Carl Christian Vogel von Vogelstein - Carl Christian Vogel von Vogelstein
tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v němčině. (Srpen 2014) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Carl Christian Vogel von Vogelstein (26. června 1788, Wildenfels, Kursachsen - 4. března 1868, Mnichov ), narozený Vogel, byl německý malíř.
Život
Syn dítěte a malíř portrétů Christian Leberecht Vogel, Vogel byl vyškolen v raném dětství svým otcem. Od roku 1804 navštívil Kunstakademie v Drážďany, kde zkopíroval mnoho obrazů v Gemäldegalerie a vytvořil také první ze svých vlastních portrétů.
V roce 1807 odpověděl na pozvání barona von Löwensterna, jehož děti učil v Drážďanech, Dorpat v Livland. V roce 1808 se přestěhoval do Petrohrad, kde založil knížecí ateliér a úspěšně pracoval na produkci portrétů šlechticů a diplomatů.
V roce 1812 byl Vogel konečně natolik bohatý, aby dosáhl dlouho vytouženého cíle velká cena do Itálie, cestou se zastavil v Berlíně a Drážďanech, kde maloval své rodiče a Franz Pettrich. V letech 1813 až 1820 žil v Římě, kde v té době působilo mnoho německých umělců. Pokusil se vést střední kurz mezi klasicizujícími a romantizujícími školami, které zde tehdy převládaly, stylem, který úzce čerpal z Raphael Mengs. V Itálii zkopíroval velké množství obrazů a nástěnných maleb starých mistrů. Na pozdějších cestách dále rozšířil svou sbírku kopií a v roce 1860 vydal jejich katalog.
Kromě náboženských obrazů, krajiny a anatomických studií vytvořil Vogel také portréty v Římě, jako např Bertel Thorvaldsen, Lucien Bonaparte a - jménem krále Saska - Papež Pius VII. Vogel si Řím, jako Ringseis ilustruje tento příběh - v roce 1818 dostal dárek láhev 1634 rheinweinského vína (dán korunním princem) Louis já Bavorska díky za výzdobu slavnostního sálu) jednomyslným usnesením jeho kolegů
Manželství a problém
V roce 1826 se Vogel oženil s Julie Gensiken, dcerou spisovatele Wilhelmine Gensicken. Jeho manželka zemřela 14. dubna 1828. Jediným Vogelovým dítětem byl Johannes Arnolf Leo Vogel von Vogelstein (1827–1889), Dr. jur., K. b. BezGerAss. inzerát.
Funguje
- Verzeichnis der in den Jahren 1814 až 1857 v Itálii von C. Vogel proti V. teils selbst gemachten, teils gesammelten Abzeichnungen und Durchzeichnungen nach altitalienischen Meistern. München 1860
- Die Hauptmomente von Goethe's Faust, Dante's Divina Commedia und Virgil's Aeneïs. Bildlich darstellt und nach ihrem innern Zusammenhange erläutert. Fleischmann, München 1861
Portrét Friedrich von Amerling (1837)
Portrét dámy (1811)
Portrét Joseph de Maistre, (1810)
Mladá dáma s podložkou (1816)
Král Frederick Augustus já Saska (1823)
Bibliografie
- Hyacint Holland (1896), „Vogel von Vogelstein, Karl Christian“, Allgemeine Deutsche Biographie (ADB) (v němčině), 40„Leipzig: Duncker & Humblot, s. 135–139
- Rainer G. Richter: Carl Christian Vogel von Vogelstein - Ein Nazarener v Sachsen in: Jahrbuch der Staatlichen Kunstsammlungen Dresden, Bd. 15, Dresden 1983
- Rainer G. Richter: Sein letzter Aufenthalt war in Dresden-Joseph Rebell zum 200. Geburtstag v: Sächsische Heimatblätter, Zeitschrift für sächsische Geschichte, Denkmalpflege Natur und Umwelt, Heft 2/1988, S. 61-63
- Rainer G. Richter: Carl Christian Vogel von Vogelstein. Eine Ausstellung zum 200. Geburtstag. Staatl. Kunstsammlungen, Gemäldegalerie Neue Meister, Drážďany 1988
- Rainer G. Richter: Der Kunst- und Künstlerfreund Johann Gottlob von Quandt und der Maler Carl Christian Vogel von Vogelstein v: Sächsische Heimatblätter, Zeitschrift für sächsische Geschichte, Denkmalpflege Natur und Umwelt, Heft 6/2002, S. 343-355
- Gerd-Helge Vogel: Zwischen erzgebirgischem Musenhof, russischem Zarensitz und deutschrömischer Künstlerrepublik. Carl Christian Vogel (von Vogelstein) a seine Beziehungen nach Rußland. In: Anzeiger des Germanischen Nationalmuseums, Berlin und Nürnberg 2001, S. 93–122 (Zusammenfassung )
- Ina Weinrautner: Die Sammlung von Porträts von Carl Christian Vogel von Vogelstein v Drážďanech. Magisterarbeit der Universität Bonn, 1990
- Vogel von Vogelstein, Carl Christian. V: Thieme / Becker: Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Pásmo 34. Seemann, Lipsko 1940, S. 488–489