Cahuzac záležitost - Cahuzac affair

Jérôme Cahuzac na francouzské prezidentské inauguraci. 15. května 2012.

Dne 19. března 2013 Jérôme Cahuzac odstoupil z funkce ministra odpovědného za boj proti daňovým podvodům kvůli daňové podvody obvinění. Později přiznal, že držel tajný účet zahraniční banky asi 20 let. V důsledku toho byl oficiálně vyloučen jako člen Socialistická strana. Uvolnění Panama papíry potvrdil, že Cahuzac vlastnil seychelskou společnost s názvem Cerman Group Limited, zapsanou do obchodního rejstříku v roce 2009, jejíž ředitel a akcionář pocházeli z jiných offshore společností. 8. prosince 2016 byl Jérôme Cahuzac odsouzen ke třem letům vězení a pěti letům nezpůsobilosti.

Pozadí

Globální finanční krize z roku 2008 je mnohými považována za nejhorší finanční krizi od té doby Černý čtvrtek roku 1929. Francie a zbytek Evropy byly vyčerpané a zadlužené. Nicolas Sarkozy V té době měl na starosti francouzský prezident v letech 2007–2012. Po jeho pěti letech funkčního období byl vyloučen poté, co prohrál druhé kolo prezidentských voleb v roce 2012 Francois Hollande.[1] Francouzi začali být nedůvěřiví a opatrní vůči politické scéně a jejím účastníkům, což způsobilo, že tato aféra byla velmi aktuální.[2]

Jérôme Cahuzac je lékař, jehož politická kariéra začala v roce 1997, kdy byl zvolen poslancem národní shromáždění.[3] Národní shromáždění je jedním ze dvou hlavních politických orgánů ve Francii. V současné době tvoří Národní shromáždění 577 poslanců. Spolu se Senátem tvoří parlament Evropské unie Pátá francouzská republika. Přechod od hlavního právního zástupce katedryLot-et-Garonne „starostovi a zpět poslanci, pan Cahuzac si udělal dobré jméno a reputaci.[4] V roce 2010 byl zvolen předsedou výborů pro finance, všeobecné hospodářství a rozpočtovou kontrolu Národního shromáždění. O dva roky později, v roce 2012, nastoupil François Hollande tým prezidentské kampaně. Dostal za úkol zvládnout rozpočtové, finanční a fiskální aspekty kampaně. Po úspěchu pana Hollanda a zvolení francouzským prezidentem byl Cahuzac 16. května 2012 jmenován delegovaným ministrem rozpočtu.[5]

Rozpis klíčových okamžiků v aféře Cahuzac

Tato aféra bude rozdělena do tří hlavních částí: začátek aféry, pád jejích účastníků a důvod odhalení aféry.

Tato aféra původně vyšla se zveřejněním „tajné nahrávky“ autorem Mediapart. Tento informační web spustil v roce 2008 redakční tým 35 vlivných novinářů.[6] Nahrávání původně proběhlo koncem roku 2000, ale bylo odhaleno až začátkem března 2013. Obsahovalo hlasy dvou jednotlivců, Cahuzaca a jeho správce majetku Hervé Dreyfuse.[7] Oba diskutovali o různých finančních a soukromých záležitostech. Mezi těmito záležitostmi byla i otázka jeho bankovního účtu u UBS.[8] Pan Cahuzac vysvětlil svému společníkovi, že ho jeho účet v této bance obtěžuje, protože ho už nemá k dispozici. Později bylo zjištěno, že převedl všechny finanční prostředky přítomné na tomto bankovním účtu na jiný v zámoří.[9] Zde je krátká část (francouzského) skriptovaného záznamu, který přesně zachycuje dříve zmiňovanou situaci:

„Ca me fait chier d’avoir un compte ouvert là-bas, l’UBS c’est quand même pas forcément la plus planquée des banques.“[10]

V angličtině to znamená:

„Skutečnost, že tam mám otevřený bankovní účet, mi opravdu vadí, UBS není nutně ta nejskrytější z bank.“

Cahuzac nikdy kategoricky nepopřel autenticitu nahrávky. Je známo, že řekl, že ze všech těch minut konverzace mohlo být několik sekund, kdy skutečně mluvil on.[11] Po velkém pokrytí tisku, důkazech a kritice pramenících z úniku nahrávky prezidentu Hollandovi nezbývalo nic jiného, ​​než ho 19. března 2013 zbavit povinnosti ministra rozpočtu.[12] Pan Cahuzac byl obviněn praní peněz a daňové podvody, dva trestné činy, které nevyhnutelně jdou ruku v ruce. Později přiznal, že převedl 600 000 eur na bankovní účet v USA Singapur. Následně byl odsouzen ke třem letům vězení spolu s pokutou 375 000 eur.[13] Soudci v daném případě považovali tuto větu za nutnou kvůli „zrádné“ povaze jeho činů a slov - „zvláště v kontrastu s jeho pracovními povinnostmi a požadavky“ řekl jeden ze soudců.[14] Může se však rozhodnout odvolat proti rozhodnutí úředníků spravedlnosti. Jeho exmanželka Patricia Cahuzac se vedle něj soudí za „rodinné daňové podvody“. Mít, kromě věcí dříve uvedených, podílel se na tvorbě různých shell společnosti byla následně odsouzena na dva roky vězení.[15]

