Komory shledání - Chambers of Reunion - Wikipedia
 | tento článek ne uvést žádný Zdroje. (Leden 2008) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
The Komory shledání (Chambres des Réunions) byly francouzské soudy zřízené králem Louis XIV na začátku 80. let 16. století. Účelem těchto soudů bylo zvětšit francouzské území. Louis rozšiřoval hranice Francie v sérii válek. Území bylo získáno v Smlouva z Nijmegenu v roce 1679 a Smlouva z Aix-la-Chapelle v roce 1668. Úkolem soudů bylo určit, jaké závislosti, pokud vůbec, patřily k oblastem začleněným do těchto smluv ve Francii. Přitom jsou místa jako např Saarbrücken, Lucembursko, Zweibrücken a Štrasburk byly připojeny k Francii.
Louis založil své nároky na dávných, často dávno zapomenutých právech na závislá území vyplývajících z Středověk. Využil tedy formální obsah svých spojeneckých smluv s německými knížaty tím, že získal jejich zemi. Ačkoli na to nebyl vůbec žádný právní nárok, Louis vzal Štrasburk stejně Casale. Louis také vzal většinu z toho, co je nyní Lucembursko během War of the Reunions, který byl tehdy součástí Svatá říše římská, zatímco to bylo rozptylováno pokračující válkou s Osmanská říše.
Konflikty způsobené politikou Réunionu nakonec vedly k Ratisbonské příměří ve kterém si Louis mohl ponechat většinu zisků, částečně kvůli rozptýlení jiných zemí a částečně úplatky, včetně výplat německým knížatům a Charles II Anglie.
Louisova nepřátelská politika znepřátelila většinu zbytku Evropy, což mělo za následek Válka Ligy Augsburgu (Devítiletá válka) v roce 1688. Válka skončila v roce 1697 podepsáním Smlouva z Ryswicku ve kterém Louis souhlasil, že obnoví velkou část území, které bylo „znovu sjednoceno“ s Francií v důsledku Rheunionských komor.