Nařízení o kapitálových požadavcích z roku 2013 - Capital Requirements Regulation 2013

Nařízení 575/2013
Nařízení Evropské unie
Text s EHP relevantnost
Titulo obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky
VytvořilEvropský parlament a Rada
Vyrobeno podČlánek 114 z SFEU.
Časopis odkazÚř. Věst.L 176, 27.6.2013, s. 1. 1–337
Dějiny
Datum výroby26. června 2013
Datum uskutečnění27. června 2013
Platí od1. ledna 2014, s výjimkou:
  • 8 odst. 3, článek 21 a čl. 451 odst. 1, které se použijí ode dne 1. ledna 2015;
  • Čl. 413 odst. 1, který se použije ode dne 1. ledna 2016;
  • ustanovení tohoto nařízení, která vyžadují, aby evropské orgány dohledu předložily Komisi návrhy technických norem, a ustanovení tohoto nařízení, která Komisi zmocňují přijímat akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty, které se použijí ode dne 31. prosince 2014.
Přípravné texty
EHSV názorÚř. Věst. C 68, 6.3.2012, s. 1. 39.
Ostatní právní předpisy
NahrazujeSměrnice 2006/48 / ES a směrnice 2006/49 / ES (mimo jiné)
MěníNařízení (EU) č. 648/2012
Současná legislativa
Směrnice 2013/36 / EU
Směrnice Evropské unie
Text s EHP relevantnost
Titulo přístupu k činnosti úvěrových institucí a obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky
VytvořilEvropský parlament a Rada
Vyrobeno podČl.53 odst.1 z SFEU.
Časopis odkazÚř. Věst.L 176, 27.6.2013, s. 1. 338–436
Dějiny
Datum výroby26. června 2013
Datum uskutečnění18. července 2013
Platí od31. prosince 2013
Přípravné texty
EHSV názorÚř. Věst. C 68, 6.3.2012, s. 1. 39–44
Ostatní právní předpisy
NahrazujeSměrnice 2006/48 / ES a směrnice 2006/49 / ES (mimo jiné)
MěníSměrnice 2002/87 / ES
PozměněnoSměrnice 2014/17 / EU a směrnice 2014/59 / EU
Současná legislativa

The Nařízení o kapitálových požadavcích (EU) č. 575/2013 je Právo EU jehož cílem je snížit pravděpodobnost, že banky půjdou insolventní.[1] S Směrnice o úvěrových institucích z roku 2013 odráží nařízení o kapitálových požadavcích z roku 2013 (CRR 2013) Basel III pravidla pro měření kapitálu a kapitálové standardy.

Předchozí pravidla byla nalezena v Směrnice o kapitálových požadavcích (2006/48 a 2006/49). Společně se nová pravidla v médiích někdy označují jako balíček „CRD IV“. Použije se ode dne 1. ledna 2014. Toto je třetí soubor změn původních směrnic po dvou dřívějších souborech revizí přijatých Komisí v roce 2008 (CRD II) a 2009 (CRD III).[2]

Odůvodnění

The finanční krize ukázala, že ztráty ve finančním sektoru mohou být extrémně velké, pokud poklesu předchází období nadměrného růstu úvěrů. Finanční krize odhalila slabá místa v regulaci a dohledu nad bankovním systémem na evropské i světové úrovni. Instituce vstoupily do krize s hlavní město nedostatečné množství a kvality a aby byla zajištěna finanční stabilita, vlády musely poskytovat podporu bankovnímu sektoru v mnoha zemích.[1]

Obsah

Hlavní článek: Basel III

Tento balíček nařízení implementuje Basel III v Evropské unii. Navzdory skutečnosti, že nová pravidla respektují vyváženost a úroveň ambicí Basel III, existují dva důvody, proč Basel III nelze jednoduše kopírovat / vložit do právních předpisů EU, a proto bude hodnoceno věrné provádění rámce Basel III s ohledem na s ohledem na podstatu pravidel. Za prvé, Basel III není zákon. Jedná se o nejnovější konfiguraci vyvíjejícího se souboru mezinárodně dohodnutých standardů vyvinutých orgány dohledu a centrálními bankami. To musí nyní projít procesem demokratické kontroly, jak je provedena do práva EU a vnitrostátního práva. Kromě toho, i když se bazilejské dohody o kapitálové přiměřenosti vztahují na „mezinárodně aktivní banky“, v EU se vztahovaly na všechny banky (více než 8 300) i na investiční společnosti. Tento široký rozsah je v EU nezbytný, protože banky s povolením v jednom členském státě mohou poskytovat své služby na jednotném trhu EU (známý jako „bankovní pas EU“) a jako takové se s největší pravděpodobností budou podílet na přeshraničním podnikání.[1]

V tomto rámci byla předchozí směrnice o kapitálových požadavcích rozdělena do dvou legislativních nástrojů: směrnice upravující přístup k činnostem přijímání vkladů a nařízení stanovující obezřetnostní požadavky, které musí instituce dodržovat. I když členské státy provedly směrnici do vnitrostátního práva, nařízení je přímo použitelné, což znamená, že vytváří právní předpisy, které mají okamžitý účinek ve všech členských státech stejným způsobem jako vnitrostátní nástroj, bez dalších opatření ze strany vnitrostátních právních předpisů. úřady. Tím se odstraní hlavní zdroje národních rozdílů. Zrychluje také regulační proces a usnadňuje reakci na změnu tržních podmínek. Zvyšuje transparentnost, protože jedno pravidlo, jak je uvedeno v nařízení, bude platit na celém jednotném trhu. Nařízení podléhá stejnému politickému rozhodovacímu procesu jako směrnice na evropské úrovni, což zajišťuje plnou demokratickou kontrolu.[1]

