je v této skupině. Churigar stále mluví mnohými dialektem pandžábského Rádžasthání výpůjční slova.[2]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C People of India Rajasthan Volume XXXVIII Part Two edited by B.K Lavania, D. K Samanta, S K Mandal & N.N Vyas pages 268 to 270 Popular Prakashan
  2. ^ A b Servicing the Ordinary Folk: Peripatetic Peoples and their Niche in South Asia stránky 104 až 124 v Nomadism in South Asia edited Aparna Roa and Michael J. Casimir