Camilo González - Camilo González
Camilo González Posso | |
---|---|
Kolumbijský ministr zdravotnictví | |
V kanceláři 26. října 1990 - 12. července 1992 | |
Prezident | César Gaviria Trujillo |
Předcházet | Antonio Navarro Wolff |
Uspěl | Gustavo de Roux |
Osobní údaje | |
narozený | Popayán, Cauca, Kolumbie | 27. června 1947
Národnost | kolumbijský |
Politická strana | Nezávislý demokratický pól |
Jiné politické přidružení | Hnutí 19. dubna |
Profese | Chemický inženýr |
Camilo González Posso (narozen 1947) je a kolumbijský chemický inženýr, historik, ekonom a politický aktivista. Svou kariéru zahájil jako učitel na různých univerzitách v Cali a Bogotá, Kolumbie, včetně Kolumbijská národní univerzita, zůstávající na akademii více než 20 let.
Gonzalez je autorem několika knih o politické teorii a kolumbijské ekonomice, včetně Kolumbijská historie - 20. století, Populární participativní plánování, Reformy sociálního zabezpečení: politika v oblasti zdravotnictví, důchodů a profesních rizik, Konec neoliberalismu: neostrukturalismus a alternativní rozvoja Ústava a demokracie, mezi ostatními.
Gonzalez je promotérem, zakladatelem a prezidentem několika kolumbijských politických stran, jako je Socialistický blok 1968, Socialistická strana pracujících 1975, Demokratická aliance 1989 M-19. V roce 2002 také spoluzaložil Nezávislý demokratický pól (Polo Democratico Independiente).
Spolupracoval na několika mírových procesech v Kolumbii i mimo ni. V letech 1975 až 1981 se zúčastnil Mezinárodního čtvrtého a spolupracoval s revolučními hnutími v Nikaragua, Peru, Brazílie, Francie a Polsko. Od roku 1984 se účastnil mírových jednání zahrnujících partyzán organizace v Kolumbii, pracující jako nástupce Carlose Pizarra při vyjednávání demobilizace partyzánů M19. Působil jako vyjednavač dohody Ústavního shromáždění z roku 1991. Byl také jedním z koordinátorů mandátu pro mír, který v roce 1997 získal 10 milionů hlasů a vyzval k mírové iniciativě usilující o sociální spravedlnost a ukončení občanské války v Kolumbie.[1]
Gonzalez byl zvolen ministrem zdravotnictví pod Cesar Gaviria vláda. V současné době je prezidentem INDEPAZ, Institutu pro mír a rozvoj („Instituto de estudios para el desarrollo y la paz“).[2]
Reference
- ^ „Impulse Committee: Independent Global Commission to Assess Drug Policies“. Archivovány od originál dne 11.10.2007. Citováno 2007-04-28.
- ^ Domovská stránka INDEPAZ (španělština)