Carychium - Carychium
| Carychium | |
|---|---|
 | |
| Skořápka Carychium minimum | |
Vědecká klasifikace  | |
| Království: | Animalia |
| Kmen: | Měkkýš |
| Třída: | Gastropoda |
| Podtřída: | Heterobranchia |
| Superřádek: | Eupulmonata |
| Objednat: | Ellobiida |
| Rodina: | Ellobiidae |
| Podčeleď: | Carychiinae |
| Rod: | Carychium O. F. Müller, 1773[1] |
| Synonyma | |
| |
Carychium je rod velmi malého dýchání vzduchu suchozemští šneci, pozemní pulmonate plži měkkýši v rodině Ellobiidae.[2]
Druh
druhy v rámci rodu Carychium zahrnout:
- Carychium achimszulci Stworzewicz, 1999,[3] Miocén
- Carychium antiquum Braun, 1843, Miocence [4]
- †Carychium apathyi Gaál, 1911,[4] Miocén
- Carychium arboreum Dourson, 2012[5]
- Carychium belizeense Jochum & Weigand, 2017 [6]
- †Carychium berellense Laubrière & Carez, 1880,[4] Paleocen
- †Carychium bermudense Gulick, 1904,[4] Pliocén
- †Carychium bigeminatum (Deshayes, 1863),[4] Paleocen
- Carychium biondii Paulucci, 1882
- Carychium boysianum Benson, 1864 [7]
- Carychium carinatum Haufen, 1858 [8]
- †Carychium cholnokyi Gaál, 1911,[4] Miocén
- Carychium clappi Hubricht, 1959
- Carychium costaricanum Von Martens, 1898
- †Carychium cylindroides Staadt, 1913,[4] Paleocen
- Carychium cymatoplax Pilsbry, 1901
- †Carychium dhorni (Deshayes, 1863),[4] Paleocen
- †Carychium euboicum Schütt, 1988,[3] Miocén
- †Carychium eumicrum Bourguignat, 1857,[3] Miocén
- Carychium exiguum (Řekněme, 1822)
- Carychium vyhnanství H. C. Lea, 1842
- †Carychium fischeri Boettger, 1903,[4] Oligocen
- Carychium floridanum Clapp, 1918
- Carychium gibbum (Sandberger, 1875)[9]
- †Carychium gracile Sandberger, 1875,[3] Miocén
- Carychium hachijoensis Pilsbry, 1902
- Carychium hardiei Jochum & Weigand, 2017 [6]
- Carychium hellenicum Bank & Gittenberger, 1985
- †Carychium hypermeces Cossmann, 1889,[4] Paleocen
- Carychium ibazoricum Bank & Gittenberger, 1985
- Carychium indicum Benson, 1849 [10]
- †Carychium interferens (Deshayes, 1863),[4] Paleocen
- Carychium jardineanum (Chitty, 1853) [11]
- Carychium javanum von Möllendorff, 1897 [12]
- Carychium lederi O. Boettger, 1880
- Carychium loheri von Möllendorff, 1898 [13]
- †Carychium majus Boettger, 1870,[4] Miocén
- Carychium mariae Paulucci, 1878
- Carychium mexicanum Pilsbry, 1891
- ?†Carychium michaudi (Boissy, 1848),[4] Paleocen
- †Carychium michelini (Boissy, 1846),[4] Paleocen
- Carychium minimum (O. F. Müller, 1774)[14]
- Carychium minusculum Gredler, 1887
- †Carychium moenanum Wenz, 1917,[4] Oligocen
- Carychiové nanodody G. H. Clapp, 1905
- †Carychium nincki Cossmann, 1913,[4] Eocen
- Carychium nipponense Pilsbry & Hirase, 1904
- Carychium noduliferum Reinhardt, 1877
- †Carychium nouleti Bourguignat, 1857,[4] Miocén / pliocén
- Carychium occidentale Pilsbry, 1891
- †Carychium pachychilus Sandberger, 1875,[4] Miocén
- Carychium paganettii Zimmermann, 1925
- Carychium panamaense Jochum, 2018 [15]
- Carychium pessimum Pilsbry, 1902
- †Carychium pseudotetrodon Strauch, 1977,[3] Miocén
- †Carychium puisseguri Truc, 1972,[16] Pliocén
- Carychium pulchellum Freyer 1855,[17]
- †Carychium quadridens (Andreae, 1884),[4] Eocen
- †Carychium remiensis (Boissy, 1848),[4] Paleocen
- †Carychium rhenanum Strauch, 1977,[3] Pliocén
- Carychium riparium Hubricht, 1978
- †Carychium sandbergeri Handmann, 1887,[4] Miocén / pliocén
- †Carychium schlickumi Strauch, 1977,[18] Miocén / pliocén
- †Carychium schwageri Reuss, 1868,[3] Miocén
- ?Carychium sianicum Caziot, 1910, subrezent
- Carychium sibiricum Gerstfeldt, 1859
- †Carychium sparnacense Deshayes, 1863,[4] Paleocen
- †Carychium starobogatovi Steklov, 1966,[18] Miocén / pliocén
- Carychium stygium Volejte, 1897
- †Carychium suevicum Boettger, 1877,[3] Miocén
- †Carychium surai Stworzewicz, 1999,[3] Miocén
- †Carychium tetrodon (Paladilhe, 1873),[4] Paleocen
- Carychium thailandicum Burch a Panha, 1998
- Carychium tianmushanense Chen, 1992
- Carychium tridentatum (Risso, 1826)
- †Carychium vindobonense (Handmann, 1882),[4] Pliocén
- Carychium zarzaae Jochum & Weigand, 2017 [6]
Reference
Literatura
- R. A. Bank, E. Gittenberger: Poznámky k azorským a evropským druhům Carychium (Gastropoda Basommatophora: Ellobiidae). V: Basteria. 49, Leiden 1985, S. 85–100.
