Calle de San Bernardo - Calle de San Bernardo
 | |
| Typ | ulice |
|---|---|
| Umístění | Madrid, Španělsko |
| Jižní konec | Plaza de Santo Domingo |
| Hlavní, důležitý křižovatky | Gran Vía |
| Severní konec | Glorieta de Quevedo |
The Calle de San Bernardo je ulice ve středu Madrid, Španělsko. Nachází se v Centro a Chamberí okresy,[1] kdysi to byla bývalá silnice ze severu do města a ven z města.[2]
Historie a popis
Starověké názvy zahrnují Camino de Alcovendas, Calle de los Convalecientes de San Bernardo a Calle Ancha de San Bernardo; toto označení bylo udržováno až do roku 1865.[3]Rozkročit se podél Palacio (počáteční úsek až ke křižovatce s Gran Vía ) a Universidad sousedství části Centro District, ulice začíná u Plaza de Santo Domingo a na sever vstupuje do okresu Chamberí a tvoří hranici mezi Arapiles a Trafalgar sousedství, končící na Glorieta de Quevedo.[1][4]
V roce 1858 byla tato ulice místem pro příchod vod Lozoya skrz Canal de Isabel II, oslavovaný obřadem, který uprostřed ulice odhalil 30 metrů vysoký automat na vodu.[5]
Některé orientační body podél ulice zahrnují Palacio de la Marquesa de Sonora (sídlo ministerstva spravedlnosti),[6] the Kostel Panny Marie Montserratské,[6] nebo Palác Bauer.[6] Za vlády Isabella II historický hlavní sál Centrální univerzita (později University of Madrid, a dále v čase Complutense University of Madrid) byla založena na ulici v roce 1842.[7] V návaznosti na protesty univerzity z roku 1956 přišla ulice o několik rušných knihkupectví a kaváren.[6]
Kombinace různých architektonických stylů podél úseku od Plaza Santo Domingo po Glorieta Ruize Jiméneze vedla k celkovému nedostatku harmonie na ulici.[8] Neúprosný gentrifikace z Malasaña Oblast v roce 2010 vedla k rekonstrukci několika tradičních bytových jednotek na ulici a změnila je na luxusní byty.[9]
Reference
- Citace
- ^ A b „Callejero Oficial del Ayuntamiento de Madrid“ (PDF). Ayuntamiento de Madrid. 15. května 2017. str. 58.
- ^ Jiménez Blasco 2009, str. 46.
- ^ Peñasco de la Puente a Cambronero 1889, str. 451–452; Cruz 2011
- ^ Peñasco de la Puente a Cambronero 1889, str. 451.
- ^ Bonet Correa 2002, s. 62–63; Cruz 2011
- ^ A b C d Alpuente 1986.
- ^ „Inauguración del restaurado paraninfo de San Bernardo“. El País. 22. března 2002.
- ^ Cruz 2011.
- ^ Escribano 2019.
- Bibliografie
- Alpuente, Moncho (7. července 1986). „San Bernardo“. El País.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bonet Correa, Antonio (2002). „Madrid y el Canal de Isabel II“. Altán. Madrid: Consejo Superior de Investigaciones Científicas. 171 (673). doi:10.3989 / arbor.2002.i673.1021. ISSN 0210-1963.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Cruz, Luis de la (25. července 2011). „Calle de San Bernardo, con semillas de todos los tiempos“. Somos Malasaña. eldiario.es.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Escribano, Mario (8. června 2019). „Cinco edificios de lujo en un radio de 500 metros: las viviendas para ricos proliferan en Malasaña“. eldiario.es.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Jiménez Blasco, Beatriz Cristina (2009). „Los antiguos cementerios del ensanche norte de Madrid y su transformación urbana“. Anales de Geografía de la Universidad Complutense. Madrid: Universidad Complutense de Madrid. 29 (1). ISSN 0211-9803.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Peñasco de la Puente, Hilario; Cambronero, Carlos (1889). Las calles de Madrid: noticias, tradiciones y curiosidades. Madrid: Establecimiento tipográfico de D. Enrique Rubiños.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Kontrolní úřad  |
|
|---|