Paní vrchního soudu - Chief Court Mistress

Dvorní paní (dánština: hofmesterinde; Holandský: hofmeesteres („Dvorní milenka“); Němec: Hofmeisterin; Norština: hoffmesterinne; švédský: hovmästarinna) nebo Paní vrchního soudu (dánština: Overhofmesterinde; Holandský: Grootmeesteres ('Grand Mistress') Němec: Obersthofmeisterin; Norština: overhoffmesterinne; švédský: överhovmästarinna; Rusko: Ober-Hofmeisterin) je nebo byl titul senior čekající dáma u soudů Rakouska, Dánska, Norska, Nizozemska, Švédska, císařského Ruska a německých knížecích a královských soudů.

Rakousko

Marie Karoline von Fuchs-Mollard

V roce 1619 byla pro rakouský císařský dvůr definitivně ustavena organizace, která se stala charakteristickou organizací rakousko-habsburského dvora, zhruba od této chvíle zachována.[1] První hodnost ženských dvořanek byla Obersthofmeisterin, která byla druhá v pořadí po samotné císařovně a odpovědná za všechny dvořanky.[1] Kdykoli chyběla, nahradila ji Fräuleinhofmeisterin, obvykle odpovědná za svobodné dvořanky, jejich chování a služby.[1]

Paní vrchního soudu Anna Tyrolská, 1608–1618

  • 1611–1618: Freiin Katharina v. Kollowrath-L.

Paní vrchního soudu Eleonora Gonzaga, 1622–1658

  • 1621–1624: Gräfin Maria Anna v. Portia
  • 1624–1637: Gräfin Ursula v. Attems
  • 1637–1644: Freiin Margarita v. Herberstein
  • 1647–1647: Gräfin Octavia Strozzi
  • 1652–1655: Freiin Anna Eleonora v. Metternich

Paní vrchního soudu Maria Anna Španělska, 1631–1646

  • 1630–1638: Victoria de Toledo y Colona
  • 1643–1646: Marquesa Flores d’Avila

Paní vrchního soudu Maria Leopoldine z Rakouska, 1648–1649

  • 1648–1649: Gräfin Anna Eleonora v. Wolkenstein 1648–1649

Paní vrchního soudu Eleonora Gonzaga, 1651–1686

  • 1651–1658: Gräfin Maria Elisabeth v. Wagensperg

Paní vrchního soudu Marie Terezie z Rakouska, 1740–1780

Paní vrchního soudu Císařovna Alžběta Rakouská, 1854–1898

  • 1854–1862: Sophie Esterházy
  • 1862–: Pauline von Königsegg
  • Maria Welser, Gräfin von Welsersheimb Freiin zu Gumpenstein

Dánsko

Louise von Plessen

Raně novověký dánský dvůr byl od 16. století organizován podle německého soudního modelu, inspirovaného císařským rakouským vzorem soudu.[2]

Nejvyšší hodnost ženy k královské ženě byla hofmesterinde (Dvorní paní) od 1694/98 dále pojmenována Overhofmesterinde (Vrchní soud Mistres), což odpovídá Paní županů, obvykle starší vdově, která dohlížela na ostatní čekající dámy.[3]

Když byl úřad prázdný, úkoly převzal druhý velící, kammarfröken. To byl také případ, kdy úřad hofmesterinde královně zůstal prázdný v letech 1808–23 a 1839–45 a zařídili jej Friederiche Amalie Marie Hedevig von der Manfe a Marie Ernestine Wilhelmine von Walterstorf.[4]

Paní vrchního soudu Christina Saska, 1481–1513

Paní vrchního soudu Isabella Rakouska, 1515–1523

Paní vrchního soudu Sophie z Pomořanska, 1523–1533

Paní vrchního soudu Dorothea ze Saska-Lauenburgu, 1534–1571

  • 1557–1558: Fru Kirstine.[5]
  • 1558–: Anne Albertsdatter Glob-Urne.[6]

