Carl Heinrich von Heineken - Carl Heinrich von Heineken
Carl Heinrich von Heineken (1707–1791) byl německý historik umění, který na nějaký čas měl na starosti Král Augustus III Polska královská sbírka.
Životopis
Byl synem Catharina Elisabeth Heinecken, umělec a alchymista, a Paul Heinecken, malíř a architekt v Lübeck, Německo.[1] Jeho mladší bratr Christian Heinrich Heineken (1721-1725) bylo zázračné dítě známé jako „kojenecký učenec v Lübecku“.[1]
Počínaje rokem 1724 studoval Heineken literaturu a právo na Lipská univerzita a University of Halle.[1] Soukromým učitelem se stal kolem roku 1730, nejprve v domácnosti drážďanského dvorního básníka Johanna Ulricha Königa, a poté u hraběte Alexandra von Sulkowského.[1] V roce 1739 se stal soukromým tajemníkem a knihovníkem hraběte Heinrich von Brühl, významný státník a sběratel umění.[1]
V roce 1746 král Augustus III Polska jmenoval jej ředitelem královské sbírky tisků a kreseb.[1] Za úkol přidat do sbírky vyvinul širokou síť zahrnující umělce, vědce a sběratele.[1] Heineken se zvláště zajímal o dřevoryty a rytiny z předchozího období Albrecht Dürer a koupil mnoho příkladů pro tuto sbírku.[2] Mezi jeho akvizice byly obrazy od Correggio a Raphael.[1] Byl povýšen do šlechtického stavu jako a Reichsritter v roce 1749.[1]
V roce 1756, na začátku Sedmiletá válka, Prusové zatkli Heinekena a uvěznili ho na drážďanské radnici.[1][2] Po válce byl napaden kvůli finančnímu špatnému hospodaření, zejména kvůli jeho blízkému spojení s Brühlem.[2] Byl znovu uvězněn, obviněn ze zpronevěry a zbaven úřadu.[1][2] Ačkoli byl nakonec osvobozen, byl povinen opustit Drážďany.[1]
Heineken strávil zbytek svého života psaním knih o umění v němčině a francouzštině.[2] Stal se známým jako odborník na původ rytiny a dalších forem tisku.[2] Některé z jeho pozdějších knih byly vytištěny v lipském nakladatelství Johann Gottlob Immanuel Breitkopf.[2]
Nějakou dobu vlastnil Heineken Altdöbern Zámek, barokní stavba v Brandenburg, Německo.[1]
