Brezje pri Dobrovi - Brezje pri Dobrovi

Brezje pri Dobrovi
Brezje pri Dobrovi Slovinsko.JPG
Brezje pri Dobrovi sídlí v Slovinsko
Brezje pri Dobrovi
Brezje pri Dobrovi
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 46 ° 1'43,47 "N 14 ° 20'54,38 ″ východní délky / 46,0287417 ° N 14,3484389 ° E / 46.0287417; 14.3484389Souřadnice: 46 ° 1'43,47 "N 14 ° 20'54,38 ″ východní délky / 46,0287417 ° N 14,3484389 ° E / 46.0287417; 14.3484389
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionHorní Kraňsko
Statistická oblastStřední Slovinsko
ObecDobrova – Polhov Gradec
Vláda
Plocha
• Celkem6,82 km2 (2,63 čtverečních mil)
Nadmořská výška
339 m (1112 ft)
Populace
 (2002)
• Celkem382
[1]

Brezje pri Dobrovi (výrazný[ˈBɾeːzjɛ pɾi ˈdoːbɾɔʋi]) je podlouhlá vesnice v Obec Dobrova – Polhov Gradec v Horní Kraňsko oblast Slovinsko[2] na silnici z Dobrova na Horjul. Leží na poněkud vyvýšené severní straně bažinatého údolí potoka Horjulka a zahrnuje také osadu Poljšno Brdo na východ od hlavního sídla. Ključ Hill (623 m) se tyčí nad osadou na sever a vrch Strmca (472 m) na jih.[3]

název

Název osady byl změněn z Brezje na Brezje pri Dobrovi v roce 1953.[4] Brezje pri Dobrovi doslovně znamená „Brezje blízko Dobrova '. Název Brezje je sdílen s několika dalšími místy ve Slovinsku a je odvozen od slova brezje 'bříza háj'.[5] V minulosti to bylo známé jako Bresie v němčině.[6]

Dějiny

V obci byla v roce 1911 zřízena soukromá škola a v roce 1928 byla postavena školní budova.[3]

Dne 12. května 1942 došlo na nedalekém kopci Ključ k bitvě mezi partyzány a Italy, během níž se obec dostala pod palbu a poté byla 13. května vypálena.[3]

Masový hrob

Brezje pri Dobrovi je pozemek dvou civilistů masové hroby z druhé světové války. Masový hrob Ključ 1 (slovinština: Grobišče na Ključu 1) a masový hrob Ključ 2 (Grobišče na Ključu 2) jsou jámy na jižním svahu kopce Ključ. Tři sestry z rodiny Skopec Stranska Vas, z farmy Glinar, zde byli zavražděni a pohřbeni Partyzáni dne 28. dubna 1942 poté, co je vedení Dolomitského oddělení obvinilo ze zrady.[7][8]

Kostel

Místní kostel je zasvěcen Svatá Anežka.[9] Kostel byl poprvé zmíněn v roce 1526. Původně byl postaven v gotickém slohu, ale v letech 1729 a 1758 byl barokně přestavěn.[3] Kostel je zapsán jako kulturní památka.[10]

Kulturní dědictví

Kromě kostela sv. Anežky má Brezje pri Dobrovi několik struktur zapsaných jako kulturní dědictví:

  • Archeologické naleziště Polšno Brdo je stále z velké části neprozkoumané. Byla zde nalezena keramika a stavební materiál z doby římské a v roce 2011 byl proveden rozsáhlý terénní průzkum oblasti.[11]
  • Farma v Brezje pri Dobrovi č. 44 stojí nad cestou do osady pod okrajem lesa. Jedná se o protáhlou jednopatrovou stavbu s centrálním vchodem a symetrickou sedlovou střechou pokrytou betonovými taškami. Vedle štítové fasády je přístavba.[12]
  • Dům v Brezje pri Dobrovi č. P. 16 stojí uprostřed obce. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovou stavbu, částečně podsklepenou, se symetrickou sedlovou střechou, která zahrnuje obytné prostory i prostor pro hospodářská zvířata. Z nádvoří je centrální vchod a do černého dveřního pouzdra je vytesán rok 1862.[13]
  • Dům v Brezje pri Dobrovi č. 17 stojí ve shlukové oblasti obce. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovou strukturu s částí pro hospodářská zvířata. Vchod má půlkruhový kryt dveří vyřezaný z černého vápence a rok 1886 je vyřezán do krytu dveří oblasti chovu hospodářských zvířat.[14]
  • Nečíslovaný dům stojí na jihozápadním okraji seskupené části osady, jižně od kostela. Bylo to očíslováno Brezje pri Dobrovi č. 1 ve starší dokumentaci. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovou stavbu s centrálním vchodem a velkým vikýřem nad ním. Rok 1866 je vytesán do bohatě zdobené skříně dveří. Fasáda je bohatě členěna římsy a a podhled.[15]
  • Partyzánská lóže na kopci Ključ byla postavena v roce 1979 na památku členů Dolomitského oddílu. Obsahuje pamětní místnost a ke konstrukci je připevněna deska a věnování.[16]

Pozoruhodné osoby

Pozoruhodné osoby, které se narodily nebo žily v Brezje pri Dobrovi, zahrnují:

  • Janez Gregorin (1911–1942), pseudonym Igor Zagrenjen,[17] spisovatel novely

Reference

  1. ^ Statistický úřad Slovinské republiky
  2. ^ Městský web Dobrova – Polhov Gradec Archivováno 16. ledna 2014 v Wayback Machine
  3. ^ A b C d Savnik, Roman (1971). Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije. p. 403.
  4. ^ Spremembe naselij 1948–1995. 1996. Databáze. Ljubljana: Geografski inštitut ZRC SAZU, DZS.
  5. ^ Snoj, Marko (2009). Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan. p. 79.
  6. ^ Intelligenzblatt zur Laibacher Zeitung, Ne. 141. 24. listopadu 1849, s. 20.
  7. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče na Ključu 1“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 6. dubna 2020.
  8. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče na Ključu 2“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 6. dubna 2020.
  9. ^ Stránka místního turistického sdružení Šentjošt (ve slovinštině)
  10. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 4. března 2016 v Wayback Machine referenční číslo ešd 1772
  11. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 3. Března 2016 v Wayback Machine referenční číslo ešd 29593
  12. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 4. března 2016 v Wayback Machine referenční číslo ešd 17204
  13. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo ešd 17205
  14. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 4. března 2016 v Wayback Machine referenční číslo ešd 17206
  15. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 8. března 2016 v Wayback Machine referenční číslo ešd 17207
  16. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 7. března 2016 v Wayback Machine referenční číslo ešd 5719
  17. ^ Legiša, Lino a Alfonz Gspan. 1971. Zgodovina slovenskega slovstva, sv. 7. Ljubljana: Slovenska Matica, str. 360.

externí odkazy