Katedrála Ducha svatého, Hradec Králové - Cathedral of the Holy Spirit, Hradec Králové - Wikipedia
| Katedrála svatého ducha | |
|---|---|
Katedrála svatého Ducha | |
 | |
  Katedrála svatého ducha Umístění v České republice | |
| 50 ° 12'32 ″ severní šířky 15 ° 49'51 ″ východní délky / 50,20875 ° N 15,83094 ° ESouřadnice: 50 ° 12'32 ″ severní šířky 15 ° 49'51 ″ východní délky / 50,20875 ° N 15,83094 ° E | |
| Umístění | Hradec Králové |
| Země | Česká republika |
| Označení | římský katolík |
| webová stránka | www |
| Dějiny | |
| Postavení | Aktivní |
| Založený | 1307 |
| Zakladatel (é) | Elizabeth Richeza z Polska |
| Obětavost | Svatý Duch |
| Architektura | |
| Funkční stav | Katedrála a Farní kostel |
| Styl | gotický |
| Dokončeno | 1463 |
| Správa | |
| Diecéze | Hradec Králové |
| Duchovenstvo | |
| Biskup (s) | Jan Vokál |
| Arcijáhen | František Hladký |
The Katedrála svatého ducha je hlavní církev diecéze Hradec Králové v Česká republika a také sídlo současného biskupa diecéze Jan Vokál. Je to pozdně gotická cihla bazilika se dvěma věžemi, která se nachází v jihozápadním rohu Velkého náměstí v Hradci Králové.[1]
Dějiny
Zakládací listina stavby kostela není zachována, takže existuje prostor pro širokou škálu teorií, kdy stavba kostela skutečně začala. Historie katedrály je tradičně popisována jako iniciovaná Elizabeth Richeza z Polska, manželka král Václav II a později King Rudolf Habsburský v roce 1307. Alžběta dostala po Rudolfově smrti v roce 1307 věna včetně Hradce Králové. Elizabeth si v letech 1308 až 1318 vybrala za své rezidenční město Hradec Králové. Z tohoto důvodu je začátek kostela spojen s jejím jménem.[2]
10. až 13. století
Historické centrum města bylo v 10. století uznáno jako slovanské osídlení, které bylo přestavěno na královský hrad. Před rokem 1225 se osada proměnila v plnohodnotné středověké město. Prvním farním kostelem tohoto města byl kostel sv. Klimenta, který stál na místě dnešní barokní kaple sv. Klimenta. První nepřímá zmínka o katedrále svatého ducha pochází z roku 1238, kdy Řád německých rytířů usadil se mimo městské hradby. Rozhodli se postavit vlastní farní kostel mezi lety 1238 a 1250, který byl postaven na místě dnešní katedrály svatého Ducha. Jeho vzhled však není znám. Nejsou zde žádné zmínky o stavebních plánech ani popis tohoto kostela. Město utrpělo v roce 1339 rozsáhlý požár, který zničil město až na zem, včetně farního kostela Řádu německých rytířů. Stavba nového kostela se stala zásadní.
Začátek 14. století
Projekt nového farního kostela počítal se třílodní bazilikou, dvěma věžemi v rozích kostela presbytář a externí podpůrný systém. Stavba kostela však byla nečekaně rozdělena do několika fází, například kvůli mnoha požárům, které poškodily vznikající kostel.
První úsek
První období výstavby proběhlo v letech 1339 až 1342, během této doby bylo postaveno presbytář sloužící církevním účelům. V této fázi byly také postaveny dvě věže v rozích presbytáře piscinium[kontrolovat pravopis ] a svatyně.
Druhá perioda
Druhá fáze výstavby byla spojena s akcí Queen Elizabeth of Pomerania. Alžběta se stala druhou královnou, což výrazně ovlivnilo historii církve a také historii města. Její vliv byl způsoben hlavně tím, že se stala druhou manželkou krále Karla IV. V roce 1363 obdržela věna, mezi nimi i Hradec Králové. Dokončení kostela je přičítáno Elizabeth.