Směrnice
(Silné vazby na vnitrostátní právo, méně normativní)		Nařízení
(Podrobná a vysoce normativní ustanovení zakládající a jednotný soubor pravidel )
Přístup k zahájení / výkonu podnikáníHlavní město
Výkon svobody usazování a volného pohybu služebLikvidita
Obezřetnostní dohledVliv
Kapitálové rezervyÚvěrové riziko protistrany
Správa a řízení společnostiVelké expozice
SankcePožadavky na zveřejnění (pilíř 3)

Evropský dodatek k Basel III

Při provádění dohody Basel III v rámci EU byl zohledněn kapitál, likvidita a pákový poměr pokrývající celou rozvahu bank.[1] Kromě implementace Basel III balíček zavádí řadu důležitých změn v bankovním regulačním rámci. Do směrnice se vkládá toto:

  • Rámec odměňování byl dále posílen s ohledem na požadavky na vztah mezi pohyblivou (nebo bonusovou) složkou odměny a pevnou složkou (nebo platem), aby bylo možné řešit nadměrné riskování. U plnění od 1. ledna 2014 nesmí pohyblivá složka celkové odměny překročit 100% pevné složky celkové odměny osob podstupujících podstatná rizika. Výjimečně a za určitých podmínek může akcionář zvýšit tento maximální poměr na 200%.
  • CRD IV posiluje požadavky s ohledem na ujednání a procesy správy a řízení společností a zavádí nová pravidla zaměřená na zvýšení efektivity dohledu nad riziky ze strany správních rad, zlepšení stavu funkce řízení rizik a zajištění účinného monitorování správy rizik ze strany orgánů dohledu.
  • Rozmanitost ve složení představenstva by měla přispívat k účinnému dohledu nad riziky představenstvy, zajišťovat širší škálu názorů a názorů, a tak se vyhnout fenoménu skupinového myšlení. CRD IV proto zavádí řadu požadavků, zejména pokud jde o vyváženost pohlaví.
  • Zvýšená průhlednost. CRD IV zvyšuje transparentnost, pokud jde o činnosti bank a investičních fondů v různých zemích, zejména pokud jde o zisky, daně a dotace v různých jurisdikcích. To je považováno za zásadní pro opětovné získání důvěry občanů EU ve finanční sektor.
  • Systémové riziko nárazník
  • Ostatní systémová institucionální rezerva

A konečně se nová pravidla snaží v maximální možné míře spoléhat na úvěrové instituce externí úvěrové hodnocení požadavkem, aby všechna investiční rozhodnutí bank byla založena nejen na ratingech, ale také na jejich vlastním interním úvěrovém názoru; a že banky s významným počtem expozic v daném portfoliu rozvíjejí interní ratingy pro toto portfolio místo toho, aby se při výpočtu svých kapitálových požadavků spoléhaly na externí ratingy.[1]

Hlavním dodatkem nařízení je „Single Rulebook „, jehož cílem je poskytnout jednotný soubor harmonizovaných obezřetnostních pravidel, která musí instituce v celé EU dodržovat. Termín Jednotný soubor pravidel byl vytvořen v roce 2009 Evropskou radou, aby odkazoval na cíl jednotného regulačního rámce pro finanční sektor EU tím by se dokončil jednotný trh finančních služeb.[3][4] To zajistí jednotné uplatňování Basel III ve všech členských státech, odstraní mezery v regulacích a přispěje tak k efektivnějšímu fungování vnitřního trhu. Nová pravidla odstraňují z CRD velké množství vnitrostátních možností a diskrečních pravomocí a umožňují členským státům uplatňovat přísnější požadavky, pouze pokud jsou odůvodněny vnitrostátními okolnostmi, které jsou nutné z důvodu finanční stability nebo kvůli specifickému rizikovému profilu banky.[5]

Zavádění

Původní návrh Komise sledoval harmonogram dohodnutý v Basilejském výboru a v rámci skupiny G20: uplatňování nových právních předpisů od 1. ledna 2013 a úplné provádění od 1. ledna 2019 v souladu s mezinárodními závazky. Vzhledem k podrobným diskusím během třístranných jednání a jejich dopadu na délku legislativního procesu byla nová legislativa zveřejněna 27. června 2013 a plně vstoupila v platnost 17. července 2013. Instituce byly povinny nová pravidla uplatňovat od 1. ledna 2014, přičemž úplná implementace 1. ledna 2019.

Zavádění kapitálu


2.5
5
7.5
10
12.5
15
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F „Kapitálové požadavky - CRD IV / CRR - často kladené otázky“. Brusel: Evropská komise. 12. července 2013. Citováno 6. prosince 2015.
  2. ^ „Obezřetnostní požadavky - Platné právní předpisy (od 1. 1. 2014)“. Evropská komise. 27. listopadu 2015. Citováno 6. prosince 2015.
  3. ^ „Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu“ (PDF). Brusel: Evropská rada. 18. června 2009. s. 8. Citováno 14. prosince 2015. Evropská rada rovněž doporučuje, aby byl zřízen evropský systém orgánů finančního dohledu, který by zahrnoval tři nové evropské orgány dohledu a jehož cílem by bylo zlepšit kvalitu a soudržnost vnitrostátního dohledu, posílit dohled nad přeshraničními skupinami prostřednictvím zřízení kolegií dohledu a zřízení Jednotná evropská kniha pravidel použitelné na všechny finanční instituce na jednotném trhu.
  4. ^ „Single rulebook“. Evropská rada. Citováno 14. prosince 2015.
  5. ^ „The Single Rulebook“. Regulace a politika. Evropský orgán pro bankovnictví. Citováno 11. prosince 2015.

externí odkazy