Carl Erik Sója - Carl Erik Soya
Carl Erik Sója | |
---|---|
narozený | Carl Erik Martin Sója-Jensen 30. října 1896 Kodaň, Dánsko |
Zemřel | 10. listopadu 1983 | (ve věku 87)
Jméno pera | Sója |
obsazení | Spisovatel |
Národnost | dánština |
Žánr | Román, Krátký příběh Divadelní představení, Satira |
Carl Erik Sója, (30. října 1896 - 10. listopadu 1983), známý také pod jednotným označením Sója, byl dánština autor a dramatik. Jeho práce byly často satirickými provokacemi proti dvojím standardům a nepoctivosti. V roce 1975 obdržela sója nejvýznamnější dánské literární ocenění, Hlavní cena dánské akademie.
Časný život
Carl Erik Martin Sója-Jensen byl narozen v Kodaň, Dánsko dne 30. října 1896, syn malíře a profesora Carla Martina Soya-Jensena. Jeho rodiče zemřeli, když byl ještě malý chlapec. Dědictví, které obdržel, poskytlo Sóji finanční nezávislost a umožnilo mu pokračovat v kariéře spisovatele. V roce 1915 vstoupil Sója do Metropolitní školy v Kodani a následující rok získal diplom. Svou kariéru zahájil jako novinář na volné noze pro Vore Damer (Naše dámy) psaní pod americkými pseudonymy Lillian D. Green, Martin Arrowhead a Joseph W. French. V roce 1920 si změnil jméno na jedno označení, sója.
Kariéra
Sója vydal svou první knihu v roce 1923 - soubor filozofických příběhů s názvem Kvinderne i Persien (Ženy Persie) - který odhalil jeho satirický styl a rychle si vysloužil pověst provokatéra.[1] V roce 1929 napsal Sója svou první divadelní hru, Parasitterne (Paraziti), který byl později vyroben na Královské dánské divadlo v roce 1945.
Sója byl prvním dánským dramatikem, který zaútočil na fašismus, když napsal satirickou frašku Umbabumba skifter forfatning (Umbabumba mění svoji ústavu) v roce 1935. Pak během druhé světové války, v roce 1942, napsal En Gæst (Host) další ostrá satira namířená proti německé okupaci Dánska, za kterou dostal 60denní trest odnětí svobody. V roce 1943 pokračoval v útoku satirou Min. Farmáři Hus (vyrobený do filmu 1984 Dům mé babičky) a německá vláda znovu zaslala sóju do vězení. Po propuštění z pracovního tábora Horserød šla sója na ministerstvo státu a plácla ho národnímu cenzorovi Karlovi Eskelundovi po tváři. “[1] Poté uprchl do Švédska.
Sója byla plodným spisovatelem a publikována v různých podobách, včetně románů, povídek, básní, divadelních her, teleplayů a sbírek aforismů. Několik jeho děl bylo přizpůsobeno promítání, včetně sexuální komedie o dospívání v roce 1965 Sytten (Erik Soya má 17 let ) a romantické drama z roku 1948 Jenny a voják který vyhrál Bodil Award za nejlepší dánský film. Během jeho života byla sója podpořena více než 20 granty a cenami. V roce 1975 byla sóji udělena Velká cena od Det Danske Academi, nejvýznamnější literární ceny v Dánsku.
