C. S. Fondy a.s. - C. S. Fondy a.s.

C.S.Fondy a.s. zahrnuje tři podílové fondy které dříve spravovala investiční společnost CS Fund, Inc.: konkrétně[1] Fond C.S. Capital Gains, C.S. Energetics Fund a[1] Pravidelný dividendový fond C.S. Od roku 1998 jsou fondy spravovány společností AKRO Investment Company, Inc. pod názvy[1] AKRO Fond progresivních společností,[1] Globální akciový fond AKRO a vyvážený fond AKRO.

C. S. Správa fondů

Do února 1997 byly fondy C. S. spravovány C. S. Fund, Inc., investiční společností ovládanou větším počtem investorů spojených s tzv. Motoinvest skupina.

Po nucené správě Agrobanky v září 1996 se skupina rozhodla neprodleně prodat všechny své aktiva a opustit trh;[1] v souvislosti s tím se majitelé C. S. Fund, Inc. rozhodli prodat také společnost. K tomu došlo v únoru 1997, kdy byl CS Fund, Inc. prodán kyperské společnosti Austell Enterprises Ltd. Následovaly dvě změny vlastníků: Austell prodal SC Fund, Inc. české společnosti Crassus, Ltd., která ji později prodala ruská společnost Kos-Mos. Nové vedení společnosti C. S. Fund, Inc., jmenované ruským vlastníkem, poté zbavilo společnost C. S. Funds jejích aktiv.

Následně bylo řízení společností C. S. Funds rozhodnutím Ministerstva financí převedeno na AKRO Investment Company, která ji dosud spravuje.[2]

C. S. Oddělování aktiv fondů

Fondy C. S. byly zbaveny aktiv krátce poté, co se C. S. Fund, Inc. dostala do vlastnictví ruské společnosti Kos-Mos. Fondy C.S. byly převzaty ve stavu, kdy většina jejich aktiv byla na bankovních účtech jednotlivých fondů C. S. ve formě hotovosti z důvodu předpokládaného otevření fondu a očekávání poklesu akciových trhů.[1]

Představenstvo, akcionáři a vedení fondu se o změně majitele dozvěděli 3. března 1997, kdy pražský notář Robert Hochman certifikoval moskevskou společnost KosMos, Ltd. jako nového vlastníka fondů C. S. zastoupených Nikolajem Trofimovem.[3]

Zástupci společnosti KosMos Ltd. měli stejný notář registrovaný tři Čeští občané jako nový statutární zástupce fondů C. S. Jeden z nich, v té době dvacet jedna let, nezaměstnaný mladík Václav Franta z Chrastava u Liberce dostal právo podepsat plnou moc k provádění transakcí společnosti. Později téhož dne to plně využil: přišel do a Plzeňská banka kde byly peníze fondů uloženy a prokázal svou nově nabytou plnou moc od zástupců KosMos Ltd. a dal pokyn převést 1,23 miliardy Kč, což byl celý majetek CS Funds, jménem British Swirlglen Ltd na nákup prakticky bezcenných akcie společnosti Drůbež Příšovice, které nebyly ani veřejně obchodovány.[4]

Peníze putovaly přes makléřskou společnost Umana (obchod zprostředkovali umanští makléři Josef Matoulek a Vladislav Naď) do pražské banky Girocredit na účet společnosti Swirlglen. Odtamtud měli být převezeni do zahraničí. Girocredit považovala operaci za natolik podezřelou, že požádala o šetření Finanční analytický odbor Ministerstva financí (FAÚ MF), který jako jediný měl právo pozastavit převody.[5]

Ředitel FAÚ MF Jiří Kudlík však po návštěvě dvou zástupců společnosti Swirlglen 11. března 1997 povolil převod peněz do zahraničí.[12] Tak 12. března 1997 tak prakticky veškerý majetek fondů C.S. definitivně zmizel na účtech v Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Gibraltar a USA.[6]

Vyšetřování a jeho výsledky

Akcionáři fondů C.S. se neuspokojili se ztrátou svých peněz a podali řadu žádostí o odškodnění.[7] V lednu 2001 soudkyně Městského soudu v Praze Hana Hubáčková prohlásila tresty od 5 do 10 let za čtyři muže podílející se na odcizení miliard z fondů C.S.[8] V září 2003 však soudce Vrchního soudu v Praze Pavel Zelenka vrátil věc Městskému soudu s požadavkem na doplnění důkazů.[9] Jeho hlavní stížností bylo, že městský soud použil jako důkaz ruský výslech Trofimova, kterého se obhájci obžalovaných nemohli účastnit.[10]

V březnu 2002 zvítězili klienti C. S. Funds ve sporu s plzeňskou bankou, která jako depozitář fondů neměla podezřelou transakci provést.[11]

