Úmluva z Buenos Aires - Buenos Aires Convention
Dlouhé jméno:
| |
---|---|
![]() Signatáři Buenos Airesské úmluvy | |
Typ | mnohostranný |
Podepsaný | 11. srpna 1910 |
Umístění | Buenos Aires, Argentina |
Strany | 18 |
Depozitář | Ministerstvo zahraničních věcí Argentinské republiky |
Jazyky | Španělsky, anglicky, portugalsky a francouzsky |
![]() |
The Úmluva z Buenos Aires (Třetí Panamerická úmluva ) je autorská práva dohoda podepsáno v Buenos Aires, Argentina ze dne 11. srpna 1910 o vzájemném uznávání autorských práv, pokud je u díla uvedeno upozornění obsahující prohlášení o výhradě práv (článek 3). To se běžně dělo s frází „Všechna práva vyhrazena „(Španělsky)Todos los derechos rezervados", portugalština "Todos os direitos rezervados„) vedle oznámení o autorských právech. Tato implementace se lišila, protože právní předpisy USA vyžadovaly pouze autora a rok vydání. Ochrana autorských práv podle úmluvy je poskytována pro kratší z podmínek chránící země a země zdroje díla (“)pravidlo kratšího období ", Čl. 6, 7). Docela vágní povaha požadavku na prohlášení o výhradě vedla k vývoji delších a legálnějších formulací, které přetrvávají navzdory vývoji v mezinárodní autorský zákon.
Úmluvu výslovně zachovává Všeobecná úmluva o autorských právech (UCC) ze dne 6. září 1952 (čl. 18 Ženevského aktu),[1] v případě konfliktu má přednost poslední formulace. Vzhledem k tomu, že Úmluva z Buenos Aires nebyla změněna, stačila přítomnost jednoduchého oznámení o autorských právech k zajištění vzájemného uznávání autorských práv mezi zeměmi, které se staly stranami UCC (která pouze Honduras nikdy neudělal). Ke dni 23. srpna 2000 , jsou všechny strany Buenos Airesské úmluvy rovněž stranami Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl, která stanoví vzájemné uznávání autorských práv bez jakýchkoli formality (Čl. 5,2 Bern).[2]
Úmluva z Buenos Aires se stala „zvláštní dohodou“ ve smyslu článku 20 Bernské úmluvy. Zůstává v platnosti, zejména pro určení země původu díla, a tedy doby ochrany použitelné v zemích, které uplatňují „pravidlo kratší doby“:[3] bude-li dílo současně zveřejněno ve státě úmluvy i ve státě, který není smluvní stranou úmluvy, bude stát úmluvy považován za zemi zdroje bez ohledu na dobu ochrany ve státě, který není smluvní stranou úmluvy.
Země | Úmluva z Buenos Aires | UCC | Bern | |
---|---|---|---|---|
![]() | Argentina | 19.dubna 1950 | 13. února 1958 | 10. června 1967 |
![]() | Bolívie | 15. května 1914 | 22. března 1990 | 4. listopadu 1993 |
![]() | Brazílie | 31. srpna 1915 | 13. ledna 1960 | 9. února 1922 |
![]() | Chile | 14. června 1955 | 16.září 1955 | 5. června 1970 |
![]() | Kolumbie | 23. prosince 1936 | 18. června 1976 | 7. března 1988 |
![]() | Kostarika | 30. listopadu 1916 | 16.září 1955 | 10. června 1978 |
![]() | Dominikánská republika | 31. října 1912 | 8. května 1983 | 24. prosince 1997 |
![]() | Ekvádor | 27.dubna 1914 | 5. června 1957 | 9. října 1991 |
![]() | Guatemala | 28. března 1913 | 28. října 1964 | 11. ledna 1997 |
![]() | Haiti | 27. listopadu 1919 | 16.září 1955 | 11. ledna 1996 |
![]() | Honduras | 27.dubna 1914 | — | 25. ledna 1990 |
![]() | Mexiko | 24.dubna 1964 | 12. května 1957 | 11. června 1967 |
![]() | Nikaragua | 15. prosince 1913 | 16. srpna 1961 | 23. srpna 2000 |
![]() | Panama | 25. listopadu 1913 | 17. října 1962 | 8. června 1996 |
![]() | Paraguay | 20. září 1917 | 11. března 1962 | 2. ledna 1992 |
![]() | Peru | 30.dubna 1920 | 16. října 1963 | 20. srpna 1988 |
![]() | Spojené státy | 1. srpna 1911[4] | 16.září 1955 | 1. března 1989 |
![]() | Uruguay | 11. května 1919 | 12. dubna 1993 | 10. července 1967 |
Zdroje: Americký úřad pro autorská práva,[5] UNESCO,[6] WIPO[7]
Reference
- ^ Ženevský akt Všeobecné úmluvy o autorských právech, provedeno v Ženevě, 06.09.1952.
- ^ Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (Pařížský zákon), ve znění ze dne 1979-09-28.
- ^ Spojené státy nikdy nepoužily pravidlo kratší doby: všechna díla chráněná autorským právem jsou chráněna po dobu běžnou v USA.
- ^ USA uložily své ratifikační listiny u argentinské vlády dne 1911-05-01, a proto smlouva vstoupila v platnost pro ostatní strany tři měsíce po tomto datu (článek 16). Smlouva byla ve Spojených státech vyhlášena až 13. července 1914.
- ^ "Mezinárodní vztahy s autorskými právy Spojených států “, Oběžník Úřadu pro autorská práva USA, oběžník č. 38a, srpen 2003.
- ^ Strany Ženevského aktu Všeobecné úmluvy o autorských právech od 1. 1. 2000: data uvedená v dokumentu jsou daty ratifikace, nikoli daty vstupu v platnost. Ženevský akt vstoupil v platnost 16. září 1955, kdy ratifikovalo prvních dvanáct (včetně čtyř nečlenů Bernské unie, jak to vyžaduje čl. 9 odst. 1), nebo tři měsíce po ratifikaci pro jiné země.
- ^ Strany Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl k 30. 5. 2006.