Paní vrchního soudu Sophie z Mecklenburg-Güstrow 1572–1631

Paní vrchního soudu Anne Kateřina Brandenburská 1597–1612

Paní vrchního soudu Sophie Amalie z Brunswicku-Lüneburgu 1648–1685

  • Lucie von Løschebrand
  • 1657–1685: Maria Elisabeth von Haxthausen

Paní vrchního soudu Charlotte Amalie z Hesse-Kassel 1670–1714

Paní vrchního soudu Louise z Mecklenburg-Güstrow 1699–1721

  • 1699–1716: Abel Cathrine Buchwald

Paní vrchního soudu Anne Sophie Reventlow 1721–1743

  • Fru von Grabow[8]

Paní vrchního soudu Sophie Magdalene z Brandenburg-Kulmbach 1721–1770

  • Beate Henriette af Reuss-Lobenstein

Paní vrchního soudu Louise Velké Británie 1746–1751

Paní vrchního soudu Juliana Maria z Brunswicku-Wolfenbüttelu 1752–1796

Paní vrchního soudu Caroline Matilda z Velké Británie 1766–1775

Paní vrchního soudu Marie z Hesenska-Kasselu 1808–1852

  • 1808–1823: Volný[9]
  • 1823–1839: Lucie Charlotte Sehestedt Juul
  • 1839–1852: Volný[10]

Paní vrchního soudu Caroline Amalie z Augustenburgu 1839–1881

Paní vrchního soudu Louise z Hesse-Kassel 1863–1898

Paní vrchního soudu Louise Švédska 1906–1926

Paní vrchního soudu Alexandrine Mecklenburg-Schwerin 1912–1952

  • 1912–1935: Louise Grevenkop-Castenskiold
  • 1935–1952: Inger Wedell

Německo

Model rakouského soudu byl vzorem pro knížecí soudy v Německu,[1] a post Obersthofmeisterin, nebo pouze hofmeisterin, existoval také u knížecích (a později královských) německých soudů.

Německý model soudu se zase stal vzorem raně novověkých skandinávských soudů v Dánsku a Švédsku.[2]

Hlavní dvorní milenka královen Pruska a císařoven Německa

Paní vrchního soudu Sophia Louise z Mecklenburg-Schwerinu 1708–1713

  • Hraběnka von Wittgenstein Valendar[12]

Paní vrchního soudu Sophia Dorothea z Hannoveru 1713–1757

Paní vrchního soudu Elisabeth Christine of Brunswick-Wolfenbüttel-Bevern 1740–1797

Paní vrchního soudu Frederika Louisa z Hesse-Darmstadtu 1786–1805

Paní vrchního soudu Louise Mecklenburg-Strelitz 1797–1810

Paní vrchního soudu Elisabeth Ludovika z Bavorska 1840–1873

  • Wilhelmine van Reede-Ginkel

Paní vrchního soudu Augusta Saxe-Weimar-Eisenach 1861–1891

Paní vrchního soudu Augusta Victoria Schleswig-Holstein 1888–1918

  • Therese von Brockdorff

Nizozemí

V 16. století byla hlavní dvorní dáma u dvorů nizozemských habsburských guvernérek Margaret Rakouska a Marie Maďarská (guvernérka Nizozemska), byl pojmenován hofmesterees („Soudní milenka“) nebo dame d'honneur.[16]

Hlavní ženský funkcionář na královském dvoře Nizozemské království v 19. století byl pojmenován Grootmeesteres („Velká paní“).[17][18]

Norsko

Během spojení Švédska a Norska v letech 1814–1905 sdílely Švédsko a Norsko stejnou královskou rodinu. V té době existovaly dvě vládkyně vrchního soudu pro stejnou královnu: jedna jako švédská královna u švédského královského dvora, když žila ve Švédsku, a samostatná paní vrchní soudkyně jako norská královna u norského královského dvora, která sloužila v její příspěvek během návštěv švédsko-norské královské rodiny v Norsku.

V současné době overhoffmesterinne v Norsku působí jako zástupkyně hostitelky na norském královském dvoře, když chybí královna a ostatní členky královské rodiny.

