Sluchadlo zakotvené v kostech - Bone-anchored hearing aid - Wikipedia
![]() | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
Sluchadlo zakotvené v kostech | |
---|---|
Uživatelka sluchadla se zvukovým procesorem připojeným za uchem | |
Ostatní jména | Sluchové zařízení zakotvené v kostech[1] |
A sluchadlo zakotvené v kostech (BAHA)[2] je typ naslouchátko na základě kostní vedení. Je primárně vhodný pro lidi, kteří mají vodivé ztráty sluchu, jednostranná ztráta sluchu, jednostranná hluchota a lidé se smíšenými sluchovými poruchami, kteří nemohou jinak nosit naslouchátka „do ucha“ nebo „za ucho“. Jsou dražší než konvenční sluchadla a jejich umístění zahrnuje invazivní chirurgii, která s sebou nese riziko komplikací,[1] i když se objeví komplikace, jsou obvykle menší.[3]
Dvě z příčin ztráta sluchu jsou nedostatečné funkce v vnitřní ucho (kochlea ) a když má zvuk problémy s dosažením nervových buněk vnitřního ucha. Mezi příklady první patří ztráta sluchu související s věkem a ztráta sluchu v důsledku expozice hluku. Pacient narozený bez vnějšího ušní kanály je příkladem posledně jmenovaného, pro který by konvenční sluchadlo s formou v otvoru zvukovodu nebylo účinné. Někteří s tímto stavem mají normální funkci vnitřního ucha, protože vnější zvukovod a vnitřní ucho se vyvíjejí v různých fázích těhotenství. Při normální vnitřní anatomii zlepšuje zvuk vedený lebkovou kostí sluch.
K přenosu zvuku do vnitřního ucha byl použit vibrátor s ocelovou pružinou nad hlavou nebo v těžkých rámech brýlí přitlačených ke kosti za uchem. To však má několik nevýhod, jako je nepohodlí a bolest způsobená potřebným tlakem.[4] Kvalita zvuku je také narušena, protože velká část zvukové energie se ztrácí v měkké tkáni nad kostí lebky,[5] zejména pro vyšší zvukové frekvence důležité pro porozumění řeči v hluku.
Lékařské použití

Sluchadla zakotvená v kostech používají chirurgicky implantovaný implantát opěra k přímému přenosu zvuku vedení kostí do vnitřního ucha, obchází vnější zvukovod a střední ucho. Titanová protéza je chirurgicky zapuštěna do lebky s malou opěrou vystavenou mimo kůži. Na této podpěře sedí zvukový procesor a přenáší zvukové vibrace na titanový implantát. Implantát vibruje lebku a vnitřní ucho, které stimuluje nervová vlákna vnitřního ucha a umožňuje sluch.[Citace je zapotřebí ]
Chirurgický zákrok se často provádí v lokální anestezii a ambulantně. Důležitou informací pro pacienty je, že pokud nejsou z jakéhokoli důvodu s řešením BAHA spokojeni, vyjmutí implantátu je snadné. Žádný jiný chirurgický zákrok na uchu není takto reverzibilní.
Vynecháním vnějšího nebo středního ucha může BAHA zvýšit hluk v hlučných situacích a pomoci lokalizovat zvuky. Kromě lepšího porozumění řeči má za následek přirozený zvuk s menším zkreslením a zpětnou vazbou ve srovnání s běžnými sluchadly.[6][7][8][9][10] Ušní kanál je ponechán otevřený pro pohodlí a pomáhá omezit jakékoli problémy způsobené chronickými ušními infekcemi nebo alergiemi. U pacientů s jednostrannou senzorineurální hluchotou vysílá BAHA zvuk lebkovou kostí z hluché strany do vnitřního ucha sluchové strany. Tento přenos zvuku poskytuje 360 ° zvukové povědomí.
BAHA mohou usnadnit normální vývoj jazyka.[11]
Chronické onemocnění ucha
Tento poměrně běžný stav je často spojován s nepřetržitým nebo přerušovaným odtokem ze zvukovodu. Tito pacienti mohou také mít ztrátu sluchu a potřebovat zesílení. Konvenční pomůcka pro vedení vzduchu s formou umístěnou v otvoru zvukovodu nemusí být kvůli drenáži vhodná a může dokonce provokovat drenáž. Pokud je ztráta sluchu významná, pomůcka pro vedení vzduchu může mít potíže s překonáním dysfunkce ušního bubínku a kostí středního ucha. Sluchové zařízení s kostním vedením obcházející středního ucha může být pro tyto pacienty vhodnější léčbou. Je možný dobrý přenos zvuku v kosti se sníženým útlumem a zkreslením.