Od poloviny roku 1999 byli vedoucí společnosti Crassus, Petr Müller a Jaromír Florián, stíháni, protože několika finančními transakcemi vytvořili bezcenné akcie společnosti Poultry Příšovice a.s.,[12] které byly prodány společnosti KosMos, Ltd. za více než miliardu Kč.[13][14]

Na konci února 2003 byl vydán důležitý verdikt v případě svlékání aktiv C. S. Funds. Soudkyně Okresního soudu pro Prahu 4 Hronová rozhodla, že státní pokladna musí odškodnit jednoho z akcionářů Fondů C. S.,[15] Zdeňek Řepka z Hradce Králové, 88 tis. Kč plus náklady na soudní řízení. Verdikt znamenal dobrou zprávu především pro ostatní akcionáře C. S. Funds. Byla to ve skutečnosti vůbec první kontroverzní diskuse o odškodnění, kterou ministerstvo financí ztratilo.[16]

V říjnu 2007 policie navrhla státním zástupcům, aby byl Pavel Tykač obviněn také ze svlékání majetku fondů C.S. Tykačovi bylo na začátku roku 2013 povoleno obnovu řízení. Navrhlo to hlavní státní zastupitelství v roce Praha v roce 2012 na základě obvinění podnikatele Františka Buška (dříve Chobota) a jeho společníků Klause Schimmelpfenniga a Oscara Gerlacha, že Tykač je odpovědný za odcizení fondů C. S. Předložili zápis z údajného setkání v rakouském Kufsteinu, kde měli jednat o rozdělení ukradených peněz.[1] Argument těchto lidí byl nesmírně zpochybněn, když se předložený zápis z údajného setkání ukázal jako jasně padělaný. Podle soudních znalců tvůrce zápisu, který měl být vytvořen v roce 1997, použil písmo Calibri, které bylo vytvořeno o několik let později (navrženo v roce 2003 a rozšířeno pro každodenní použití v roce 2007), což jasně naznačuje velmi antedating záznamu.[1] Sami odmítli vypovídat buď ze strachu před trestním stíháním, nebo jako svědci vypovídali o něčem jiném, když podle důkazů peníze C. S. Funds skončily na účtech jiných osob než Pavla Tykače.

Sám Tykač od začátku prohlásil, že už v roce 2011 ho Bušek vydíral, že pokud nezaplatí 500 mil. Kč, předloží proti němu důkazy a obviní ho ze svlékání majetku C. S. Tvrzení se zatím neprokázalo jako pravdivé, ale faktem je, že obnovené stíhání Tykač bylo doprovázeno řadou dalších nestandardních podmínek a kroků, které se staly předmětem diskusí v odborných kruzích[17] a rovněž upozornil na systémové slabiny monitorovací činnosti státních zástupců (v tomto případě státní zástupce opakovaně nepřihlížel k závazným zjištěním Nejvyššího a Nejvyššího soudu).[18] Státní zastupitelství nakonec v prosinci 2015 po téměř třech letech obnoveného vyšetřování stíhání Tykače zastavilo.[19]

Další osobou, o níž se hovořilo v souvislosti se svlékáním aktiv C. S. Funds minimálně od roku 2004, ale nikdy z toho nebyla obviněna, je kontroverzní finančník Petr Sisák.[20][21] Jeho bývalá přítelkyně Lucie Lunde (dříve Václavíková) a také odsouzený Josef Matoulek upozornili na Sisáka a lidi kolem něj. S případem byli prokazatelně spojeni lidé z jeho okolí: Sisákova tchán Jaromír Florián (v té době výkonný ředitel a akcionář společnosti Crassus, Ltd., která prodala fondy CS ruskému KosMosu) nebo Sisákova dlouholetého spolupracovníka Petera Müller (spolu s Jaromírem Floriánem byl generálním ředitelem a akcionářem společnosti Crassus. Dříve působil mimo jiné se Sisákovou manželkou Věrou a jeho tchánem Floriánem v první slezské kapitálové společnosti, která mimo jiné dříve vlastnil významný podíl v drůbežárnách Příšovice, skuteční předchůdci drůbeže Příšovice). Odsouzený v případě Matoulek popsal Sisáka s Floriánem a Vasilem Mohoritou, Floriánovým nevlastním bratrem a bývalým předsedou SSM, jako hlavními strůjci za odprodejem aktiv C. S. Funds.[1]

Nakonec již zmínění Bušek, Schimmelpfennig a Gerlach nebo jejich spolupracovník Gunnar Kühn, bývalý výkonný ředitel Swirlglen,[22] prostřednictvím kterého odcizené peníze putovaly do zahraničí, nebyly v tomto případě nikdy obviněny, i když přiznali účast na podvodu.