Paní vrchního soudu Hedvig Elisabeth Charlotte z Holstein-Gottorp, 1814–1818

Paní vrchního soudu Désirée Clary, 1823–1861

Paní vrchního soudu Josephine z Leuchtenbergu, 1844–1876

Paní vrchního soudu Louise z Nizozemska, 1859–1871

Paní vrchního soudu Sophia z Nassau, 1872–1905

Paní vrchního soudu Maud z Walesu, 1905–1938

Rusko

V roce 1722 byl ruský císařský dvůr reorganizován v souladu s reformami Petra Velikého za účelem Západního Ruska a staré soudní kanceláře Tsariny byly nahrazeny soudními kancelářemi inspirovanými německým modelem. V souladu s tím byla pojmenována nová hlavní dáma čekající na ruskou císařovnu Ober-Hofmeisterin.

Paní vrchního soudu Kateřina I. z Ruska 1713–1725

Paní vrchního soudu Elizabeth Ruska 1741–1762

Paní vrchního soudu Kateřina II Ruska 1762–1796

Paní vrchního soudu Maria Alexandrovna (Marie Hesse a Rýn) 1855–1880

Paní vrchního soudu Maria Feodorovna (Dagmar Dánska) 1881–1917

  • 1881–1881: princezna Kurakin (v pozici od roku 1866)
  • 1881–1888: princezna Hélene Kotchoubey
  • 1888–: hraběnka Anna Stroganoff

Paní vrchního soudu Alexandra Feodorovna (Alix Hesse) 1894–1917

Švédsko

Maria Sofia De la Gardie
Charlotta Fredrika Sparre
Ulrica Strömfelt
Charlotta Aurora De Geer
Wilhelmina Bonde

Ve Švédsku je vrchní soudní paní druhým nejvýše postaveným úředníkem královské domácnosti, kterému předchází pouze Maršál říše. Řadí se bezprostředně pod členy královská rodina, mluvčí parlamentu a premiér, a má přednost před bývalými mluvčími parlamentu a bývalými předsedy vlád. Úřadující je Kirstine von Blixen-Finecke, který slouží od roku 2016.

Název a pozice se časem měnily. Před panováním Královna Christina (1632–1654) byl název obecně označován jako hovmästarinna (Court Mistress), ale během a po panování Christiny se stalo zvykem mít dvě takové dvorní milenky podřízené jedné överhovmästarinna (Vrchní soudní paní).[19] Pouze královna a vdova královny zavolaly hlavní soudní paní överhovmästarinna (vrchní soudní paní), zatímco ekvivalent u soudů ostatních ženských členů královského domu byl volán hovmästarinna (Soudní paní).

Pozice byla nejvyšší, jakou mohla mít dvořanka ve švédském královském dvoře, a överhovmästarinna byl zařazen jako Excelence, něco neobvyklého pro ženu v 17. století, která ji postavila bezprostředně po ženských členkách královského domu v hodnosti. Její rolí bylo dodržovat etiketu u soudu a přijímat a plnit pokyny královny ve vedení soudu. Řídila přijímání nových členů do dvora královny a každé setkání a dopis královně prošel skrz ni.[19] Vedla také obřad přednesení soudu, při kterém byli šlechtici představeni královské rodině, a tak se mohli oficiálně předvést u soudu.[20] Mohla také královnu při některých příležitostech zastupovat na dvorních obřadech a večírcích jako hostitelka.

Paní vrchního soudu Catherine Stenbock 1552–1621

Paní vrchního soudu Karin Månsdotter 1567–1568

Paní vrchního soudu Catherine Jagellon 1568–1583

Paní vrchního soudu Gunilla Bielke 1585–1597

  • 1587–1592: Kerstin Oxenstierna

Paní vrchního soudu Christina of Holstein-Gottorp 1604–1625

  • 1604–1608: Carin Ulfsdotter Snakeborg
  • 1608–1612: Gunilla Jönsdotter Struss
  • 1612–1619: Carin Kyle

Paní vrchního soudu Maria Eleonora z Brandenburgu 1620–1655

  • 1620–1623: Hebbla Eriksdotter Stålarm
  • Catharina von Schnideck
  • Regina Catharina von Windisch-Grätz
  • 1628–1633: Brita Gylta
  • 1633–1634: Ebba Leijonhufvud
  • 1634–1639: Elisabeth Gyllenstierna
  • 1639–1640: Christina Posse
  • 1640–1649: neobsazeno
  • 1649–1655: Görvel Posse

Paní vrchního soudu Christina 1632–1654

Za vlády Christiny úřad často sdílelo několik lidí.

