Ústřední unie námořníků Německa - Central Union of Sailors of Germany

The Ústřední unie námořníků Německa (Němec: Zentralverband appearännischer Arbeiter Deutschlands) byl obchodní unie zastupující námořníky a příbuzné pracovníky v německém obchodním loďstvu.

Albert Störmer, vůdce hamburského svazu námořníků, svolal v červnu 1897 konferenci místních námořnických svazů, která souhlasila se zřízením národního agitačního výboru. Tím byl spuštěn deník Der Seemann v listopadu a také uspořádal národní kongres, který dne 1. února 1898 vytvořil Ústřední svaz námořníků Německa. Odborový svaz přidružený k Generální komise německých odborových svazů a Mezinárodní federace pracovníků v dopravě a přijato Der Seemann jako jeho deník.[1]

Od roku 1900 vedl unii Paul Müller, který ji postupně přesunul na centristické pozice, čímž dosáhl zavedení zdravotního pojištění pro německé námořníky, a zároveň tvrdil, že by v tomto odvětví neměli být zaměstnáni černoši.[2]

Unie vždy úzce spolupracovala s Union of Dockers of Germany Od poloviny 20. století vytvořila volné sdružení s dalšími německými odborovými svazy pracovníků v dopravě. Rostl pomalu a do roku 1909 měl 7541 členů. Na začátku roku 1910 se sloučila do Německý odborový svaz pracovníků v dopravě.[2]

Prezidenti

1898: Albert Störmer
1900: Paul Müller

Reference

  1. ^ „Störmer, Albert (1847-1922)“. Friedrich Ebert Stiftung. Citováno 24. června 2020.
  2. ^ A b „Müller, Paul (1875-1925)“. Friedrich Ebert Stiftung. Citováno 24. června 2020.