- A. Jochum: Vývoj a rozmanitost troglobitických druhů Carychiidae - morfologické a fylogenetické zkoumání pozemských rodů ellobiiod, Carychium a Zospeum. V: Malakolog. 57, London 2011, S. 16–18. (PDF)
- F. Strauch: Die Entwicklung der europäischen Vertreter der Gattung Carychium O. F. Müller seit dem Miozän. V: Archiv für Molluskenkunde. 107 (4/6), Frankfurt nad Mohanem 1977, S. 149–193.
- A. M. Weigand, A. Jochum, R. Slapnik, J. Schnitzler, E. Zarza, A. Klussmann-Kolb: Vývoj mikrogastropodů (Ellobioidea, Carychiidae): integrace taxonomických, fylogenetických a evolučních hypotéz. V: BMC Evoluční biologie. 13. 2013, S. 18. (biomedcentral.com, PDF; 2,7 MB)
- A. M. Weigand, M.-C. Goetze, A Jochum: Zastaralé, ale zavedené ?! Konchologicky řízené vymezení druhů u mikrogastropodů (Carychiidae, Carychium). V: Organismy Rozmanitost a evoluce. 12, 2012, S. 377–386.
- J. C. Nekola, M. Barthel: Morfometrická analýza rodu Carychium v oblasti Velkých jezer. V: Journal of Conchology. 37, 2002, S. 515–531.
- K. Bulman: Variabilita ulity v Carychium tridentatum (Risso, 1826) a její význam pro vnitrodruhovou taxonomii (Gastropoda, Pulmonata, Ellobiidae). V: Malakologische Abhandlungen des Museums für Tierkunde Dresden. 15, 1990, S. 37–50.
- A. M. Weigand, A. Jochum, R. Slapnik, J. Schnitzler, E. Zarza, A. Klussmann-Kolb: Vývoj mikrogastropodů (Ellobioidea, Carychiidae): integrace taxonomických, fylogenetických a evolučních hypotéz. V: BMC Evoluční biologie. 13. 2013, S. 18 (biomedcentral.com PDF; 2,7 MB)
- O. F. Müller: Vermivm terrestrium et fluviatilium, seu animalium infusoriorum, helminthicorum et testaceorum, non marinorum, succincta historia. V: Voluminis Imi pars Ima. 1773, S. [1-33], 1-135. Havniæ & Lipsiæ. (Heineck & Faber).
Reference
- ^ Müller O. F. (1773). Vermivm terrestrium et fluviatilium, seu animalium infusoriorum, helminthicorum et testaceorum, non marinorum, succincta historia. Voluminis Imi pars Ima. s. [1-33], 1-135. Havniae a Lipsiae. (Heineck & Faber).