Paní vrchního soudu Hedvig Eleonora z Holstein-Gottorp, 1654–1715

  • 1655–1660: Elisabet Carlsdotter Gyllenhielm
  • 1660–1664: Görwel Bååt
  • 1664–1671: Görvel Posse
  • 1671–1686: Occa Maria Johanna von Riperda
  • 1686–1715: Märta Berendes (ekvivalentní postavení na dvoře princezen v letech 1687–1717)

Paní vrchního soudu Ulrika Eleonora z Dánska, 1680–1693

Paní vrchního soudu Ulrika Eleonora 1718–1741

  • 1717–1736: Katarina Ebba Horn af Åminne
  • 1736–1741: Hedvig Elisabet Strömfelt (ekvivalent pozice s korunní princeznou v letech 1744–1751)

Paní vrchního soudu Louisa Ulrika z Pruska, 1751–1782

Paní vrchního soudu Sophia Magdalena z Dánska, 1771–1813

Paní vrchního soudu Frederica Baden, 1797–1809

Paní vrchního soudu Hedvig Elisabeth Charlotte z Holstein-Gottorp, 1809–1818

Paní vrchního soudu Désirée Clary, 1823–1861

Paní vrchního soudu Josephine z Leuchtenbergu, 1844–1876

Paní vrchního soudu Louise z Nizozemska, 1859–1872

Paní vrchního soudu Sophia z Nassau, 1872–1907

Paní vrchního soudu Viktorie Bádenská, 1907–1931

  • 1907–1908: Volný
  • 1908–1931: Augusta Lewenhaupt

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d Nadine Akkerman a Birgit Houben, eds. Politika ženských domácností: Čekající dámy v raně novověké Evropě (2013).
  2. ^ A b Fabian Persson (1999). Služebníci štěstí. Švédský soud v letech 1598 až 1721. Lund: Wallin a Dalholm. ISBN  91-628-3340-5.
  3. ^ Klaus Kjølsen: Det Kongelige Danske Hof 1660–2000: en forvaltningshistorisk oversigt, 2010
  4. ^ Kongelig dansk hof- og statskalender
  5. ^ Emil Madsen, Forskellige Forhold ved den danske Hofstat i det 16. Aarhundrede, særlig dets anden Halvdel. , Historisk Tidsskrift, Bind 7. række, 3 (1900 - 1902)
  6. ^ Emil Madsen, Forskellige Forhold ved den danske Hofstat i det 16. Aarhundrede, særlig dets anden Halvdel, Historisk Tidsskrift, Bind 7. række, 3 (1900 - 1902)
  7. ^ https://archive.org/stream/danskedronnigerf00jorg/danskedronnigerf00jorg_djvu.txt
  8. ^ https://archive.org/stream/dronningannasoph00bern/dronningannasoph00bern_djvu.txt
  9. ^ Kongelig dansk hof- og statskalender
  10. ^ Kongelig dansk hof- og statskalender
  11. ^ Kongelig dansk hof- og statskalender
  12. ^ Atkinson, Emma Willsher: Monografie pruských královen, Londýn: W. Kent
  13. ^ https://www.deutsche-biographie.de/sfz16077.html
  14. ^ http://daten.digitale-sammlungen.de/0001/bsb00016321/images/index.html?fip=193.174.98.30&id=00016321&seite=168
  15. ^ https://www.deutsche-biographie.de/sfz84111.html#adbcontent
  16. ^ Jacqueline Kerkhoff: Maria van Hongarije en haar hof 1505–1558: tot plichtsbetrachting uitverkoren
  17. ^ Dianne Hamer: Sophie: biografie van Sophie van Würtemberg (1818–1877) op base van brieven en dagboken, 2011
  18. ^ S Gravenhaagsche ”Stads-Almanak: voor 1857
  19. ^ A b Fabian Persson (1999). Služebníci štěstí. Švédský soud v letech 1598 až 1721. Lund: Wallin & Dalholm. ISBN  91-628-3340-5
  20. ^ Tydén-Jordan Astrid, červená (1987). Kungligt klädd, režim kungligt. Stockholm: Bergh. Libris 7401256. ISBN  91-502-0849-7