Důvody rozpletení této záležitosti jsou četné. Hlavní důvod pramení z reportérů, kteří viděli obrovský potenciál v možných zjištěních vyplývajících z důkladného prošetření bankovních účtů nově jmenovaného francouzského ministra pro rozpočet - který tak náhodou byl dříve plastický chirurg. Pan Cahuzac byl nějakou dobu ve středu jeviště.[16]

Dva další hráči, kteří měli zásadní roli při vývoji této záležitosti, byli Francouzská armáda spolu s zbrojním průmyslem. Pan Cahuzac plánoval zavedení obrovských rozpočtových škrtů do rozpočtu na obranu země. Zprávy naznačují, že plánuje snížení o 32 až 20 miliard eur ročně.[17] Tím by podpořil odstranění desítek pozemních vojenských jednotek, zrušení probíhajících vojenských kontraktů na letadla a vrtulníky, jakož i údajné odstranění jediné francouzské letadlové lodi, “Charles de gaulle "V článku publikovaném Atlantico „je vysvětleno, že francouzské tajné služby byly spolu s několika členy obranného výboru ve skutečnosti klíčovými hráči tohoto příběhu.[18] Bylo zjištěno, že společně pracovali na shromažďování informací o jeho švýcarském bankovním účtu UBS a sledovali stopu peněz, která vedla do Singapuru. Jakmile to bylo hotové, propustili své objevy do tisku a jen čekali, až se celá aféra „vybuchne“.[19]

Politické dopady a reformy

Po odhalení dříve diskutovaných informací došlo k mnoha dopadům a reformám. Tento příběh primárně ovlivnil a oslabil postavení prezidenta Hollanda, protože mu byla připsána jmenování Cahuzaca na začátku jeho funkčního období.[20] V důsledku hnutí, které následovalo po rezignaci ministra, se v zemi usadilo obrovské množství skepticismu a nedůvěry. Občané a reportéři začali vyslýchat a vyslýchat různé politiky - domnívali se, že někteří z nich byli nepochybně zapojeni do stejného druhu aktivit. Politické osobnosti jako např Pierre Moscovici (Ministr financí a hospodářství od roku 2012 do roku 2014) a Jean-Jacques Augier (aktivní politik a finanční inspektor) byly proto podrobeny vyšetřování.[21]

Francouzský prezident a vláda se následně rozhodli provést nové reformy. Po tomto incidentu vyhlásil prezident Hollande dvě hlavní reformy. První zahrnuje myšlenku, že zvoleným politikům, kteří byli odsouzeni za daňové podvody nebo korupci, by bylo zakázáno jakékoli veřejná kancelář nebo mandát.[22] A druhý uvádí, že je třeba prověřit a zveřejnit finanční podrobnosti každého jednotlivého ministra a člena parlamentu.[23] Francouzské zákony neschvalují lež zvoleného politika před Národním shromážděním. Nicméně bojovat křivá přísaha pokud je to možné, Národní zákonodárný sbor se snaží prosadit a schválit konkrétní zákon. Tento zákon stanoví, že pokuta ve výši 75 000 EUR a až pět let vězení byla požadována u každého zvoleného politika nebo člena parlamentu, který leží před parlamentem v daňové nebo trestní věci.[24] Tyto zákony a nová nařízení byla zavedena poté, co si francouzští politici uvědomili, jak je francouzská populace nespokojená. "LeMonde," "LeFigaro „“ a „LCI“, tři slavné a spolehlivé francouzské zpravodajské společnosti, provedly studii, která skutečně potvrdila předchozí prohlášení: 33% francouzských občanů požadovalo, aby prezident Hollande rozpustil Národní shromáždění - jeden z nejdůležitějších a symbolických pilířů páté francouzské republiky .[25]

Ve zkratce...

Cahuzac byl známý a uznávaný chirurg a politik. Jeho pozice delegovaného ministra rozpočtu přitahovala hodně nechtěné pozornosti. Tato nechtěná pozornost nakonec vyústila v jeho rezignaci a soudní proces za daňové podvody a praní peněz po objevení nezvratných důkazů (nahrávky, bankovní výpisy atd.). Jeho veřejné mínění a političtí oponenti byli zodpovědní za dokumentaci a příspěvek klíčových informací k aféře jako celku. V důsledku těchto skandálů byly v roce 2006 zavedeny nové zákony pro boj proti daňovým podvodům, praní peněz a křivé přísahě Francouzský parlamentní systémy. V roce 2013, rok po zveřejnění zahraničních bankovních účtů Cahuzac, zveřejnily „LeMonde“ a „LeFigaro-LCI“ studii, která přesně vystihovala současné veřejné mínění. V rámci svých zjištění výzkum naznačil, že 77% francouzských občanů považuje politiky své země za „spíše zkorumpované“.[26]

