Christiane Koren - Christiane Koren

Christiane Koren z Moer Korens dagbøge (1915)

Christiane Koren (27 července 1764-28 ledna 1815) byl dánsko-norský spisovatel. Napsala obě básně a hraje, ale dnes je pro ni známá především deníky, které jsou považovány za důležité historické dokumenty současného Norska.[1]

Životopis

Christiane Birgitte Diederichsen se narodila v Kastrup v Amager, Dánsko. Byla dcerou Jess Didrichsen, majitelky Kastrup Værk na dánském ostrově Amager. V Kodani se socializovala uvnitř Det Norske Selskab a navázal vztah se švédským profesorem Carlem Frederikem Dichmannem. .[2]

V roce 1787 se provdala za norského soudce Johana Randulfa Clausena Korena (1758-1825). Pár opustil Dánsko Eidsberg v Østfold, Norsko, kde byl její manžel jmenován soudcem. Stala se matkou osmi dětí, z nichž jen tři dosáhly dospělosti. Její dcera Caroline Mathilde Koren (1801-1840) se provdala Ahlert Hysing (1793–1879), který sloužil v Norský parlament.[3]

Funguje

Vydala sbírku básní v roce 1803. Její osobní deníky, včetně období od 1808 do 1810 a 1813 do 1815, (Moer Korens dagbøge) byly zveřejněny v roce 1915. Její popis cesty do Dánska v roce 1802 (Dagbog pro Kristiane Koren paa en Reyse fra Norge do Dannemark begyndt den 6. září 1802) byla zveřejněna v roce 1945.[4][5]

Reference

  1. ^ Morten Moi. "Christiane Koren". Uchovávejte norské leksikon. Citováno 1. června 2016.
  2. ^ Elisabeth Aasen. „Christiane Koren, Forfatter“. Norsk biografisk leksikon. Citováno 1. června 2016.
  3. ^ „Ahlert Hysing“. Stortingsaktivitet. Citováno 15. června 2016.
  4. ^ Åse Hinderaker. „Matka Koren - žena a dramatička“. Dějiny severské ženské literatury. Archivovány od originál 9. srpna 2016. Citováno 1. června 2016.
  5. ^ Carl Frederik Bricka. „Koren, Christiane, 1764-1815“. Dansk biografisk Lexikon. Citováno 1. června 2016.

Další čtení

  • Sofie Aubert Lindbaek, vyd. (1915) Moer Korens dagbøger (Oslo: Aschehoug)
  • Gudrun Høibo, ed. (1945) Dagbog pro Kristiane Koren paa en Reyse fra Norge do Dannemark begyndt den 6. září 1802 (Oslo: Cammermeyer)