Charles Gilbert Tourret - Charles Gilbert Tourret
Charles Gilbert Tourret | |
---|---|
Portrét Jean-Baptiste-Adolphe Lafosse | |
narozený | Montmarault, Allier, Francie | 22. prosince 1795
Zemřel | 17. května 1858 | (ve věku 62)
Národnost | francouzština |
obsazení | Agronom a politik |
Známý jako | Ministr zemědělství |
Charles Gilbert Tourret (22. prosince 1795 - 17. května 1858) byl francouzský agronom a politik, který byl ministrem zemědělství v roce 1848. Pomáhal při získávání podpory pro nový systém vzdělávání zemědělských dělníků, zemědělců a vlastníků.
Raná léta
Charles-Gilbert Tourret se narodil v roce Montmarault, Allier, dne 22. Prosince 1795. Vstoupil do École Polytechnique v roce 1814 a promoval jako inženýr silnic a mostů.[1]Začal kariéru jako vyšší úředník, ale poté se ve svém rodném oddělení obrátil na studium a praxi zemědělství, což se stalo jeho celoživotní vášní a stal se známým jako odborník na agronomie.[2]
Politik
Tourret se ucházel o volby dne 21. června 1834 na koleji v Allier Montluçon, ale byl poražen. Dne 4. listopadu 1837 se znovu ucházel o stejný volební obvod a byl zvolen. Seděl mezi opozicí. On byl znovu zvolen dne 2. března 1839. rezignoval v roce 1842 dát své místo generálovi Amable de Courtais Znovu běžel 1. srpna 1846, ale byl poražen.[1]Od roku 1842 do roku 1852 byl Tourret členem generální rady pro zemědělství.[3]
Po revoluci v roce 1848 se Tourret připojil k republikánské skupině. Po určitou dobu působil jako prozatímní předseda vlády Allieru a ve volbách 23. dubna 1848 byl za Alliera vrácen Ústavodárnému shromáždění.[1]Byl proti ústavě dvou komor a proti návrhu na rozpuštění Ústavodárného shromáždění před přijetím organických zákonů. Postavil se proti expedici do Říma.[3]
Tourret byl mezi umírněnými republikány v ústavní komisi.[4]Byl mezi 18 poslanci pověřenými přípravou prvního návrhu nové ústavy. Setkali se od 19. května 1848 do 17. června 1848.[5]Tourret způsobil, že byl odmítnut návrh zaručit spořitelny kvůli obavám vyvolaným téměř bankrotem státu v únoru a březnu téhož roku.[6]Postavil se proti jmenování místních úředníků výkonnou mocí ve prospěch volby do obecních zastupitelstev, což je malý krok k decentralizaci.[7]
Ministr
Dne 28. června 1848 generál Louis-Eugène Cavaignac vybral Tourret jako ministra zemědělství ve svém novém kabinetu.[1]Jako ministr Tourret hájil zákon o zavedení třístupňového systému zemědělského vzdělávání. Zemědělské školy by poskytovaly praktické vzdělání dělníkům a drobným zemědělcům, včetně praktického školení. Regionální školy by poskytly majitelům a farmářům spíše teoretické vzdělání s pevným praktickým základem. Národní agronomický institut by školil profesory a administrátory.[2]Národní institut by přijímal profesory ze „vrcholů vědy“. Aby je přilákal, muselo by se nacházet poblíž Paříže, ale ve venkovské oblasti se zahradami, farmami a lesy. Versailles bude vhodným místem, které je nyní k dispozici, když byl král sesazen. Kurzy budou mít dvouleté trvání a tři nejlepší žáci každý rok získají tříletá stipendia pro studium zemědělství.[8]
Tourretův návrh byl předložen výboru pro úvěry v zemědělství a zemědělství shromáždění, který navrhl různé pozměňovací návrhy. Zpravodajem byl občan Antoine Richard du Cantal, který poznamenal, že kultivující byli dlouho opomíjeni předchozími režimy, a představil projekt jako velké revoluční opatření. Richard přidal cíl vštípit lásku k republice k cíli vštípit lásku k zemi.[8]Text byl projednán na shromáždění dne 22. září 1848 a získal obecně příznivé přijetí.[9]