Zdroje a reference

Reference

  1. ^ „Nicolas Sarkozy. Pourquoi il a perdu“. Citováno 2016-11-30.
  2. ^ „Volby ve Francii 2012: voliči trpí volební únavou“. Telegraph.co.uk. Citováno 2016-11-30.
  3. ^ časopis Le Point. „Jérôme Cahuzac: Biographie et articles - Le Point“. Le Point.fr. Citováno 2016-11-30.
  4. ^ „Jérôme CAHUZAC“. Politique.net (francouzsky). Citováno 2016-11-30.
  5. ^ „Jérôme CAHUZAC“. Politique.net (francouzsky). Citováno 2016-11-30.
  6. ^ "Le compte Cahuzac | Mediapart". Mediapart (francouzsky). Citováno 2016-11-30.
  7. ^ "Le compte Cahuzac | Mediapart". Mediapart (francouzsky). Citováno 2016-11-30.
  8. ^ Piel, Emeline Cazi et Simon (2013-10-31). „Hervé Dreyfus, ex-gestionnaire de fortune de Jérôme Cahuzac, mis en examen“. Le Monde.fr (francouzsky). ISSN  1950-6244. Citováno 2016-11-30.
  9. ^ Piel, Emeline Cazi et Simon (2013-10-31). „Hervé Dreyfus, ex-gestionnaire de fortune de Jérôme Cahuzac, mis en examen“. Le Monde.fr (francouzsky). ISSN  1950-6244. Citováno 2016-11-30.
  10. ^ BFMTV. „L'enregistrement de Jérôme Cahuzac aurait été authentifié“. BFMTV (francouzsky). Citováno 2016-11-30.
  11. ^ BFMTV. „L'enregistrement de Jérôme Cahuzac aurait été authentifié“. BFMTV (francouzsky). Citováno 2016-12-02.
  12. ^ „Le bureau national du PS exclut Jérôme Cahuzac à l'unanimité“. Le Monde.fr (francouzsky). 09.04.2013. ISSN  1950-6244. Citováno 2016-11-30.
  13. ^ „Fraude fiscale: trois ans de prison ferme requis contre l'ex-ministre Jérôme Cahuzac“. Le Monde.fr (francouzsky). 2016-09-14. ISSN  1950-6244. Citováno 2016-11-30.
  14. ^ „Fraude fiscale: trois ans de prison ferme requis contre l'ex-ministre Jérôme Cahuzac“. Le Monde.fr (francouzsky). 2016-09-14. ISSN  1950-6244. Citováno 2016-11-30.
  15. ^ „Fraude fiscale: trois ans de prison ferme requis contre l'ex-ministre Jérôme Cahuzac“. Le Monde.fr (francouzsky). 2016-09-14. ISSN  1950-6244. Citováno 2016-11-30.
  16. ^ „Jérôme CAHUZAC“. Politique.net (francouzsky). Citováno 2016-11-30.
  17. ^ „Ces raisons qui auraient pu pousser l'armée française à vouloir se débarrasser de Jérôme Cahuzac“. Atlantico.fr. Citováno 2016-11-30.
  18. ^ „Ces raisons qui auraient pu pousser l'armée française à vouloir se débarrasser de Jérôme Cahuzac“. Atlantico.fr. Citováno 2016-11-30.
  19. ^ „La piste de l'argent au menu du procès Cahuzac“. Le Monde.fr (francouzsky). 07.09.2016. ISSN  1950-6244. Citováno 2016-11-30.
  20. ^ Béguin, François (2013-03-20). „L'affaire Cahuzac vient bousculer le travail de reconquête de Hollande“. Le Monde.fr (francouzsky). ISSN  1950-6244. Citováno 2016-11-30.
  21. ^ „Affaire Cahuzac: l'audition très visitue de Pierre Moscovici“. LExpress.fr. 2016-11-30. Citováno 2016-11-30.
  22. ^ „Affaire Cahuzac: les trois réformes annoncées par François Hollande“. Citováno 2016-11-30.
  23. ^ „Affaire Cahuzac: les trois réformes annoncées par François Hollande“. Citováno 2016-11-30.
  24. ^ Frémont, Anne-Laure (04.04.2013). „Mentir à l'Assemblée pourrait bientôt être sanctionné“. Le Figaro (francouzsky). ISSN  0182-5852. Citováno 2016-11-30.
  25. ^ „Pour 77% des Français, les politiques sont“. Le Monde.fr (francouzsky). 7. 4. 2013. ISSN  1950-6244. Citováno 2016-11-30.
  26. ^ „Pour 77% des Français, les politiques sont“. Le Monde.fr (francouzsky). 7. 4. 2013. ISSN  1950-6244. Citováno 2016-11-30.