Hranice Kamerun – Středoafrická republika - Cameroon–Central African Republic border
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Map_of_the_Central_African_Republic-Cameroon_border.png/220px-Map_of_the_Central_African_Republic-Cameroon_border.png)
The Hranice Cameron – Středoafrická republika je 901 km (560 m) na délku a běží od tripoint s Čad na severu k tripointu s Konžská republika na jihu.[1]
Popis
Hranice začíná na severu v tripointu s Čadem v Řeka Mbéré, sledující tuto řeku, jak teče na jihozápad.[2] Pokračuje tímto směrem, poté postupně oblouky na jihovýchod a využívá různé řeky (jako je Ngou, Guirma, Kadéï, Boumba, Batouri a Nyoue), s několika kratšími pozemními úseky, než dosáhli Řeka Sangha.[2] Poté následuje tuto řeku po trojmístě s Konžskou republikou.
Dějiny
Hranice se poprvé objevila během Rvačka pro Afriku, období intenzivní konkurence mezi evropskými mocnostmi v pozdějším 19. století o území a vliv v Africe.[3] Proces vyvrcholil v Berlínská konference z roku 1884, ve kterém se dotčené evropské národy dohodly na svých územních požadavcích a pravidlech závazků do budoucna. V důsledku toho Francie získal kontrolu nad horním údolím Řeka Niger (zhruba ekvivalentní s oblastmi moderní Mali a Niger) a také země prozkoumané Pierre Savorgnan de Brazza pro Francii ve střední Africe (zhruba ekvivalent moderní Gabon a Kongo-Brazzaville ).[3] Z těchto základen prozkoumali Francouzi dále do vnitrozemí a nakonec spojili dvě oblasti po expedicích v dubnu 1900, které se sešly v Kousséri na dalekém severu moderní doby Kamerun.[3] Tyto nově dobyté oblasti byly původně ovládány jako vojenská území. Do roku 1903 v rámci AEF oblasti, které nyní tvoří Gabon a Kongo-Brazzaville (tehdy nazývané Moyen-Kongo nebo Střední Kongo) byly sjednoceny jako Francouzské Kongo (později rozdělen), s oblastmi dále na sever organizovány do Ubangi-Shari (moderní CAR) a čadské vojenské území; poslední dvě oblasti byly sloučeny v roce 1906 jako Ubangi-Shari-Čad a poté byly sloučeny v roce 1914. Tyto dva regiony byly později organizovány do federálních kolonií Francouzská západní Afrika (Afrique occidentale française, zkráceně AOF) a Francouzská rovníková Afrika (Afrique équatoriale française, AEF).[3]
Německo požadovalo Kamerun (Kamerun) v červenci 1884.[3] Francie a Německo zavedly hrubé vymezení příslušných sfér vlivu v regionu v prosinci 1885, s přesnější hranicí dohodnutou v roce 1894.[3][2] K dalšímu vymezení došlo 18. dubna 1908, což vedlo k vytvoření moderní hranice mezi Kamerunem a CAR.[3][2] V návaznosti na Agadirská krize z roku 1911 podepsaly Francie a Německo Smlouva z Fezu, ve kterém Německo uznalo francouzskou nadvládu v Maroko výměnou za velká území ve střední Africe. Ty byly připojeny ke své kamerunské kolonii jako Nový Kamerun a zahrnoval většinu toho, co je západní CAR.[3] Když První světová válka vypukla v roce 1914 Británie a Francie napadl Kamerun a nakonec porazili Němce v roce 1916. Po porážce Německa v Evropě v letech 1918-19 byly všechny oblasti postoupené Německu v roce 1911 obnoveny ve Francii, čímž byly dokončeny dnešní moderní hranice Kamerunu s Gabonem, Kongem-Brazzavillem, CAR a Čad.[3][2] Dne 22. června 1922 se Kamerun stal liga národů mandát, přičemž drtivá většina kolonie putovala do Francie a menší oblasti podél nigerijských hranic na západě do Británie.[3] Toto mandátní / svěřenecké ujednání potvrdila OSN v roce 1946.
Francie postupně udělila více politických práv a zastoupení svým africkým koloniím, což vyvrcholilo udělením široké vnitřní autonomie každé kolonii v roce 1958 v rámci Francouzské společenství.[4] Nakonec v lednu 1960 Francie udělila Kamerunu úplnou nezávislost, v srpnu téhož roku následovala Ubangi-Shari (jako Středoafrická republika) a jejich vzájemná hranice se stala mezinárodní mezi dvěma nezávislými státy.[2]
Od roku 2003 hranici překročily tisíce středoafrických uprchlíků prchajících z ostrova Bushovská válka ve Středoafrické republice a později Středoafrická republika občanská válka.[5][6][7]
Osady poblíž hranic
Kamerun
- Dompta
- Yérombondé
- Kombo-Laka
- Gbatoua
- Koumboul
- Garoua-Boulaï
- Nambona
- Kentzou
- Ndélélé
- Ngoundi
AUTO
- Mbéré
- Koundé
- Ardo Djaloré
- Bimbélou
- Noufou
- Gamboula
- Bandjiforo
Hraniční přechody
Dva hlavní hraniční přechody jsou v KenzouGamboula a Garoua-Boulaï.[8]
Viz také
Reference
- ^ CIA World Factbook - CAR, vyvoláno 18. prosince 2019
- ^ A b C d E F Brownlie, Iane (1979). African Boundaries: A Legal and Diplomatic Encyclopedia. Institut pro mezinárodní záležitosti, Hurst and Co., str. 522–32.
- ^ A b C d E F G h i j Mezinárodní hranice studie č. 107 - hranice Kamerunu a Středoafrické republiky (PDF), 1. prosince 1970, vyvoláno 21. prosince 2019
- ^ Haine, Scott (2000). Dějiny Francie (1. vyd.). Greenwood Press. str.183. ISBN 0-313-30328-2.
- ^ Moki Edwin Kindzeka (24. října 2019), Stovky kamerunských uprchlíků ze Středoafrické republiky dobrovolně repatriovali Hlas Ameriky, vyvoláno 22. prosince 2019
- ^ Adrienne Surprenant (17. července 2018), Uprchlíci uprchlí z automobilového násilí bojují v Kamerunu Al-Džazíra, vyvoláno 22. prosince 2019
- ^ „Uprchlíci z CAR přemohli Kamerun“. IRIN Afrika. Citováno 2014-06-08.
- ^ West, Ben (2011) Cestovní průvodce Bradt - Kamerun, str. 55