Cílem této fáze bylo dokončení stavby tří lodí a připojení presbytáře k děkanovi sakristie. Ani tato podoba kostela se nezachovala, protože kostel byl poškozen dalším požárem v roce 1407. Církev vyžadovala rozsáhlé rekonstrukce. Kvůli husitským válkám zastavily opravy na desítky let. Nicméně, historie Hradec Králové a samotná katedrála byla ovlivněna Husitské války. Od roku 1420 patřil Hradec Králové k významným husitským centrům a bývalým kněz Ambrose od Ducha svatého byl důležitým vůdcem tohoto hnutí. Díky tomu nebyla katedrála Ducha svatého zničena a vypleněna. O důležitosti města a kostela hovoří také skutečnost, že v roce 1424 se zde konal pohřeb Jan Žižka, prominentní husitský vůdce. Podle legendy byly ostatky Jana Zizky uloženy do jedné ze čtyř krypt, které se nacházejí pod katedrálou. Stavba kostela byla dokončena v roce 1463 a poskytla nový vzhled chrámu bez zachování vnějšího podpůrného systému. Západní strana trojlodní byl obohacen o nový loft, který sloužil hudebníkům a Literate Brotherhood, který zajišťoval zpěv během obřadů.
Třetí období
V roce 1484 bylo město znovu zasaženo velkým požárem, který zničil celé město i kostel, a způsobil další opravy a renovace. Oheň zasáhl zejména roztavené kostelní zvony. Opravy zahrnovaly zejména nové věže a instalaci nových zvonů, které se dochovaly dodnes. Oheň také zcela zničil svatyni a byl vytvořen nový typ pozdně gotické svatyně zvané pastoforium. Toto pastoforium údajně vzniklo v roce 1497 v dílně slavného pražského kameníka a architekta Matěj Rejsek. Toto pastoforium můžeme najít v levé severní straně presbytáře. Je to jeden z klenotů katedrály Ducha svatého.
17. – 20. Století
Během tohoto období byla stavba kostela několikrát opravována, například byla vyrabována a částečně vypálena švédskými vojáky v roce 1639. Díky založení biskupství kostela se v roce 1664 stala katedrála a poté byla přestavěna v r. Barokní styl, následované dalšími úpravami na konci 18. století. V letech 1864–1876 byl kostel radikálně opraven v novogotickém slohu od architektů Františka Schmoranze a L. Labery. V letech 1980–1990 dostal kostel měděnou střechu.
Interiér
Vnitřek kostela byl ovlivněn hlavně dary královen, které byly a věno město z Hradce Králové. Asi nejvýrazněji se do interiéru katedrály Ducha svatého promítl vliv druhé manželky Václava IV Sophia Bavorska, který vyhrál věno město kolem roku 1400 po smrti Alžběta Pomořanská. Dala městům náležitou péči a prosazovala jejich architektonický rozvoj. Dosáhlo to hlavně stavebními pracemi vedenými bývalými pražskými mistry. Katedrála Ducha svatého a byla obohacena řadou prvků, které se podobají pražským vzorům.
Stěny kostela jsou obílené barevnými podtrženými žebry křížové klenby. Žebra jsou vedena ve svazcích a ukončena v závorkách znakem maskaron nebo floristický motiv. Ve středu klenby s kruhem jsou spojena žebra lichoběžník, který je tematicky malován. V hlavní lodi jsou také obrazy svatých patronů. Pod půdou varhan je skoková klenba ve středním poli, která má žebra zdobená krajkovou kružbou. Tato žebra se sbíhají do kruhového lichoběžníkového zkreslení s písmenem G (Gradec) - jako Hradec.
Presbytář
Presbytář je místem pro duchovní obřady. Tento prostor je zvýšen o jeden krok od zbytku kostela. Svazky žeber v presbytáři jsou většinou těsně u země. Kromě malovaných základních kamenů je strop zdoben malovanými erby diecézních biskupů, arcibiskupů a Papež Jan Pavel II.
