Chinmoy Lahiri - Chinmoy Lahiri
Acharya Chinmoy Lahiri | |
|---|---|
 আচার্য চিন্ময় লাহিড়ী | |
| Základní informace | |
| narozený | 20. března 1920 Tantibandh, Pabna, nerozdělená Indie pod britskou vládou |
| Zemřel | 17. srpna 1984 (ve věku 64) |
| Zaměstnání (s) | Zpěvák |
| Aktivní roky | 1935–1984 |
Acharya Chinmoy Lahiri (bengálský: আচার্য চিন্ময় লাহিড়ী) (20 března 1920 - 17 srpna 1984) byl indický zpěvák z Bengálska v Hindustani klasický tradice. On je známý pro Khayal formu zpěvu, stejně jako pro jeho populární ztvárnění Dhrupad, Thumri a Tappa spolu s bengálštinou Raga-pradhan písničky.[1]
Časný život
Archrya Chinmoy Lahiri se narodil v Zamindar rodina Tantibandh, Okres Pabna, v nerozdělené Indii pod britskou vládou. Jeho otec Jeeb Chandra Lahiri byl stavební inženýr, absolvent Bengal Engineering College Shibpur a jeho matka se jmenovala Sarajubala Debi. Byl vychován v Lucknow v jeho raných létech, kde jeho otec pracoval.[2] Jeho prvním učitelem hudby byl Rabin Chattopadhyay. Jeho vášeň pro hudbu přivedla Chinmoye na Morris College of Music v Lucknow, kde navštěvoval hodiny hudby od Pandita Srikrishny Narayana Ratanjhankara, ředitele školy. Tam byl doprovázen několika mladými a talentovanými studenty, kteří se poté všichni stali velkými mistry, jako např V.G. Jog, S. C. R. Bhat a Dhruvtara Joshi atd.[3] Následně vzal talim, hodiny hudby, od Dilipa Chandry Bediho, Khalifa Khurshid Ali Khan a Chhotey Khan.[2] Chinmoy byl Gāndā-bāndh śāgīrd (žák) Pandit Ratanjhankar, který byl žákem Pandit Bhatkhande a Ustad Faiaz Khan. Z této linie lze dosáhnout sklonu Acharyi Chinmoye k Senia Gharaně z Lucknow.[1]
Profesionální kariéra
V roce 1936 zahájil Acharya Lahiri svou hudební kariéru jako schválený umělec ve stanici All India Radio Lucknow. Poté se připojil k Rádiu Dháka. Jeho první záznam byl publikován v roce 1944 společností HMV se dvěma hudebními stopami bengálštiny Khyal„Nā māne mānā“ a „Duwāre elo ke“ napsané Gopalem Dasguptou s vlastní hudební skladbou. Během rozdělení Indie v roce 1947 se Acharya Lahiri přesunula do „Kalkaty“ (Kalkata). Jeho sláva dobrého učitele hudby se rozšířila a v roce 1967 nastoupil na univerzitu Rabindra Bharati jako profesor hudby a pokračoval, dokud nevydechl naposledy.[1]
Hudba Acharyi Lahiri
Archrya Chinmoy Lahiri představoval éru osvícení v Bengálsku na počátku 20. století, kdy se mimo jiné experimentovalo is indickou klasickou hudbou ve světle regionálních variací. Mezi doyeny indické klasické hudby Bengálska té doby, Vishmadev Chattopadhyay, Tarapada Chakraborty, Jnanendra Prashad Goswami a Chinmoy Lahiri si zaslouží zvláštní zmínku. Kromě čisté indické klasické hudby byl Acharya Chinmoy Lahiri zdatný a byl zastáncem písní Khyal, Thumri, Geet, Gazal a Raga-pradhan. Vytvořil mnoho Ragas taky a napsal Bandish pro mnoho z Ragas.[1]
- Příspěvek v indické klasické hudbě
Archrya Chinmoy Lahiri vytvořil mnoho Ragas, jako Shyamkos, Yogamaya, Prabhati Todi, Rajani Kalyan, Kushumi Kalyan, Gandharika, Nag Ranjani, Mangalati, Shivani a Shubhra.
- Bandish vytvořil Acharya Chinmoy Lahiri
Khyal: Bandhish napsaný Chinmoyem Lahiri většinou líčí posvátnou lásku Rádhy a Krišny
Rāga: Darbari Kanaḍa, Tāla: Tritāla (Madhyalaya) |
Rāga: Deśi, Tāla: Tritala (Madhylaya) |
Thumri: Forma indické klasické hudby (semi-klasická). Romantické poetické písně vyvinuté během Mughal éry kolem Lucknow založené na Bawro písničky. Existuje několik Bandhish napsaných Chinmoy Lahiri pro Thumri písní:
Rāga: Khāmbaz, Tāla: Jat |
Kajri a Chaiti: Formy indické klasické hudby (semi-klasické) praktikované v oblasti Doab na základě lidové tradice. Následuje Bandhish napsaný Chinmoyem Lahiri v Kajri :
Sthāyī: |
- Příspěvek v bengálských filmech
Archrya Chinmoy Lahiri poprvé vystoupil jako zpěvák přehrávání v roce 1950 v bengálském filmu Maandanda hlavní herec Chhabi Biswas. Svým hlasem také přispěl do filmů „Dvairath“, „Antaraal“, „Shapmochan“, „Jeebanniye“, „Bapu ne kaha tha“ atd. Jeho píseň „ত্রিবেণী তীর্থ পথে“ (Tribenī tīrtha pathe) se stal milníkem v historii bengálské filmové hudby, ve filmu „Tvar Mochan V roce 1955 zpíval duet s Pratima Bandopadhyay v hlavní roli Uttam Kumar a Suchitra Sen.[1] Složil hudbu pro bengálský film Jiban Niye v roce 1976.[4]
- Ocenění a uznání
Acharya Chinmoy Lahiri byl vítán Morris College s titulem Sangit Visharad '.[2]
Dědictví
Dědictví Acharyi Lahiriho je přenášeno jeho učedníky. Ačkoli nepatřil k žádné Gharaně, vytvořil svůj vlastní styl neboli Gharanu. Jména několika jeho učedníků jsou Parveen Sultana, Mandira Lahiri, Shyamlal Lahiri atd.[5]
- Pandit Lahiri napsal dvě knihy, “Magan Geet" a "Taan Manjari".
Paměti
- Bidushi Mandira Lahiri, manželka Pandit Shyamlal Lahiri, vzpomínal na svého tchána Pandit Chinmoy Lahiri ve svém rozhovoru zaznamenaném Rajeswary Ganguly Banerjee na příkaz Rabindra Bharati University, Pandit Lahiri vždy kladl důraz na dochvilnost a byl velmi přísný jako guru, když nařídil Riyaz (cvičení). Jeho často používaná fráze byla „karo ya maro“.[6]
Reference
- ^ A b C d E F G h i „Acharya Chinmoy Lahiri - letmý pohled na jeho hudební osobnost“. Citováno 16. března 2019.
- ^ A b C „Lahiri, Chinmoy“. Citováno 16. března 2019.
- ^ "Oslavovaní mistři". Citováno 16. března 2019.
- ^ „Chinmoy Lahiri“. Citováno 16. března 2019.
- ^ Sharma, Dr. Manorama (2006). Tradice hudby Hindusthani. New Delhi: A P H Publishing Coprporation. ISBN 81-7648999-9.
- ^ „PANDIT CHINMOY LAHIRI, AFFECTIONATE GURU“. Citováno 16. března 2019.