Kompenzace

Nucený správce fondů C. S. s pomocí najatých právníků a detektivní agentury se podařilo vypátrat významnou část ukradených peněz a získat zpět zhruba 200 mil. Kč. AKRO obdrželo dalších 650 mil. Za prostředky z prodeje žádostí o odškodnění vůči plzeňské bance.

V roce 2012 AKRO vymohlo další částku ve výši téměř 2,1 miliardy Kč jako náhradu škody od státu. Rozsudek byl následně zrušen Nejvyšším soudem, ale protože stát mezitím již AKRO vyplatil částku odškodnění a AKRO vyplacenou částku odmítla vrátit, stát se v současné době domáhá vrácení peněz právními kroky vyplývajícími z bezdůvodného obohacení.[23] V případě, že by žaloba skončila ve prospěch AKRO a pokud by AKRO nebyla povinna vrátit peníze, dosáhla by získaná částka na náhradu škody, jejíž podstatnou část tvoří vysoké úrokové sazby, 2,9 miliardy Kč.[24] Tím by se výrazně překročila původní výše způsobené škody. Celá záležitost může paradoxně skončit velmi příznivě pro akcionáře bývalých fondů C. S..

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i "Divoká léta s CS Fondy | Téma". Lidovky.cz. 2015-02-15. Citováno 2016-09-27.
  2. ^ "Akro fond". 2016-09-27.
  3. ^ Policie vyšetřuje neoprávněný převod majetku CS fondů do zahraničí; Zdroj: Slovo; Datum: 15.03.1997; Str .: 1; Rubrika: Titulní strana
  4. ^ Macháček, Jan. "Drůbež a detektivové". Citováno 2016-09-27.
  5. ^ Kovalík, Jan. "Možná to byl Mohorita, ctihodnosti". Citováno 2016-09-27.
  6. ^ "Kauza CS fondů: Na lavici obžalovaných někdo chybí | Téma". Lidovky.cz. 2012-04-05. Citováno 2016-09-27.
  7. ^ Pokorný, Marek. "Chyba úředníka Kudlíka". Citováno 2016-09-27.
  8. ^ "Soud potrestal tunelování CS Fondů". iDNES.cz. 2001-01-05. Citováno 2016-09-27.
  9. ^ „CS Magazin“. www.cs-magazin.com. Citováno 2016-09-27.
  10. ^ "Kauza CS Fondů se vrací na začátek". iDNES.cz. 2003-09-25. Citováno 2016-09-27.
  11. ^ (ska) (2003-03-12). „Namísto postupného rozvoje bojuje nyní banka o své existenci“ (v češtině). Citováno 2016-09-27.
  12. ^ "Z miliardového tunelu viní policie Tykače a Dienstla". iDNES.cz. 2006-08-12. Citováno 2016-09-27.
  13. ^ Macháček, Jan. „Kam zmizela miliarda z C. S. Fondů“. Citováno 2016-09-27.
  14. ^ "Tunel CS Fondů uzavřel soud tresty pět a osm let". iDNES.cz. 2007-02-27. Citováno 2016-09-27.
  15. ^ televize, Česká. „Stát má zaplatit dvě miliardy za tunel CS Fondů“. Citováno 2016-09-27.
  16. ^ "Chyba úředníka Kudlíka".
  17. ^ http://www.webtodate.cz/, WebContentManagementSystem: Poháněno WebToDate. "Poprask mezi právníky | Česká advokátní komora". www.cak.cz. Citováno 2016-09-27.
  18. ^ Klouček, Zdeněk. „O některých otázkách trestního řízení, zejména výkonu dozoru státního zástupce v řízení přípravném, a dílčí náměty de lege ferenda - Česká spravedlnost“ (v češtině). Citováno 2016-09-27.
  19. ^ "Stíhání Tykače v kauze CS Fondů je zastaveno. Chybí důkazy | Domov". Lidovky.cz. 2015-12-29. Citováno 2016-09-27.
  20. ^ "Kazda střílí vedle". 2006-09-13. Citováno 2016-09-27.
  21. ^ "Tajná svědkyně z kauzy CS fondů promluvila". iDNES.cz. 2004-09-15. Citováno 2016-09-27.
  22. ^ „Gunnar Friedrich Kuhn (Swirlglen Limited)“. ředitelé.nalezeníspolečnosti.co.uk. Archivovány od originál dne 2016-06-17. Citováno 2016-09-27.
  23. ^ „Informace pro podílníky bývalých CS fondů“.
  24. ^ „CS fondy: Firma našla kličku, jak nevrátit dvě miliardy“. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje. 2015-03-31. Citováno 2016-09-27.