Brailo Tezalović - Brailo Tezalović - Wikipedia
Brailo Tezalović (Srbská cyrilice: Браило Тезаловић, latinský: Braylus Thessalovič;[1] fl. 1392–1433) byl obchodník, šlechtic a diplomat, který sloužil Bosenské magnát Pavle Radenović a jeho rodina s tituly Carinik (celní úředník) a pokleknout (počet). Brailo se narodil v obchodní rodině z východní Pračy Bosna, syn Mihoje a Vladije a vnuk Radana.[2] Měl tři mladší bratry, Bogišu, Hvala a Vukosava.[3] Brailo byl poprvé zmíněn v dokumentu z června 1392, poté zmíněn v únoru 1399 jako celník (Carinik) počtu (pokleknout) Pavle Radenović v Ledenicích.[4] V následujících letech byl diplomatem ve službách Pavlovičova šlechtická rodina.[4] Brailo Tezalović, Bogdan Muržić a Brajko Hvaonić, všichni z Prača, byli největšími obchodníky v Bosně své doby.[5] Hlavním obchodním artiklem bylo olovo, pravděpodobně většinou z dolu Olovo.[5] Dluhy jednotlivců v Bosně byly různé a pohybovaly se kolem 100 dukátů, ale někdy mohly překročit 1 000 dukátů (obchodníci z Pračy dosáhli největších individuálních úvěrů[6]); Brailo jako zástupce dalšího obchodníka z Pračy (Brajko Hvaonić[6]), zvýšil kredit na 2965 dukátů.[7] V roce 1411 je Brailo zmiňováno jako protovestijar Pavle poprvé.[8] Teprve v roce 1413 poslal Brailo 11,5 vozů olova do Republika Ragusa.[9] Poprvé byl zmíněn s titulem pokleknout dne 31. července 1421 a byl zapsán jako svědek do listin Pavlović v letech 1427, 1432 a 1433.[4] Jeho důležitost u soudu v Pavlovići je patrná ze skutečnosti, že Ragusané ho považovali za obzvláště důležitou osobu v diskusích o prodeji Konavle; když byl prodej dokončen, Brailo obdržel 500 dukátů a pozemek od Ragusy.[4] On byl zmíněn jako zemřelý dne 28. ledna 1446.[4]
V ca. 1466, devět šlechticů z Hučení prohlásili před ragusanskou vládou, že „sloužili a dvořili se spolu s pokleknout Brailo a jeho bratr pro pána vojvoda Pavle Radenović.[10]
Reference
- ^ Samardžić, Radovan (1984). Liber Viridis. Српска академија наука и уметности. p. 484.
- ^ Rudić 2006, str. 225.
- ^ Rudić 2006, str. 225–226.
- ^ A b C d E Rudić 2006, str. 226.
- ^ A b Mišić 2010, str. 217.
- ^ A b Kovačević-Kojić 1978, str. 177.
- ^ Ćirković & Mihaljčić 1999, str. 327–328.
- ^ Živković 2002.
- ^ Kovačević-Kojić 1978, str. 153.
- ^ Istorisko društvo Bosne i Hercegovine (1954). Annuaire de la Société historique de Bosnie et Herzégovine. 6. Istorisko društvo Bosne i Hercegovine. p. 43.
Zdroje
- Ćirković, Sima; Mihaljčić, Rade (1999). Лексикон српског средњег века (v srbštině). Znalost. ISBN 9788683233014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dunić, Mihailo (1967). Les Familles nobles de Hum et de Trebinje ... (v srbštině). Académie serbe des sciences et des arts. p. 50.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kovačević-Kojić, Desanka (1978). Agglomérations urbaines dans l'état médiéval bosniaque (v srbštině). Veselin Masleša.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kurtović, Esad (2010). З хисторије банкарства Босне и Дубровника у средњем вијеку (улагање новца на добит) (v srbštině). Istorijski institut. 109–116. ISBN 978-86-7743-083-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mihić, Ljubo (1975). Ljubinje sa okolinom (v srbštině). Dragan Srnic. p. 101.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mišić, Siniša (2010). Лексикон градова и тргова средњовековних српских земаља: према писаним изворима (v srbštině). Завод за уџбенике. ISBN 978-86-17-16604-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Rudić, Srdjan (2006). Властела Илирског грбовника: Šlechta Illyrického erbu (v srbštině). Istorijski institut Beograd. str. 225–226. ISBN 978-86-7743-055-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Další čtení
- Vuković, Tamara (2013). Писмо Дубровчана кнезу Павлу Раденовићу поводом олова које је држао у њиховом граду (PDF). Грађа о прошлости Босне (v srbštině). Banja Luka: Академија наука и умјетности Републике Српске. 6: 37–44.
- Živković, Pavo (1973). „Baštinici zaostavštine Braila Tezalovića“. Prilozi (v chorvatštině). Sarajevo: Institut za istoriju Sarajevo. IX (1): 319–325.
- Živković, Pavo (1974). „Diplomatska aktivnost Braila Tezalovića“. Prilozi (v chorvatštině). Sarajevo: Institut za istoriju Sarajevo. X (II): 31–53.
- Živković, Pavo (1980). „Kreditno-trgovačke veze Braila Tezalovića sa Dubrovčanima“ (PDF). Zgodnovinski časopis (v chorvatštině). 34 (3): 299–311. Archivovány od originál (PDF) dne 2016-06-03.
- Živković, Pavo (2002). „Brailo Tezalović, komornik, protovestijar i diplomata na dvoru Pavlovića“. Iz Srednjovjekovne Povijesti Bosne I Huma (v chorvatštině). Osijek: 221–22.