- ^ MolluscaBase eds. (2020). MolluscaBase. Carychium O. F. Müller, 1773. Přístup k: World Register of Marine Species at: http://www.marinespecies.org/aphia.php?p=taxdetails&id=738075 dne 2020-05-01
- ^ A b C d E F G h i Ewa Stworzewicz: Miocénní suchozemští hlemýždi z Belchatowa (střední Polsko), III: Carychiinae (Gastropoda; Pulmonata: Ellobiidae). V: Paläontologische Zeitschrift. 73 (3/4), Stuttgart 1999, S. 261–276.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X Wilhelm Wenz: Gastropoda extramarina tertiaria. In: Carl Diener (Hrsg.): Fossilium catalogus, 1 Animalium. 21, Berlin 1923, S. 952–957, 1069-1420. (biodiversitylibrary.org)
- ^ D. C. Dourson: Čtyři nové druhy suchozemských hlemýžďů z jižních Apalačských hor. V: Journal of North Carolina Academy of Science. 128 (1), 2012, S. 1–10. (Abstraktní)
- ^ A b C Jochum, Adrienne a kol. "Tři nové druhy Carychium OF Müller, 1773 z jihovýchodního USA, Belize a Panama jsou popsány pomocí počítačové tomografie (CT) (Eupulmonata, Ellobioidea, Carychiidae). “ZooKeys 675 (2017): 97.(PDF)
- ^ Benson, W. H. "XXII. - Znaky Diplommatina, nového rodu suchozemských měkkýšů patřících do čeledi Carychiadæ, a druhého druhu v něm obsaženého; rovněž nového druhu Carychium obývající západní Himálaj. “Annals and Magazine of Natural History 4.21 (1849): 193-195. [1]
- ^ Hauffen, H. „Beitrage zur Grottenkunde Krain’s. Uber Carychium carinatum"Jahresheft des Vereines des krainischen Landes-Museum, Laibach 2 (1858): 96.
- ^ Sandberger, Fridolin. Die Land-und Süßwasser-Conchylien der Vorwelt. Text. Kreidel, 1875.
- ^ Benson, W. H. „XXII. - Postavy Diplommatina, nového rodu suchozemských měkkýšů patřících do čeledi Carychiadæ, a druhého druhu v něm obsaženého; rovněž nového druhu Carychium obývajícího západní Himálaj.“ Annals and Magazine of Natural History 4.21 (1849): 193-195. [2]
- ^ Chitty, Edwarde. Popis třiceti předpokládaných nových druhů a odrůd suchozemských a fluviálních skořápek Jamajky: s pozorováním některých mušlí již popsaných. RJ de Cordova, tiskárna, 1853.
- ^ Von Moellendorff, O. F. „Neue Landschnecken von Java.“ Nachrichtsblatt der deutschen malakozoologischen Gesellschaft 29 (1897): 57-72.
- ^ von Möllendorff, Otto Franz. Verzeichniss der auf den Philippinen lebenden Landmollusken. 1898.
- ^ O. F. Müller: Vermium terrestrium et fluviatilium, seu animalium infusoriorum, helminthicorum et testaceorum, non marinorum, succincta historia. V: Volumen alterum. 1774, S. I – XXXVI, 1-214, Havniæ / Kopenhagen & Lipsiæ / Leipzig, Heineck & Faber [Online bei Biodiversity Heritage Library] (S. 125).
- ^ Jochum, Adrienne a kol. „Plnění taxonomických důsledků po čárovém kódování DNA: Carychium panamaense sp. n. (Eupulmonata, Ellobioidea, Carychiidae) z Panamy je popsána pomocí počítačového tomografického (CT) zobrazování. “ZooKeys 795 (2018): 1. (PDF)
- ^ G. Truc: Nouveaux gastéropodes continentaux du Pliocène terminal de Celleneuve (Hérault, Sud-Est de la France). V: Documents des laboratoires de géologie de la Faculté des Sciences de Lyon. 50, 1972, S. 83–91.
- ^ Freyer, Custos. Ueber neu entdeckte Conchylien aus den Geschlechtern Carychium und Pterocera: (Aus dem Jännerhefte 1855 der Sitz. Ber. der math. naturw. Classe der k. Acad. der Wiss. (Bd. XV, S. 18.). 1855.
- ^ A b Ewa Stworzewicz, Valentin A. Prisyazhnyuk, Marcin Górka: Systematické a paleoekologické studium miocénních suchozemských plžů ze Zwierzyniec (jižní Polsko). V: Annales Societatis Geologorum Poloniae. 83, 2013, S. 179–200. (PDF)
externí odkazy
- Celosvětová databáze druhů měkkýšů </ref>
- Müller, O. F. (1773-1774). Vermium terrestrium et fluviatilium, seu animalium infusoriorum, helminthicorum, et testaceorum, non marinorum, succincta historia. Sv. 1, Pars Ima: 1-136 [1773]; Pars Altera: 1 214 + index 8 stran [1774]. Havniæ (Kodaň) a Lipsiæ (Lipsko), Heineck & Faber
- 61 -63. Pilsbry H. A. (říjen) 1894. Americký druh Carychium. Nautilus, 8 (6)]