Buergbrennen - Buergbrennen

Buergbrennen je oslava zaměřená na obrovský oheň, který se koná na první neděle v půstu v Lucembursko a okolní oblasti. V Německu se tomu říká Burgbrennen, ve Francii a Belgii je znám jako dimanche des Brandons. Je založen na starých tradicích představujících konec zimy a příchod jara.[1]
Etymologie
Slovo Buerg nebo Burg pochází z latiny Burere hořet. Na jihu Belgie, den je stále známý jako dimanche des Bures.[1]
Dějiny
Pálení ohně zjevně vzniklo s pohanskými svátky v souvislosti s jarní rovnodennost 21. března. Současná tradice konání první neděli v roce Půjčil je tedy pravděpodobně aproximací založenou na křesťanském kalendáři. Zatímco v Belgii tradice upadá, Francie a Německo, od 30. let minulého století Lucembursko oživilo slavnosti Buergbrennen, přičemž tuto událost oslavovalo přibližně 75% vesnic. Původně se zdálo, že táborák jednoduše sestával z hromady dřeva a slámy, ale postupem času byl představen centrální pilíř větví stromů. K horní části sloupu byl později připevněn příčník, který mu dodával vzhled kříže.
Buergbrennen kdysi oslavovali pouze muži ve vesnici, ženy byly přijímány pouze za výjimečných okolností. Poslední ženatí muži hráli zvláštní roli, čest zapálit oheň padající na posledního muže, který se oženil. Novomanželé však měli také povinnost sbírat dřevo na oheň nebo platit ostatním za pomoc při práci. Na konci slavností se od nich očekávalo, že pobaví účastníky, ať už doma nebo v místních hostincích. Tradice začala vymírat v 19. století kvůli vysokým nákladům, ale ve 20. století místní úřady tuto tradici oživily a převzaly odpovědnost za opatření a související náklady.[1]
Buergbrennen dnes
Místní úřady nebo mládežnické organizace obvykle zajišťují opatření pro Buergbrennen. Sbírají dřevo, často staré vánoční stromky, od obyvatel a vyrábějí Buerg nebo táborák, obvykle na vrcholu sousedního kopce a pokrytý snem, aby se zajistilo rychlé hoření. Vysoko nad ohněm často stoupá kříž. Někdy probíhají pochodeňové ohně k ohni a obvykle existují stojany na jídlo a pití. Hasiči jsou přítomni, aby zajistili proti nehodám. V některých oblastech má tu čest zapálit oheň poslední manželský pár.[2]
Viz také
- Funkenfeuer (podobný zvyk ve Švábsko-Alemannické oblasti)
- Feuerrad (podobný zvyk ve Vestfálsku, Hesensku, Bavorsku, Švýcarsku)
- Hüttenbrennen (podobný zvyk na Eifelu)
- Osterfeuer (podobný německý zvyk o Velikonocích)
- Sechseläuten (podobný švýcarský zvyk v Curychu)
- Biikebrennen (podobný zvyk v Severním Frísku)
Reference
- ^ A b C „Die Geschichte des Buergbrennens“, Neuspelter Buergbrenner a.s.b.l.. (v němčině) Vyvolány 22 February 2011.
- ^ „Luxtre Luxembourgeois: Traditions et fêtes“. (francouzsky) Vyvolány 21 February 2011.