Bromyard a Linton Light Railway - Bromyard and Linton Light Railway

Pohled na koleje z mostu A.44 při pohledu na východ směrem k mostu Avenbury Road
Bromyard & Linton
Lehká železnice
Legenda
Bromyard
Linton Industrial Estate

The Bromyard a Linton Light Railway je 1 míle (1,6 km) single track, 2 stopy (610 mm) úzkorozchodná železniční trať, která vede mezi Bromyard a Linton Industrial Estate, hned vedle A44. Trať je položena na staré posteli BR Worcester, Bromyard a Leominster Railway čára. Trať vede ze starého depa, poblíž místa staré stanice Bromyard, a končí pod mostem poblíž nemocnice, která se stala plochým blokem. Most byl postaven v roce 1877 a nese jízdní pruh. V kůlně v hlavním depu a Lintonově depu jsou nepoužívané motory. Současná trať byla použita pro nepoužívaný lom z pískovce.

Dějiny

S poklesem železniční dopravy byla v roce 1964 uzavřena traťová dráha British Rail pro osobní vlaky[1] a nakonec demontován v roce 1965 pod Bukové řezy.[2] Stanici a nádraží ve městě Bromyard původně koupil Bill Morris, jehož společnost „Morris Coaches Bromyard“, založená v roce 1966, provozovala v této oblasti autobusovou dopravu.[3] Kolem tentokrát byla také získána práva na kolejiště, běžící asi míli směrem k Linton Trading Estate.

Někdy po té část starého nádražního nádraží v Bromyardu a kolejové lože získal Bob Palmer, který v roce 1978 vytvořil záruční společnost s názvem The Bromyard & Linton Light Railway Association (č. 01354372).[4] Brzy po tomto datu jediný 2 stopy (610 mm) byla položena úzkorozchodná trať „Jubilee-track“ na starém kolejišti BR až k silničnímu mostu Avenbury Lane, vzdálenost asi 1,6 km. Na průmyslovém sídle Linton, kousek od A44, byly postaveny vlečky a přístřešek motoru.[5]

Rám podvozku lokomotivy Peckett & Sons č. 1327 známý jako druhohor

Od té doby byla získána různá kolejová vozidla, včetně řady dieselových motorů Ruston a parní lokomotivy Peckett and Sons, č. 1327 0-6-0ST postavené v roce 1913 s názvem druhohor,[5] který původně sloužil na Southam Cement Works železnice ve Warwickshire.[6] Fotografie podobné lokomotivy najdete na webových stránkách Warwickshire Railways.[7] Tato lokomotiva je v současné době zachována v demontovaném stavu.

Mapa Bromyard a Linton Light Railway

V roce 1991 byla vytvořena registrovaná charita (č. 1025344) na podporu železnice a na zachování zásob.[8] Zpočátku na lince probíhala nějaká aktivita, s některými statickými dny otevřených dveří, avšak různé problémy a problémy způsobily, že linku dnes majitel používá jen občas.[9] Některá kolejová vozidla jsou vystavena povětrnostním vlivům, které nyní začínají rezivět nebo hnitět, a lze je vidět na konci trati Bromyard podél přístupové cesty k areálu Station Industrial (viz fotografie druhohor).

Současnost, dárek

V této fázi není známo, zda budou podniknuty nějaké kroky k renovaci a modernizaci trati a jejím zpřístupnění veřejnosti.[9] Podrost je někdy omezen, ale Station Industrial Estate nyní zabírá místo původní stanice Bromyard. Úzkorozchodná trať zůstává na svém místě.

Reference

  1. ^ Passenger No More od G.Daniels a L.Dench
  2. ^ Smith str.151-155
  3. ^ „O DRM Bus“. Web společnosti DRM Bus. Archivovány od originál dne 3. prosince 2013. Citováno 22. listopadu 2013.
  4. ^ Obchodní dům
  5. ^ A b „Diesel Events –Bromyard and Linton Light Railway June 2013“. Zachované lokomotivy Diesel Events. Citováno 22. listopadu 2013.
  6. ^ Latham str.18
  7. ^ "Southam Cement Works". Warwickshire Railways.com. Citováno 22. listopadu 2013.
  8. ^ Charitativní komise
  9. ^ A b „Bromyard to Leominster: zvláštnosti na dávno minulé linii“. Geoff's Rail Diaries. Citováno 22. listopadu 2013.

Bibliografie

  • Smith, William (1998). Pobočka Bromyard: Od Worcesteru po Leominster. Kidderminster Železniční muzeum. ISBN  0-9534775-0-9.
  • Latham, J. B. (1975). Železnice a ochrana. J.B.Latham.

externí odkazy