Chariton Charitonidis - Chariton Charitonidis

Chariton Charitonidis (Řek: Χαρίτων Χαριτωνίδης; narozen 1878 Makri, Malá Asie [dnes Fethiye, krocan ] - zemřel 8. nebo 9. května 1954, Athény, Řecko ) byl Řek klasický filolog, profesor na Aristotelova univerzita v Soluni a člen Akademie v Aténách.[1][2][3]
Život
Chariton Charitonidis se narodil v roce Makri, Malá Asie. On byl vzděláván u Pytagoriánské gymnázium Samos, ale vystudoval 3. gymnázium v Aténách. Poté studoval filologii na University of Athens. Tam byl spojován s kruhem profesora Konstantinos S. Kontos. Titul získal v roce 1902. V roce 1909 mu byl udělen titul Ph.D. Filozofické fakulty UK University of Athens. V roce 1907 byl jmenován do Arsakeio kde zůstal až do roku 1926.
V roce 1926 se Chariton Charitonidis stal profesorem na University of Thessaloniki. Byl první, kdo učil Starořečtina na této nově založené univerzitě. Byl to on, kdo inspiroval slovní znak univerzity «Μούσαις Χάρισι Θῦε» (= „Obětování múz a milostí“).[4] On odešel v roce 1940 poté, co byl a děkan filozofické školy dvakrát. V roce 1948 byl zvolen řádným členem Akademie v Aténách. Zemřel ve věku 76 let na a infarkt.
Publikace
Chariton Charitonidis publikoval mnoho gramatických, kritických a interpretačních poznámek ke starodávným autorům. Úplný seznam jeho děl najdete v Ročenka filozofické školy Aristotelovy univerzity v Soluni, sv. 7, s. Vii-xviii (1957, řecky). Verze některých jeho děl ve formátu PDF lze získat pomocí online vyhledávač knihovny Aristotelovy univerzity v Soluni.
Knihy
- 1904. Ποικίλα φιλολογικά. Αθήνα: Π. Δ. Σακελλαρίου (v řečtině)
- 1935. Απόρρητα. Θεσσαλονίκη: Μιχ. Τριανταφύλλου (pseudonym: Εύιος Ληναίου, v řečtině)
- 1938. Κριτικά και γραμματικά (=Επιστημονική Επετηρίς εκδιδομένη υπό της Φιλοσοφικής Σχολής του Πανεπιστημίου Θεσσαλονίκης 4). Θεσσαλονίκη: Κορν. Οδ. Θεοδωρίδου (v řečtině).
Více knih viz úplný seznam prací
Články
- 1910. Έλεγχος του Βερναρδακείου λεξικού. Αθηνά 22. (v řečtině).
- 1912. Έλεγχος του Βερναρδακείου λεξικού: μέρος δεύτερον. Αθηνά 24. (v řečtině).
- 1913. Περί της ενικής κλητικής των εις ης: ληγόντων ονομάτων της πρώτης κλίσεως. Αθηνά 25. (v řečtině).
- 1914. Παρατηρήσεις: εις τα υπό του E. Legrand και A. Passow εκδεδομένα δημώδη ελληνικά άσματα. Αθηνά 26. (v řečtině).
- 1914. Χρήμα-Χρήματα apud Herodotum. Mnemosyne. Bibliotheca Philologica Batava.
- 1915. Ερμηνεία και θεραπεία Ηροδοτείου χωρίου. Αθηνά 27. (v řečtině).
- 1915. Různé. Mnemosyne. Bibliotheca Philologica Batava.
- 1927. Σύμμεικτα κριτικά. Επιστημονική Επετηρίς εκδιδομένη υπό της Φιλοσοφικής Σχολής του Πανεπιστημίου Θεσσαλονίκης 1 (v řečtině).
- 1927. Πέτρος Σ. Φωτιάδης. Αθηνά 39 (v řečtině).
- 1930. Varia ad Varios. Επετηρίς Εταιρείας Βυζαντινών Σπουδών 7.
Více článků viz úplný seznam prací
Reference
- ^ "Nekrolog pro Chariton Charitonidis v Sborník archeologické společnosti v Aténách za rok 1954, sv. 109, s. 4 (1957, řecky) " (PDF).[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ "Vstup pro Chariton Charitonidis v Mezinárodní biografický slovník z Εκδοτική Αθηνών Α.Ε. (1990, v řečtině) ".
- ^ „Článek pro Chariton Charitonidis od Αλέξης Σαββίδης v časopise Νέα Εστία, Ne. 1600, s. 335 (1994, v řečtině) ".
- ^ „Article on the School of Philosophy, Aristotle University of Thessaloniki on www.archaeologia.gr (2018, v řečtině)“.
externí odkazy
- Úplný seznam děl Chariton Charitonidis v Ročenka filozofické školy Aristotelovy univerzity v Soluni, sv. 7, s. Vii-xviii (1957, řecky)
- Výsledky hledání pro „Chariton Charitonidis“ v knihovně Aristotelovy univerzity v Soluni (s PDF verzemi některých prací Chariton Charitonidis)