Brunella Gasperini - Brunella Gasperini
Brunella Gasperini | |
---|---|
narozený | Milán | 22. prosince 1918
Zemřel | 7. ledna 1979 Milán | (ve věku 60)
obsazení | Novinář, prozaik |
Národnost | italština |
Žánr | Román |
Pozoruhodné práce | Ero io quella (1960), Noi e loro (1965) |
Brunella Gasperini, pseudonym Bianca Robecchi (Milán, 22. prosince 1918 - Milán, 7. ledna 1979) byl Ital novinář a romanopisec.[1]
Životopis
Strávila většinu svého života mezi Milánem, jejím rodištěm, a San Mamete, malou vesničkou Valsolda, na Luganské jezero.[2]
Po krátkých zkušenostech učitele v bezprostředním poválečném období začala psát pro noviny Il Corriere della Sera a mnoho Rizzoli počátkem 50. let časopisy, které se odlišují svým moderním a progresivním pohledem na problémy, které by v následujících letech dominovaly italské společnosti. Její sloupek Ditelo a Brunella („Tell Brunella“), kde navázala přímý a upřímný dialog se svými čtenáři na témata jako rozvod, potrat, rodina a politika, se objevila na Annabella na dvacet pět let. Ve svém sloupku se zabývala podobnými problémy Lettere a Candida („Dopisy Candidě“), v časopise Novella.[3]
V roce 1956 vydala svůj první román, L'estate dei bisbigli (dříve vydáno ve splátkách v Annabella), následován Io e loro: cronache di un marito (1959), Rosso di sera (1964), Scuola si muore (1975) a Grazie lo stesso, všechny publikoval Rizzoli. Její literatura faktu zahrnuje příručku pro humoristické příručky Il galateo di Brunella Gasperini (Sonzogno, 1975) a její autobiografie Una donna e altri animali (Rizzoli, 1978).[4]
Výběr jejích úvodníků a dopisů zveřejněných v Annabella byl posmrtně odebrán v Così la penso io (Rizzoli, 1979) a Più botte che risposte (Rizzoli, 1981).[5]
Její knihy byly přeloženy a úspěšně vydány do několika jazyků, jako je němčina, francouzština, španělština, maďarština. Od jejího sňatku s Adelmem Gasperinim (všichni jej nazývali Mino a Brunellou „životní partner“) měla dvě děti, Massima (1946- 2013), sochař,[6] a Nicoletta (1950-1989), sama novinářka,[7] který pilně psal pro různá módní periodika a hudební časopisy.
Bibliografie
Beletrie
- 1956 L'estate dei bisbigliRizzoli
- 1957 Le vie del ventoRizzoli
- 1957 Fanali gialliRizzoli
- 1958 Le note bluRizzoli
- 1958 Le ragazze della villa accantoRizzoli
- 1959 Io e loro: cronache di un maritoRizzoli
- 1960 Ero io quellaRizzoli
- 1961 Lui e noi: cronache di una moglieRizzoli
- 1964 Rosso di seraRizzoli
- 1965 Noi e loro: cronache di una figliaRizzoli
- 1970 I fantasmi nel cassetto, Edizioni di Novissima
- 1973 Luna straniera, AMZ
- 1974 Siamo in famigliaRizzoli
- 1975 Scuola si muoreRizzoli
- 1975 Il buio alle spalle, AMZ
- 1976 Grazie lo stessoRizzoli
- 1976 Storie d'amore Storie d'allegria (povídky), Rizzoli
- 1978 Una donna e altri animaliRizzoli
jiný
- 1957 Dopo di lei, signoraRizzoli
- 1958 Cos'è una donna: problemi e segreti delle adolescentiMarietti
- 1960 Sposarsi è facile ma ...Rizzoli
- 1975 I problemi sessuali e psicologici dell'adolescenza, AMZ
- 1975 I problemi sessuali e psicologici prima del matrimonio, AMZ
- 1975 Cos'è conoscersi: problemi e rapporti col tuo ragazzoMarietti
- 1975 Il galateo di Brunella Gasperini, Sonzogno
- 1976 I problemi sessuali e psicologici della coppia, AMZ
- 1976 Di chi è la colpa: capire e risolvere i problemi del matrimonioMarietti
- 1979 Così la penso ioRizzoli
- 1981 Più botte che risposte (sbírka dopisů pro Annabella ), Rizzoli
Reference
- ^ http://www.enciclopediadelledonne.it/biografie/brunella-gasperini/
- ^ http://www.prolocovalsolda.info/index.php?option=com_content&task=view&id=155&lang=cs&Itemid=
- ^ https://www.nytimes.com/1960/10/23/archives/the-literary-work-of-brunella-gasperini.html
- ^ http://www.progettobabele.it/Consiglilettura/bgasperini.php
- ^ http://brugas.blogspot.com/2011/12/piu-randellava-e-piu-era-amata-ecco.html
- ^ https://www.zamenhofart.it/artisti-2013/massimo-gasperini/
- ^ https://milano.repubblica.it/cronaca/2015/12/15/news/stefano_gabbana_e_domenico_dolce_amiamo_questo_teatro_lo_aiutiamo_per_amore_non_certo_per_business_-129521120/