Jednostranná hluchota
Osoba s jednostranná ztráta sluchu může mít funkční potíže se sluchem, i když je druhé ucho normální, zejména v náročných situacích, jako je hlučné prostředí a když několik lidí mluví současně. Komplikací jednostranné hluchoty je porucha sluchu v uchu sluchu. Konvenční operace ucha zahrnuje riziko ztráty sluchu v důsledku chirurgického zákroku. Většina ušních chirurgů se proto zdráhá provést operaci pouze ucha, které slyší.[nutná lékařská citace ] Operace BAHA se tomuto riziku vyhýbá a může být vhodnou léčbou. Prodloužená zkouška systému BAHA s čelenkou před operací vedla k realističtějším očekáváním. V procesu si 50% kandidátů přálo podstoupit operaci.[12]
Problémy s vnějším zvukovodem
Podráždění ve vnějším zvukovodu v důsledku zánětu nebo ekzému může být stav, pro který konvenční pomůcka pro vedení vzduchu není vhodná léčba. Přímé kostní vedení může být volbou.
Malformace
Pacienti s malformacemi nejsou vždy vhodní pro rekonstrukční chirurgii. Treacher Collinsův syndrom pacienti mohou mít významné malformace s ossikulárními defekty a abnormální cestou obličejového nervu. Tyto struktury, stejně jako vnitřní ucho, mohou být při operaci v nebezpečí.
Pacienti s Downův syndrom může mít úzký zvukovod a malformace středního ucha vedoucí ke zhoršení sluchu. Některá část kognitivního zpoždění pozorovaná u těchto dětí může být částečně způsobena jejich špatným sluchem.
Chirurgický zákrok může proběhnout pouze v případě, že je lebka silná nejméně 2,5 mm.[13][14][potřebuje aktualizaci ] Děti, které trpí určitými syndromy, mohou mít štíhlejší stavbu, tenčí kost nebo neobvyklou anatomii. Jiné děti mohou mít v mladším věku silnější lebku, takže je obtížné určit konkrétní věk pro operaci.
V USA Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schvaluje pouze implantaci BAHA u dětí ve věku od pěti let.
U kojenců a malých dětí před chirurgickým zákrokem lze zvukový procesor nosit na hlavovém pásu nebo měkkém pásu, který dítě nosí, aby jej drželo proti lebce.
Vedlejší efekty
Komplikace systémů BAHA lze považovat buď za související s kostí (tvrdá tkáň), nebo měkké tkáně.[3]
- Kost
- Selhání osseointegrace
- Chronická infekce
- Trauma
- Měkká tkáň
Komplikace měkkých tkání jsou mnohem častější a většina z nich je léčena topickou léčbou. Děti častěji trpí oběma druhy komplikací než dospělí. Někdy je nutný druhý chirurgický zákrok. Při správné hygieně rány jsou komplikace méně pravděpodobné.[3] Mezi další nevýhody BAHA patří náhodná nebo spontánní ztráta kostního implantátu a odmítnutí pacienta kvůli stigmatu.[15]
Chirurgický zásah
Kosti za uchem jsou odkryty přímým řezem ve tvaru U nebo pomocí speciálně navrženého dermatomu BAHA. Vyvrtá se otvor o hloubce 3 nebo 4 mm v závislosti na tloušťce kosti. Otvor je rozšířen a implantát s namontovanou spojkou je vložen za velkorysého chlazení, aby se minimalizovalo chirurgické trauma kosti.
Někteří chirurgové provádějí redukci podkožní měkké tkáně. Důvodem je snížení pohyblivosti mezi implantátem a kůží, aby se zabránilo zánětu v místě vpichu. Tato redukce měkkých tkání byla zpochybněna a někteří chirurgové ji neprovádějí vůbec nebo jen minimálně. Důvodem je to, že jakýkoli chirurgický zákrok povede k tvorbě jizev, které by mohly být ohniskem infekce. Infekce pozorované na počátku vývoje chirurgického zákroku by se snad daly vysvětlit nedostatečným těsněním mezi implantátem a abutmentem, které by umožňovalo bakteriím vstoupit do prostoru. Nové heliové těsné těsnění může být výhodné a zabránit tvorbě biofilmu. To také umožní chirurgovi použít delší podpěry, pokud to bude potřeba. O tři až šest týdnů později nebo ještě dříve audiolog přizpůsobí a upraví sluchový procesor podle úrovně sluchu pacienta. Kování bude vyrobeno pomocí speciálního programu v počítači.