Osobní život
Sója byla vdaná v roce 1919 s Esther Sættemovou, ale o dva roky později se rozvedli. V roce 1925 se podruhé oženil s Agnes Augustou Zaar. Zemřel 10. listopadu 1983 ve věku 87 let a byl pohřben ve společném hrobě na hřbitově v Mariebjerg Church in Gentofte, Dánsko.[2]
Ocenění a granty
Sója byla příjemcem mnoha peněžních cen. Mezi jeho největší ocenění patřilo rytířství v Řád Dannebrog v roce 1948, 1971 Medaile Ingenio et Arti a Velká cena Dánské akademie z roku 1975.[3]
- 1931 Grant Emmy Bærentzenové
- 1937 Astrid Goldschmidt Grant
- 1940 Holger Drachmann Grant
- 1940 Ancker Grant
- 1945 Jeanne a Henri Nathansen Grant
- 1947 Grant pro spisovatele Otto Benzona
- 1947 Holbergova medaile
- 1948 Řád Dannebrog
- 1949 Henrik Pontoppidan Memorial Grant
- 1950 Herman Bang Memorial Grant
- 1952 Literární čest Tørsleff & Co
- 1954 Jeanne a Henri Nathansen Memorial Grant
- Cena kolegy z roku 1956 pro Blodrødt og blegrødt
- 1961 Adam Oehlenschläger Grant
- Cena Alexandra Fosse z roku 1962
- 1963 Jeanne a Henri Nathansen Memorial Grant
- 1968 Johannes Ewald Grant
- 1971 Medaile Ingenio et Arti
- 1971 Otto Rung spisovatelský grant
- 1975 Velká cena Dánské akademie
- 1978 Adam Oehlenschläger Grant
Bibliografie
- Kvinderne i Persien og andre Æventyr (1923) (povídky)
- Parasitterne (1929) (divadelní představení)
- Ganske almindelige mennesker (1930) (povídky)
- Jeg kunne nemt ta '100 Kroner (1931) (novela)
- Hvem er jeg? Eller Naar Fanden gi'r et Tilbud (1932) (divadelní hra)
- Umbabumba skifter forfatning (1933) (divadelní hra)
- Den leende Jomfru (1934) (divadelní hra)
- Lord Nelson lægger Figenbladet eller En Nat i et Vokskabinet (1934) (divadelní hra)
- Fristelsen (1935) (divadelní hra)
- Handlingen foregår in Danmark (1936) (povídky)
- Avner pro Vinden (1937) (divadelní hra)
- Maalet, Troen og Synspunktet. Det nye Spil om Enhver (1938) (divadelní hra)
- Min høje klobouk (1939) (divadelní hra)
- Brudstykker af et Mønster (1940) (divadelní hra; natočeno v roce 1947 jako Jenny a voják )
- Smaa venlige Smaafisk (1940) (povídky)
- En Gæst (1941) (nový)
- Min. Farmáři hus (1943) (román; natočeno v roce 1984) aka „Babiččin dům“
- Traade (1943) (divadelní hra)
- 30 Aars Henstand (1944) (divadelní hra)
- 33 Kunstnerportrætter (1945)
- Indfald og udfald (1945) (sbírka aforismů)
- Efter (1947) (divadelní hra; Natočeno v roce 1948 jako 3 År Efter (O tři roky později))
- Mani (1947) (scénář)
- Frit Valg (1948) (divadelní hra)
- Hjerte og smerte (1949) (básně)
- Løve med korset (divadelní představení)
- Tanker om kvinder, kærlighed og det (1953) (sbírka aforismů)
- Sytten I-III (1953) (román; Natočeno v roce 1965 jako 17) aka Sedmnáct: Části jedna, dva a tři
- Blodrødt og blegrødt (1955) (povídky)
- Lommeuld. 344 indfald og udfald (1955) (sbírka aforismů)
- I den lyse nat (1956) (divadelní hra)
- Petersen i Dødsriget (1957) (divadelní hra)
- Vilhelms Bibel. 586 indfald og udfald (1957) (sbírka aforismů)
- Parasitterne (1958) (teleplay)
- Tilegnet Boccaccio. Syv pornografická videa (1959) (román; natočeno v roce 1970 jako Ložnice Magic; natočeno v roce 1972 jako Noční hlava)
- De sidste. 661 indfald og udfald (1960) (sbírka aforismů)
- Platinkorn eller De allersidste. 339 indfald og udfald (1963) (sbírka aforismů)
- En tilskuer i Spanien. Oheň breve z Ibizy (1963)
- Familien Danmark (1964) (divadelní hra)
- Vraggods (1965) (divadelní hra)
- Tilegnet Gud. Syv brutale fortællinger (1966)
- Afdøde Jonsen (1966) (Natočeno v roce 1969 jako Damernes Ven (Dámský přítel))
- Bare en tagsten (1966) (Natočeno v roce 1967 jako Bump on the Head a Sójový tagsten)
- Brevet. Et levnedsløb fortalt pro TV i fem afdelinger (1966) (televize)
- Lutter øre (1968) (divadelní představení)
- Familien Kristensen (1970) (divadelní představení)
- Potteskår (1970) (monografie)
- Mazurka på sengekanten (1970) (scénář ... aka Ložnice Magic)
- Åndværkeren (1972) (monografie)
- Kostrlighed koster mest (1975) (monografie)
Poznámky
- ^ A b Carl Erik Sója, Den Danske Film Database, vyvoláno 10. června 2008
- ^ „Mariebjerg Graveyard - Gravemarkers O - Z“ Archivováno 11. června 2007, na Wayback Machine, Mariebjerg Kirkegård, Gentofte Kommune, vyvoláno 06-03-2010
- ^ Jensen, Niels. „Oplysninger om enkelte forfattere“. Danske Litteraturpriser. litteraturpriser.dk.
Další čtení
- Databáze filmů Den Danske (V dánštině)