Bujari Ahmed - Bujari Ahmed - Wikipedia

Bujari Ahmed
Bujari Ahmed. Web
Bujari Ahmed
narozený(1952-09-19)19. září 1952
Zemřel3. dubna 2018(2018-04-03) (ve věku 65)
Baracaldo, Španělsko
Alma materUniversity of La Laguna
Complutense University of Madrid
obsazeníPolitický a diplomat
Děti5

Bujari Uld Ahmed Uld Barical-la, známý jako Bujari Ahmed nebo Boukhari Ahmed (19. září 1952 - 3. dubna 2018), byl intelektuál, politik a Saharawi diplomat a od roku 1992 až do své smrti v roce 2018 zástupce Přední strana Polisario na OSN. Byl členem jeho národního sekretariátu a považován za jednoho z nejdůležitějších saharských vyjednavačů v historii hnutí za nezávislost. Účastnil se jednání s Maroko po zastavení palby pod záštitou OSN v roce 1991. V roce 1978 byl prvním představitelem fronty Polisario v roce Španělsko.

Životopis

Narodil se ve staré vile Cisneros (Dakhla) v roce 1952.[1] Byl synem Ahmeda Ulda Barical-la, významného Saharawiho, který sloužil v Španělská správa vlády Sahary od mladého věku jako tlumočník Djema'a, která představovala území v Cortes Españolas a jedna z průkopnických postav saharského hnutí za nezávislost a starší bratr také diplomatického Hash Ahmeda.[2]

Studoval primární a sekundární v Villa Cisneros, pak španělská kolonie, a přestěhoval se do Tenerife pokračovat ve studiu na univerzitě. Vystudoval právo na Právnické fakultě University of La Laguna. Později studoval politologii na Complutense University of Madrid. Podle oficiální poznámky fronty Polisario u příležitosti jeho smrti se v roce 1973 připojil k hnutí za nezávislost a podílel se na organizaci a senzibilizaci saharawských studentů ve Španělsku. Byl vyloučen ze Španělska a dorazil dovnitř Tindouf, v Alžírsko. Odtamtud cestoval do Mauretánie, později do Tunisko a když to způsobí příjezd Maroka do El Aaiún v roce 1975 odcestoval na Tindouf.

Diplomatická kariéra

Byl redaktorem novin „Sahara Libre“ (Sahara zdarma) (1975-1977) a v roce 1978 se vrátil do Madrid jako první zástupce fronty Polisario v této zemi, zastoupení, které převzal do roku 1980. V letech 1980 až 1984 byl prvním velvyslancem SADR v Panama a v roce 1982 první velvyslanec SADR v roce Kostarika. V letech 1984 až 1985 se vrátil do Španělska. Jeho další pozice v letech 1985 až 1988 byla pozice velvyslance ve Venezuele a krátce poté byl jmenován zástupcem fronty Polisario pro Evropu. V roce 1988 byl prvním velvyslancem v Mexiku a později velvyslancem v misi v několika zemích Latinská Amerika. Od roku 1992 až do své smrti působil jako zástupce fronty Polisario v sídle OSN v New Yorku.[3]

Byl součástí vyjednávací delegace, která se zúčastnila několika rozhovorů a jednání mezi frontou Polisario a Marocké království pod záštitou OSN.

V březnu 2016 byl hostitelem generálního tajemníka OSN, Ban Ki-moon, během své návštěvy u Bir Lehlu, v západní Sahara. Návštěva byla první, kterou provedl generální tajemník OSN na osvobozeném území Západní Sahary, což byl fakt, který byl považován za jeden z nejdůležitějších diplomatických triumfů v kariéře saharawského diplomata, kromě toho, že Ban Ki-moon použil pojem „povolání“.[4]

Na pozici saharawského zástupce v OSN zůstal až do své smrti v noci ze dne 3. dubna 2018. Zemřel v nemocnici Cruces de Baracaldo rakoviny plic, zjištěno před několika měsíci.[5] Saharawská republika vyhlásila za svou smrt sedmidenní oficiální smutek. Jako nástupce v čele saharawské diplomatické mise při OSN byl dočasně jmenován Mulud Saíd.

Reference