Původní chirurgický zákrok podrobně popsali Tjellström et al. 2001.[13]
Zacházení

Oblast, kde je pokožka proniknuta, vyžaduje péči a čištění, protože existuje riziko zánětu v okolí pilíře. Je nutné denní čištění.[Citace je zapotřebí ]
Malé děti
Sluch je důležitý pro normální vývoj řeči.[16] Lebeční kost u dětí je často velmi tenká a měkčí než u dospělých. Chirurgie se tak často odkládá až do věku čtyř až pěti let. Mezitím může být dítě s oboustrannou atrézií vybaveno páskou kolem hlavy se spojkou pro BAHA. To lze provést ve věku jednoho měsíce. Kojenci v tomto věku to mohou dobře snášet.[14]
Dějiny
Pacienti s chronickou infekcí ucha, kde je poškozen buben a / nebo malé kosti ve středním uchu, mají často ztrátu sluchu, ale mají potíže s používáním naslouchátka zabudovaného do zvukovodu. Přímé vedení kostí pomocí vibrátoru připojeného k implantátu pronikajícímu kůží tyto nevýhody řeší.
V roce 1977 byly prvním třem pacientům implantovány sluchové řešení pro kostní vedení Andersem Tjellströmem na ušní, nosní a krční oddělení Sahlgrenska University Hospital ve švédském Göteborgu. Do kosti za uchem byl vložen 4 mm dlouhý titanový šroub o průměru 3,75 mm a bylo připojeno sluchadlo na vedení kostí.
Pojem osseointegrace vytvořil profesor Brånemark. Během studií na zvířatech našel kostní tkáň připojenou k titanovému implantátu bez měkké tkáně mezi nimi. Ukázal také, že takový implantát může nést velké zatížení. Jeho definice osseointegrace byla „přímý kontakt mezi živou kostí a implantátem, který může mít zátěž“.
První klinická aplikace titanu byla v orální chirurgii, kde byly použity implantáty pro retenci zubních náhrad. Brånemark hledal akustický způsob hodnocení osseointegrace. Pacient s implantáty v čelistech byl vybaven kostním vibrátorem na jednom ze svých implantátů. Při testování došlo u pacienta k velmi hlasitému zvuku i při nízké úrovni stimulace, což naznačuje, že se zvuk může v kosti velmi dobře šířit. Později Håkansson ukázal, že přenos zvuku v kosti je lineární, což naznačuje nízké zkreslení zvuku.
Implantát v kosti je vyroben z titanu a bude osseointegrován. Sluchadlo je přizpůsobeno impedanci. Osseointegrace byl definován jako přímý kontakt mezi živou kostí a implantátem, který může mít zátěž bez měkkých tkání na rozhraní.
Náklady
V USA je cena zařízení Baha přibližně 4 000 USD. V Nizozemsku se náklady na zařízení pohybují kolem 3000 EUR (v roce 2008). Rovněž je třeba vzít v úvahu náklady na titanový implantát, operaci a následnou péči chirurga a audiologa.
Reference
- ^ A b Banga, R; Lawrence, R; Reid, A; McDermott, AL (2011). Naslouchadla zakotvená v kostech oproti běžným sluchadlům. Pokroky v Oto-Rhino-Laryngologii. 71. str. 132–9. doi:10.1159/000323711. ISBN 978-3-8055-9700-5. PMID 21389713.
- ^ Janssen, RM; Hong, P; Chadha, NK (září 2012). „Bilaterální naslouchátka zakotvená v kostech pro bilaterální trvalou vodivou ztrátu sluchu: systematický přehled“. Otolaryngologie - chirurgie hlavy a krku. 147 (3): 412–22. doi:10.1177/0194599812451569. PMID 22714424.
- ^ A b C Wazen, JJ; Wycherly, B; Daugherty, J (2011). Komplikace naslouchacích zařízení zakotvených v kostech. Pokroky v Oto-Rhino-Laryngologii. 71. str. 63–72. doi:10.1159/000323583. ISBN 978-3-8055-9700-5. PMID 21389706.
- ^ Raicevich, George; Burwood, Eric; Dillon, Harvey (2008). "Uvolnění tlaku z kostního vedení uživatele sluchadel". Australian and New Zealand Journal of Audiology. 30 (2): 113–8. doi:10.1375 / audi.30.2.113.