Královský sál
Královská chodba se nachází mezi jižní věží a děkanskou sakristií. Přívlastek „královský“ byl předsíni přidělen především pro její vysokou estetickou hodnotu a pro její atypickou klenbu. Může to svědčit o díle Michala Parlera, bratra slavnějšího architekta Peter Parler Hala má jedinečné využití žeber doplněných síťovou. Srážka žeber v koruně je hladká bez jakéhokoli lichoběžníkového zkreslení. Žebra jsou v konzolách zakončena květinovými a zvířecími prvky.
Královský sál
Alžběta Pomořanská a Elizabeth Richeza z Polska
Busty královen Alžběty Pomořanské a Alžběty Richezové z Polska
Zařízení
Zařízení jsou většinou z 19. století, pískovcové reliéfy jsou ranou prací J.V.Myslbek. Na oltáři v severní lodi je obraz poustevníka sv. Antonína z Peter Brandl a v oltáři v jižní lodi je pozdně gotický mariánský triptych z roku 1494 a plechová křtitelnice z roku 1406 je nejstarší v zemi.
Vnější
Na první pohled má budova zajímavou charakteristickou cihlovou architekturu, která je mezi gotickými katedrálami v raritě vzácností České země. Při pohledu na tento orientační bod Hradec Králové pozorovatel si všiml ostrého kontrastu mezi červenou cihlou a bílým pískovcem použitým na portály, okna a římsy chrámu. Tento působivý vzhled je do značné míry ovlivněn náhodou, která byla ovlivněna samotnou přírodou. V době, kdy byla katedrála postavena, se ve východních městech běžně používalo jako hlavní stavební materiál pískovec. Stavitelé katedrály Ducha svatého se ale museli vypořádat s jejím nedostatkem v blízkém okolí, a proto si jako primární stavební materiál vybrali cihlu, pro dobu ne tak obyčejnou. pěvecký sbor, která vede na Velké náměstí. Vně presbytáře v linii sboru je umístěn kříž a po stranách sboru jsou symetricky umístěny dvě věže, které tvoří symbolické spojení. Na vnějších stěnách kostela je několik renesančních náhrobků. Masivní opěrné sloupky vyčnívají do exteriéru a jsou rozděleny do tří částí.
Náhrobek
Zájmy
Katedrála svatého ducha je také jedinečná, protože se zachovala jako jediný středověký gotický kostel ve městě a na předměstí. Další gotické kostely byly zničeny z důvodu výstavby vojenské pevnosti v 18. století, která si vyžádala rozsáhlou přestavbu městského prostoru a měla výrazný vliv na vzhled bývalého Hradce Králové.
Dne 26. dubna 1997 Papež Jan Pavel II navštívil diecézi Hradec Králové. Na památku návštěvy papeže byla na východní stěně kostela připevněna pamětní deska a 3. dubna 2015 relikvie papeže Jana Pavla II. byly uloženy na levé straně presbytáře v novém relikviáři.
Rozměry: Délka 56 m, šířka 25 m, výška 48 m
Pamětní deska papežovy návštěvy
Relikviář Jana Pavla II
Okno s vyobrazením sv. Ludmily, sv. Petra, sv. Pavla a sv. Václava
Bibliografie
- E. Poche (red.), Umělecké památky Čech I. Praha: Academia 1977.
- Dr. Hubková, H .: Středověká architektura katedrály Sv. Ducha v Hradci Králové, diplomová práce, FF PU Olomouc
- Kuča, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 1997, 938 s. ISBN 80-85983-12-5, str. 451 452
Reference
- ^ "Katedrála svatého Ducha - historie", Katedrála svatého ducha. Citováno dne 3. srpna 2015.
- ^ „Katedrální kostel sv. Ducha“ Archivováno 2015-05-21 na Wayback Machine. Citováno dne 3. srpna 2015.