Briccius Báthory - Briccius Báthory - Wikipedia
Briccius Báthory (taky Báthori nebo Bátori, maďarský: Bátori Bereck; zemřel kolem roku 1322) byl a maďarský šlechtic a zakladatel renomovaných Báthory rodina.
Životopis
Jeho otcem byl Andrew z Rakoméz, přezdívaný Plešatý, syn Nikolause, z Gutkeled klan. Andrew je zmíněn v roce 1250 jako patron kláštera Sárvár v kraji Szatmár.
V roce 1279 Briccius (spolu se svými bratry Georgem († 1307) a Benediktem († 1321) a jeho strýcem) Hodos[1]) byl odměněn králem Ladislav IV pro vojenské služby jejich poskytnutím Bátor v kraji Szabolcs.[2]
V roce 1310 vstoupil Bátor do výlučného vlastnictví Bricciuse, když dosáhl dohody se svým synovcem Michalem a jeho bratrancem Videm o rozdělení společného majetku. Poté se Briccius a jeho potomci pojmenovali „Bátor“ nebo Báthory.[3]
Briccius zplodil ze své manželky pět synů, neidentifikovanou dceru Marharda Nadabiho z Csák klan:[4][5][6][7]
- Jan I., prvorozený syn Briccius, se stal hraběm z Szatmár.
- Andrew II (d. 1345) se stal biskupem Varadinum.
- Laurence jsem zemřel bez problému.
- Nicolaus I (zemřel 1357/63) se stal hraběm z Čongráde.
- Luke (zemřel 1330), nejmladší syn, který vlastnil široké panství v Szatmár a bylo mu uděleno panství Zatracený.
Mezi nimi byl John předchůdce Báthory ze Somlyó, starší větev rodiny, zatímco Luke byl předchůdcem Báthory of Ecsed, mladší větev.
Poznámky
- ^ Hodos byl předkem rodiny Szokolvi, viz Marek, Miroslav. „Rodina Szokoly (Szakolyi / Zokoli) de Szokol et Kisvárda“. Genealogy.EU.[samostatně publikovaný zdroj ][je zapotřebí lepší zdroj ]
- ^ Moritz Wertner, „Urgeschlechter in Siebenbürgen.“, V Archiv des Vereins für siebenbürgische Landeskunde. Neue Folge, Bd. 29, Heft 1 (1899), Hermannstadt 1899, str. 156-235 - rovněž s výjimkou Farin, Heroine des Grauens, str. 356-362.
- ^ Christian von Stramberg, Das Haus Báthory in seinen Verzweigungen bis auf den heutigen Tag, Berlín: Manuscript für Freunde des Hauses, 1853 - citováno ve Farinu, Heroine des Grauens, str. 354-356.
- ^ Moritz Wertner, „Urgeschlechter in Siebenbürgen. 10. Gutkeled: a) Báthory.“, V Archiv des Vereins für siebenbürgische Landeskunde. Neue Folge, Bd. 29, Heft 1 (1899), Hermannstadt 1899 - citováno ve Farinu, Heroine des Grauens, str. 356-362.
- ^ Stammtafel nach Alexander von Simolin - vytištěno ve Farinu, Heroine des Grauens, str. 357, 361.
- ^ Marek, Miroslav. „Rodokmen pobočky Somlyó“. Genealogy.EU.[samostatně publikovaný zdroj ][je zapotřebí lepší zdroj ]
- ^ Marek, Miroslav. „Rodokmen pobočky Ecsed“. Genealogy.EU.[samostatně publikovaný zdroj ][je zapotřebí lepší zdroj ]
Reference
- Farin, Michael, Heroine des Grauens. Elisabeth Báthory. Mnichov: P. Kirchheim, 2003. ISBN 3-87410-038-3.
- Marek, Miroslav. „Rodokmen zakladatelů rodiny Báthoryů“. Genealogy.EU.[samostatně publikovaný zdroj ][je zapotřebí lepší zdroj ]
- Marek, Miroslav. „Rodokmen pobočky Somlyó“. Genealogy.EU.[samostatně publikovaný zdroj ][je zapotřebí lepší zdroj ]
- Marek, Miroslav. „Rodokmen pobočky Ecsed“. Genealogy.EU.[samostatně publikovaný zdroj ][je zapotřebí lepší zdroj ]
- Wertner, Moritz, „Urgeschlechter in Siebenbürgen.“, V Archiv des Vereins für siebenbürgische Landeskunde. Neue Folge, Bd. 29, Heft 1 (1899), Hermannstadt 1899, str. 156–235.