Projekt byl kritizován na základě nákladů. Jeden člen navrhl, aby děti studující na základní úrovni pokračovaly v práci na polích a ráno nebo večer dostávaly vzdělání.[9]Jiní se domnívali, že by se vzdělání mělo omezovat na vlastníky zemědělců, protože oni sami by způsobili pokrok ve francouzském zemědělství. Amable Dubois měl pocit, že neexistují žádní kvalifikovaní učitelé a že rolníci odolají jakékoli formě teoretické výuky.[10]Monarchisté byli nejvíce nepřátelští k projektu vzdělávání pracovníků.[11]
Debata mezi příznivci a odpůrci byla vzrušená.[12]Nakonec dne 3. října 1848 byl výnos pro zemědělské vzdělávání a zřizování zemědělských škol přijat 579 ze 679 hlasů. Jedinou zásadní změnou bylo sladit školy spíše s odděleními než s okrskovými výplatami.[13]Tourret také vymyslel myšlenku mezinárodní expozice, ale to bylo opuštěno kvůli nejistotě doby a tvrzením jiných projektů.[14]
Pozdější roky
Tourret rezignoval se zbytkem kabinetu 20. prosince 1848 poté, co byl v prezidentských volbách poražen generál Cavaignac. Postavil se k mírné opozici vůči vládě Louis Napoleon.[1]Po jeho rezignaci Tourret odmítl sedět jako člen zákonodárného sboru.[3]Poslední roky svého života zasvětil zemědělství, zemřel 17. května 1858 ve věku 62 let.[1]
Reference
Citace
- ^ A b C d E F Robert & Cougny 1889, str. 435.
- ^ A b Boulet, Lelorrain & Vivier 1998, str. 96.
- ^ A b C Michaud 1864, str. 61.
- ^ Coutant 2009, str. 47.
- ^ Coutant 2009, str. 40.
- ^ Coutant 2009, str. 132.
- ^ Coutant 2009, str. 175.
- ^ A b Boulet, Lelorrain & Vivier 1998, str. 97.
- ^ A b Boulet, Lelorrain & Vivier 1998, str. 98.
- ^ Boulet, Lelorrain & Vivier 1998, str. 101.
- ^ Boulet, Lelorrain & Vivier 1998, str. 102.
- ^ Boulet, Lelorrain & Vivier 1998, str. 103.
- ^ Boulet, Lelorrain & Vivier 1998, str. 105.
- ^ Larroumet 1893, str. 326.
Zdroje
- Boulet, Michel; Lelorrain, Anne-Marie; Vivier, Nadine (1998). 1848, le printemps de l'enseignement agricole. Edice Educagri. ISBN 978-2-84444-012-9. Citováno 17. března 2014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Coutant, Arnaud (2009). 1848, quand la République combattait la Démocratie: recherche. Éditions Mare & Martin. ISBN 978-2-84934-066-0. Citováno 17. března 2014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Larroumet, Gustave (1893). Études de Littérature Et Da̕rt: sér.] Somalize et la société précieuse. Le public et les écrivains au XVIIe siècle. Le XVIIIe siècle et la critique contemporaine. Adrienne Lecouvreur. Les origines françaises du romantisme. L'Académie des beaux-arts et les anciennes académies. La peinture française et les chefs d'école. Le centenaire de Scribe. Le princ Napoléon. M.F. Brunetière. Hachette et Cie. Str.326. Citováno 17. března 2014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Michaud, Louis Gabriel (1864). Biographie universelle ancienne et moderne: ou histoire, par ordre alphabétique, de la vie publique et privée de tous les hommes qui se sont fait remarquer par leurs écrits, leurs talents, leurs vertus ou leurs crimes. Tos - Vat. Desplaces. Citováno 17. března 2014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Robert, Adolphe; Cougny, Gaston (1889). „TOURRET (Charles-Gilbert)“. Dictionnaire des parlementaires français de 1789 à 1889 (PDF). 5. Citováno 2014-03-16.CS1 maint: ref = harv (odkaz)