Christian Skredsvig - Christian Skredsvig

Christian Skredsvig
Portrett av Christian Skredsvig (1854-1924) (9454985153) .jpg
Christian Skredsvig
narozený(1854-03-02)2. března 1854
Modum, Buskerud, Norsko
Zemřel19. ledna 1924(1924-01-19) (ve věku 69)
Eggedal, Buskerud, Norsko
NárodnostNorština
VzděláváníJohan Fredrik Eckersberg
Julius Middelthun
Vilhelm Kyhn
Léon Bonnat
Známý jakoMalování
Pozoruhodná práce
Seljefløiten (1889)
Une ferme à Venoix (1881)
Hnutínovoromantický
Hagen ve Eggedalu

Christian Skredsvig (12.03.1854 - 19.ledna 1924) byl norský malíř a spisovatel. Použil umělecký styl odrážející naturalismus. Je zvláště známý svými malebnými a lyrickými zobrazeními krajiny.[1]

Životopis

Christian Erichsen Skredsvig se narodil a vyrostl na farmě Skredsvig ve farnosti Modum v Buskerud, Norsko. [2][3]

Když mu bylo 15 let, stal se žákem školy kresby a malby Johan Fredrik Eckersberg v Christiania (Nyní Oslo ). Po Eckersbergově smrti v roce 1870 studoval u Julius Middelthun na Norská národní akademie řemesel a uměleckého průmyslu (Den kgl. Tegneskole) v Kristiania (nyní Oslo). Následoval čtyři roky učňovské přípravy (1870–1874) v Kodaň pod dohledem malíře krajiny Vilhelm Kyhn na Královská dánská akademie výtvarných umění.[4]

Skredsvig byl v roce 1872 oceněn Schäfferovým dědictvím a v letech 1876, 1877 a 1880 obdržel vládní příspěvek na cestování. Usadil se v roce 1875 v Mnichov kde navázal celoživotní přátelství s několika norskými umělci. Poté se přestěhoval do Paříž kde byl nějaký čas studentem Léon Bonnat. Vystavoval na Expozice Universelle v Paříži v roce 1878. V roce 1881 získal jako jediný norský umělec zlatou medaili za svůj obraz Une ferme à Venoix (1881) v Salon z Académie des Beaux-Arts v Paříži. [5]

Po několika letech v Paříži se v roce 1886 přestěhoval zpět do Norska a usadil se na farmě Fleskum v Bærum. Jeho nový domov se stal místem setkávání malířů, básníků a hudebníků. Eilif Peterssen, Kitty Kielland, Harriet Backer a Erik Werenskiold všichni podnikli výlety na farmu. Skredsvig je slavný novoromantický malování Seljefløiten (1889) namaloval jezero Dælivannet v Bærumu. Vedl také studijní cesty do Korsika v roce 1888 a do jižní Francie v roce 1891. [6]

V roce 1894 se přestěhoval do Eggedal v Sigdal obec, kde postavil svůj domov Hagan. V přírodní krajině Eggedal našel Skredsvig inspiraci a motivy k malování. Nejslavnější z tohoto období jsou snad Idyla (1888) a Jupsjøen (1904). V roce 1896 byl Skredsvig dobrým přítelem a spolužákem z let v Mnichov, malíř Theodor Kittelsen, také se usadil v Sigdal, krátce poté, co navštívil Skredsvig v jeho novém domově.[4]

Skredsvig se také stal autorem. Mezi jeho písemné práce patří jeho autobiografie Dage og Nætter blandt Kunstnere (1908) a romány Møllerens Søn (1912) a Evens hjemkomst (1916).[7]

Hagan ve Eggedalu

Hagan leží vysoko nahoře Eggedal s výhledem na jezero Solevann a horu Andersnatten. Skredsvigovým bývalým domovem je muzeum od roku 1970. Zařízení a artefakty jsou zachovány tak, jak tomu bylo v době, kdy tam Skredsvig žil. Jeho vlastní práce a obrazy jeho přátel stále visí na stěnách, dohromady asi 150 originálních uměleckých děl. Bývalé sídlo stále patří členům rodiny Skredsvigů. Obec Sigdal odpovídá za údržbu a správu muzea. Hagan je provozován v souvislosti s Buskerud Museet.[8][9]

Osobní život

V roce 1882 se oženil s Maggie Plahte (1863–1955), dcerou Frithjof M. Plahte (1836–1899), který byl obchodníkem a mecenášem umění. Rozešli se a v roce 1894 se rozvedli. V roce 1898 se Skredsvig oženil s Beret Bergovou (1877–1969), se kterou měl čtyři děti. V roce 1908 byl Skredsvig jmenován rytířem 1. třídy v Řád svatého Olava. Skredsvig žil v Haganu ve Eggedalu až do své smrti v roce 1924.[4]

Veřejné ukázky umění

  • Tarn (1879) Národní galerie, Oslo
  • Ferme à Venoix (1881) Musée de Caen, Francie
  • Oktobermorgen ved Grez (1881–1882) Národní galerie, Oslo
  • Sankthansaften (1886) Dánská národní galerie, Kodaň
  • Villa Baciocchi (1888) Musée de Corte, Korsika
  • Menneskens Søn (1891) Národní galerie, Oslo
  • Jørgen Moe na fisketur (asi 1898) Národní galerie, Oslo

Vyberte písemnou práci

  • Dage og Nætter blandt Kunstnere, 1908
  • Møllerens Søn, 1912
  • Glæas Juleaften, 1913
  • Evens Hjemkomst, 1916
  • Det gamle skilderi, 1921

Galerie

  • Jørgen Moe (1896)

  • The Tarn (1879)

  • Une ferme à Venoix (1881)

  • Ballade (1881)

Reference

  1. ^ Tore Kirkholt. „Christian Skredsvig“. Uchovávejte norské leksikon. Citováno 1. dubna 2018.
  2. ^ Terje Bautz. „Skredsvig, Christian - maler og norsk idol“. Historieboka.no. Citováno 1. dubna 2018.
  3. ^ „Skredsvik. Modum herad, Heggen sokn. Buskerud.“. Matrikkelutkastet do roku 1950. Citováno 1. dubna 2018.
  4. ^ A b C Ingrid Reed Thomsen. „Christian Skredsvig“. Norsk biografisk leksikon. Citováno 1. dubna 2018.
  5. ^ „Christian Skredsvig“. Kunsthistorie. Citováno 1. dubna 2018.
  6. ^ „Christian Skredsvig“. University of Oslo. Citováno 1. dubna 2018.
  7. ^ Ingrid Reed Thomsen. „Christian Skredsvig“. Norsk kunstnerleksikon. Citováno 1. dubna 2018.
  8. ^ „Hagan - Christian Skredsvigs hjem“. Sigdal og Eggedal Turistservice AS. Citováno 1. dubna 2018.
  9. ^ "Buskerud Museet". Stiftelsen Buskerudmuseet. Citováno 1. dubna 2018.

Další zdroje

  • Thomsen, Ingrid Reed (1995) Chr. Skredsvig (Oslo: Grøndahl Dreyer) ISBN  9788252527926
  • Sørensen, Einar: Kjersti Sissener Munthe; Anne Vira Figenschou (2009) Christian Skredsvig. Virkelighet og fortelling (Oslo: Labyrinth Press) ISBN  9788273930873

externí odkazy