British Airways plc v Williams - British Airways plc v Williams - Wikipedia
British Airways v Williams | |
---|---|
![]() | |
Soud | Nejvyšší soud Spojeného království |
Celý název případu | British Airways plc v Williams a další |
Argumentoval | 24. – 25. Února 2010 |
Rozhodnuto | 25. března 2010 |
Neutrální citace | [2010] UKSC 16 |
Hlášeno v | [2010] 2 Vše ER 1053 |
Historie případu | |
Předchozí akce | Odvolání od British Airways Plc proti Williams & Ors [2009] EWCA občan 281 (3. dubna 2009), s výjimkou British Airways Plc proti Williams & Ors, [2008] UKEAT 0377_07_2802 |
Následné akce | British Airways plc proti Williams & Ors [2012] UKSC 43 (17. října 2012) |
Související akce | Williams a další v. British Airways plc (sociální politika) [2011] EUECJ C-155/10, Věc C-155/10 (15. září 2011) |
Podíl | |
| |
Názory na případy | |
Většina | Lord Mance (Lords Walker, Brown, Clarke & Lady Hale souhlasí) |
Oblast práva | |
Zaměstnanost, Právo EU |
British Airways plc v Williams (2011) C-155/10 je Britské pracovní právo a Právo EU rozhodnutí Evropský soudní dvůr o právu na placenou dovolenou, který je uveden v Všeobecná deklarace lidských práv článek 24, Směrnice o pracovní době a Předpisy o pracovní době z roku 1998. Williams samo o sobě bylo rozhodnuto podle obdobných pravidel obsažených v EU Předpisy o civilním letectví (pracovní doba) z roku 2004. Tvrdil, že variabilní složky odměny, jako jsou bonusy, musí být zahrnuty do výše odměny, kterou lidé dostávají během dovolené.[1]
Fakta
Williams a další piloti který pracoval pro British Airways tvrdil, že jejich platy za dovolenou byly příliš nízké, protože to odráželo pouze jeho fixní plat, a ne jeho bonusy. Williams se skládal z fixního ročního platu, „leteckého příplatku“, který stoupal, čím více letěl, a „času mimo základnu“, který stoupal, čím víc byl pryč z domova. Povolenky na let a odlet byly omezeny. Správně vyloženo, jeho smlouva naznačovala, že jeho plat za dovolenou bude ve výši pouze jeho pevného platu. Williams však tvrdil, že to bylo v rozporu s Směrnice o pracovní době pro civilní letectví,[2] jak je implementováno Předpisy o civilním letectví (pracovní doba) z roku 2004,[3] (odvětvově specifické implementace se stejným cílem jako Směrnice o pracovní době a Předpisy o pracovní době z roku 1998 v tomto ohledu). Při neexistenci zvláštních ustanovení by mzda během dovolené měla být „běžnou odměnou“. Společnost British Airways to tvrdila, protože Zákon o zaměstnaneckých právech z roku 1996 oddíly 221 až 224 neobsahovaly ustanovení o tom, jak určit týdenní mzdu, sazba by měla být stanovena s odkazem na smlouvu.
Pod Předpisy o civilním letectví (pracovní doba) z roku 2004, která přijala evropskou směrnici 2000/79 / ES, mají posádky letecké společnosti nárok na minimálně čtyři týdny „placené dovolené za kalendářní rok“. Podle právních předpisů Spojeného království to znamenalo, že posádka letecké společnosti měla během dovolené obecně nárok na „běžnou nebo srovnatelnou mzdu“. Posádce BA byla vyplácena základní pevná mzda, ale také obdržela dodatečnou platbu ve formě „Flying Pay Supplement“ a „Time Away from Base Allowance“. Během období zákonné dovolené byli zaměstnanci, včetně navrhovatelů, placeni podle jejich základní mzdy, bez nároku na čas, který by strávili létáním nebo mimo základnu, kdyby pracovali podle svých obvyklých vzorců.
Na Employment Tribunals podal žalobu přibližně 2750 pilotů BA, kteří tvrdili, že podmínka „obvyklé odměny“ podle práva Spojeného království znamená, že BA je povinna platit jim, jako by strávili čas mimo základnu a na letech během své roční dovolené . Jejich žádost byla úspěšná jak u Employment Tribunal, tak u Employment Appeals Tribunal.
Rozsudek
Odvolací soud
Odvolací soud konstatoval pro BA, když rozhodl, že zatímco evropské směrnice stanoví obecnou zásadu, že zaměstnanci mají nárok na čtyřtýdenní dovolenou za mzdu srovnatelnou s jejich běžnou mzdou, BA neporušila žádné vnitrostátní zákonné povinnosti ze strany nezaplatili zaměstnancům přesně to, co by si vydělali, kdyby pracovali přes dovolenou.
nejvyšší soud
Nejvyšší soud se odmítl zabývat otázkami předloženými případem a místo toho se rozhodl položit sérii otázek Evropský soudní dvůr týkající se směrnic a otázek vznesených v odvolání. Certifikované otázky kladeny:
- do jaké míry spadal proces definování „běžného nebo srovnatelného platu“ do unijního nebo vnitrostátního práva,
- zda je dostačující, aby výše odměny dohodnutá mezi zaměstnavateli a zaměstnanci neodradila zaměstnance od čerpání dovolené za kalendářní rok,
- šlo o požadavek, aby zaměstnanci dostávali buď (a) přesně svou „běžnou“ mzdu, nebo (b) na srovnatelné úrovni s jejich „běžnou“ mzdou, nebo to unijní právo výslovně nepožadovalo,
- za předpokladu, že jedna z možností navrhovaných v otázce 3 byla správná, jaké časové období je relevantní pro stanovení „normální“ mzdy pracovníka,
- za předpokladu, že jedna z možností navrhovaných v otázce 3 byla správná, jaký přístup by měl být zvolen, když výše odměny závisí na míře zapojení pracovníka do konkrétních činností (tj. létání), jaký přístup by měl být použit, když je stanoveno zákonné omezení výše pracovníka, kterého je povoleno provést, by bylo porušeno, pokud by ho pracovník skutečně provedl.
Evropský soudní dvůr
Evropský soudní dvůr následně v roce 2011 rozhodl, že všechny složky odměny, které se vztahují k osobnímu a profesionálnímu postavení pilota letecké společnosti, musí být během placené dovolené za kalendářní rok pracovníka zachovány a je na vnitrostátním soudu, aby posoudil, zda byla kritéria splněna. se setkal. UKSC poté v roce 2012 rozhodl, že žádosti mají být vráceny zpět pracovnímu soudu k dalšímu zvážení příslušných plateb, které mají být pilotům poskytnuty s ohledem na dotčené doby placené dovolené za kalendářní rok.
Viz také
- Rozsudky Nejvyššího soudu Spojeného království z roku 2010
- Zákoník práce
- Směrnice o pracovní době
- British Airways
Poznámky
- ^ E McGaughey, Kniha případů o pracovním právu (Hart 2019) ch 6, 286
- ^ „Směrnice 2000/79 / ES“. 27. listopadu 2000.
o Evropské dohodě o úpravě pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví uzavřené Asociací evropských leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropskou asociací kokpitu (ECA), Evropskou asociací leteckých společností (ERA) a Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IACA)
- ^ „Nařízení o civilním letectví (pracovní doba) z roku 2004“, legislativa.gov.uk, Národní archiv, SI 2004/756
Reference
- E McGaughey, Kniha případů o pracovním právu (Hart 2019) ch 6, 286