Breve chronicon Lauretanum - Breve chronicon Lauretanum

The Breve chronicon Lauretanum („Krátká kronika Loreta“) je krátký anonym středověká latina kronika z Království Sicílie. Obsahuje krátká oznámení o událostech z let 1187, 1188, 1190, 1195 a 1220, ale je nejužitečnější pro souvislý příběh, který poskytuje pro období 1249–1271. Zaměřuje se hlavně na události v okresu Loreto Aprutino. Celá kronika je dostatečně krátká na to, aby byla poprvé zveřejněna v jediné poznámce pod čarou, ale poskytuje informace, které jinde nebyly nalezeny, o počtech Loreta a knížete Abruzzi, Konrád z Antiochie.^[1][2]

Je známo ze dvou rukopisů: jednoho z patnáctého století v Biblioteca Nazionale di Napoli, segn. IX, C.24, fol. 52^proti–53^ra další, s mírnými obměnami, ze sedmnáctého století a jednou v soukromém vlastnictví Gennaro Aspreno Galante. V rukopisu Napoli nese název Chronicon Lauretanum MCLXXXVII–MCCLXXI, na kterém je založen název moderních editorů. V rukopisu ze sedmnáctého století se mu dost grandiózně říká Chronica regni Siciliae („Kronika sicilského království“).^[3]

Výňatky

Anno MCCXXXXIX captus est comes Bernardus Laureti comes de mandato Domini Imperatoris, et falsa příležitostně sumpta ab eodem Frederico morte crudelissima, ut dicitur, condempnatus est.

V roce 1249 byl hrabě Berard [II], hrabě z Loreta, na příkaz lorda císaře [Fredericka] zatčen a Frederick ho podle falešného obvinění odsoudil k nejkrutější smrti.

Anno domini MCCLXVII mense Ianuarii forecasti domini Conradus et Iohannes de Malerio, fracto carcere, evaserunt latenter extra Regnum fugientes et eodem anno Conradinus applicuit cum exercitu suo apud Veronam, denique anno sequenti.

V roce našeho Pána 1267, v měsíci lednu, se zmínění páni Conrad a John z Mareri, kteří se vymanili z vězení, skryli a utekli z království, a téhož roku Conradin hodil své vojsko do Verony a v následujícím roce.

Poznámky