Karel II., Hrabě z Hohenzollern-Sigmaringen - Charles II, Count of Hohenzollern-Sigmaringen - Wikipedia

Karel II., Hrabě z Hohenzollern-Sigmaringen

Karel II., Hrabě z Hohenzollern-Sigmaringen (Německy: Karl II, Graf von Hohenzollern-Sigmaringen) (1547 - 8. dubna 1606) se stal hrabětem Hohenzollern-Sigmaringen v roce 1576 a zůstal ním až do své smrti. Byl pátým, ale druhým přeživším synem Karel I., hrabě z Hohenzollern a Anna, dcera Ernest, markrabě Baden-Durlach.

Život

Zpočátku byl vzděláván ve Vídni a později v Freiburg im Breisgau společně se svým starším bratrem Eitel Friedrich. Později pomáhal s Aulická rada ve Vídni, kde jeho otec působil jako prezident; tam získal důvěru a přátelství Ferdinand II., Arcivévoda dalšího Rakouska (syn císaře Svaté říše římské Ferdinand I. ) a odešel do své služby Tyrolsko, být schopen navázat dobré spojení s Svatá říše římská, který byl viděn v roce 1570, kdy byl jmenován nejvyšším kapitánem a guvernérem v Alsasku. O dva roky později převzal opatrovnictví hraběte Jakoba z Geroldsecku Karel II.

Za vlády svého otce Karla I. byl majetkem hrabství Zollern (který v užším smyslu, kde okresy Sigmaringen, Böhringen, Haigerloch a Wehrstein ) byl stále jednotný. Tři nejstarší synové měli právo společně zdědit, ale v roce 1576 se rozhodli uzavřít smlouvu o dědictví, kde každý z nich obdržel ekonomicky ekvivalentní část kraje a založil tři linie Hohenzollern-Hechingen, Hohenzollern-Haigerloch, a Hohenzollern-Sigmaringen.

Karel II. Obdržel okres Sigmaringen s kláštery Hedingen a Inzigkofen a hrabství Veringen.[1] Hohenzollern-Sigmaringen však měl vysoké dědické daně placené Svaté říši římské. Rozsudek Reichskammergericht v roce 1588 uvedl, že hrabství Sigmaringen bylo císařské léno. Toto hodnocení však bylo zpochybňováno až do roku 1806.

Charles II si vybral Sigmaringen jako své hlavní sídlo a přestavět Zámek Sigmaringen. V letech 1576 až 1606 nařídil stavbu klenby zámku a dalšího kostela. V roce 1589 získal hrad Ratzenhofen v obci Sigmaringendorf. V roce 1595 koupil okres Krauchenwies, která zůstala úzce spjata s hrabstvím Sigmaringen až do roku 1850, kdy byla připojena k Prusku.

Sňatky a emise

v Mnichov 18. ledna 1569 se Charles II oženil nejprve s Euphrosyne (1552 - 5. října 1590), dcerou Frederick V, hrabě z Oettingen-Wallerstein. Měli patnáct dětí:

  • Ferdinand (24. srpna 1571 - 1. listopadu 1571).
  • Anna Marie (1. června 1573 - 1. června 1598), se provdala dne 15. února 1589 za Markuse Fuggera, lorda z Kirchberg-Weissenhornu v Kirchheimu.
  • Maria Magdalena (9. ledna 1574 - 2. ledna 1582).
  • Barbara (11. ledna 1575 - 15. května 1577).
  • Maria Jakobe (3. ledna 1577 - 18. března 1650), provdaná dne 14. dubna 1595 za Heinricha Truchsessa z Waldburg-Wolfegg.
  • Johann (17. srpna 1578 - 22. března 1638), první Fürst (Prince) - vzrostl v roce 1623 - Hohenzollern-Sigmaringen.
  • Karl (24. září 1579 - 23. března 1585).
  • Euphrosyne (6. listopadu 1580 - 4. února 1582).
  • Eitel Friedrich (26. září 1582 - 19. září 1625), kardinál (1621), biskup z Osnabrücku (1623-25).
  • Maria Maximiliane (31. října 1583 - 11. září 1649) se provdala nejprve 25. ledna 1598 za Joachima Ulricha, Freiherra z Hradce (von Neuhaus) a zadruhé 25. října 1605 za Adama II. Ze Sternbergu.
  • Ernst Georg (7. května 1585 - 19. dubna 1625), ženatý dne 18. února 1611 s Marií Jakobe z Raitenau, se kterou měl dvě dcery.
  • Maria Eleonore (29. října 1586 - 1668), provdaná dne 20. února 1605 za Johanna Fuggera staršího, hraběte z Kirchberg-Weissenhornu.
  • Maria Sabine (12. listopadu 1587 - 1590).
  • Jakob Friedrich (9. srpna 1589 - 25. srpna 1589).
  • Maria (narozen a zemřel 15. září 1590).

v Sigmaringen dne 13. května 1591 se Karel II. oženil za druhé s Elisabeth (1567 - 8. května 1620), dcerou Florise, Freiherra z Palantu a hraběte z Cuylenburg a vdova po Jakub III., Markrabě Baden-Hachberg. Měli deset dětí:

  • Maria Elisabeth (10. Ledna 1592 - 28. Října 1659), provdaná nejprve dne 21. Září 1608 s Johann Christoph, hrabě z Hohenzollern-Haigerloch a za druhé dne 14. října 1624 u hraběte Karla Ludwiga ze Sulzu, Landgraf v Klettgau.
  • Georg Friedrich (16. března 1593 - 9. května 1593).
  • Maria Salome (2. února 1595 - 10. listopadu 1595).
  • Maria Juliane (4. února 1596 - 1669).
  • Philipp Eusebius (30. ledna 1597 - 3. listopadu 1601).
  • Christian (narozen a zemřel 3. února 1598).
  • Maria Cleopha (11. Června 1599 - 26. Února 1685), provdaná nejprve 6. listopadu 1618 s Johann Jakob, hrabě z Bronckhorst a Anholt a za druhé dne 29. března 1632 s Philippe-Charles, 3. hrabě z Arenbergu.
  • Maria Christiane (22. května 1600 - 1634).
  • Maria Katharine (24. listopadu 1601 - 1602).
  • Maria Amalie (1. ledna 1603 -?).

Původ

Poznámky

  1. ^ Gerhard Köbler: Historisches Lexikon der Deutschen Länder. Die deutschen Territorien vom Mittelalter bis zur Gegenwart. 7. vollständig überarbeitete Auflage. C. H. Beck, Mnichov 2007, s. 293.

Reference

  • Otto Hintze: Die Hohenzollern und ihr Werk 1415-1915. Verlag A. Steiger, Solingen 1982.
  • Gustav Schilling: Geschichte des Hauses Hohenzollern in genealogisch fortlaufenden Biographien aller seiner Regenten von den ältesten bis auf die neuesten Zeiten, nach Urkunden und andern authentischen Quellen. Fleischer, Lipsko 1843, p. 263 [vyvoláno 6. dubna 2015].
  • Günter Schmitt: Sigmaringen. In: Günter Schmitt: Burgenführer Schwäbische Alb. Pásmo 3: Donautal. Wandern und entdecken zwischen Sigmaringen und Tuttlingen. Biberacher Verlagsdruckerei, Biberach 1990, s. 41–62.
  • Eduard Vehse: Geschichte der deutschen Höfe seit der Reformation. Pásmo 40 = Abteilung 6: Geschichte der kleinen deutschen Höfe. Kapela 6. Hoffmann und Campe, Hamburk 1856, p. 80 [vyvoláno 6. dubna 2015].

externí odkazy