- ^ Mylanus, E.A.; Snik, A.F .; Cremers, C.W. (1994). „Vliv tloušťky kůže a podkožní tkáně pokrývající mastoid na prahy kostního vedení získané transkutánně versus perkutánně“. Skandinávská audiologie. 23 (3): 201–3. doi:10.3109/01050399409047509. PMID 7997838.
- ^ Flynn, Mark C .; Sadeghi, Andre; Halvarsson, Glenn (2009). „Řešení Baha pro pacienty s těžkou smíšenou ztrátou sluchu“. Kochleární implantáty mezinárodní. 10 Suppl 1: 43–7. doi:10.1179 / cim.2009.10. Dodatek-1.43. PMID 19195004. S2CID 29486631.
- ^ Lin, Li-Mei; Bowditch, Stephen; Anderson, Michael J .; May, Bradford; et al. (2006). „Zesílení při rehabilitaci jednostranné hluchoty: Řeč v hluku a směrové sluchové efekty s kostí zakotveným sluchem a kontralaterálním směrováním zesílení signálu“. Otologie a neurotologie. 27 (2): 172–82. doi:10.1097 / 01.mao.0000196421.30275.73. PMID 16436986. S2CID 23406013.
- ^ Hol, Myrthe K.S .; Snik, Ad F.M .; Mylanus, Emmanuel A.M .; Cremers, Cor W.R.J. (2005). „Dlouhodobé výsledky příjemců sluchadel zakotvených v kostech, kteří dříve používali sluchadla pro vedení vzduchu“. Archivy otolaryngologie - chirurgie hlavy a krku. 131 (4): 321–5. doi:10.1001 / archotol.131.4.321. PMID 15837900.
- ^ Watson, G.J .; Silva, S .; Lawless, T .; Harling, J.L .; et al. (2008). „Kostní sluchadla: Předběžné posouzení dopadu na ambulantní pacienty a nákladů při rehabilitaci sluchu u chronického hnisavého zánětu středního ucha“. Klinická otolaryngologie. 33 (4): 338–42. doi:10.1111 / j.1749-4486.2008.01698.x. PMID 18983343. S2CID 205926180.
- ^ Snik, A.F .; Mylanus, E.A.; Proops, D.W .; Wolfaardt, J.F .; et al. (Prosinec 2005). „Konsenzuální prohlášení o systému BAHA: kde nyní stojíme?“. Annals of Otology, Rhinology, and Laryngology. 114 (12 Supp.195): 2–12. doi:10.1177 / 0003489405114S1201. PMID 16619473. S2CID 24204765. Archivovány od originál dne 3. května 2014.
- ^ Verhagen, C.V.M .; Hol, M.K.S .; Coppens-Schellekens, W .; Snik, A.F.M .; Cremers, C.W.R.J. (1. října 2008). „Softband Baha“. International Journal of Pediatric Otorhinolaryngology. 72 (10): 1455–1459. doi:10.1016 / j.ijporl.2008.06.009. PMID 18667244.
- ^ Pennings, R.J.E .; Gulliver, M .; Morris, D.P. (2011). „Význam prodloužené předoperační studie BAHA u jednostranné senzorineurální ztráty sluchu: prospektivní kohortní studie“. Klinická otolaryngologie. 36 (5): 442–9. doi:10.1111 / j.1749-4486.2011.02388.x. PMID 21883961. S2CID 12637285.
- ^ A b Tjellström, A .; Håkansson, B .; Granström, G. (duben 2001). „Sluchadla zakotvená v kostech: Aktuální stav u dospělých a dětí“. Otolaryngologické kliniky Severní Ameriky. 34 (2): 337–64. doi:10.1016 / S0030-6665 (05) 70335-2. PMID 11382574.
- ^ A b Papsin, Blake C .; Sirimanna, Tony KS; Albert, David M .; Bailey, C. Martin (1997). „Chirurgická zkušenost s kostními sluchadly u dětí“. Laryngoskop. 107 (6): 801–6. doi:10.1097/00005537-199706000-00015. PMID 9185737.
- ^ Håkansson, Bo (2011). „Budoucnost sluchových zařízení s kostním vedením“. Implantovatelné sluchové pomůcky pro vedení kostí. Pokroky v Oto-Rhino-Laryngologii. 71. str. 140–52. doi:10.1159/000323715. ISBN 978-3-8055-9700-5. PMID 21389714.
- ^ Lieu, Judith E. Cho (2004). „Řečové a vzdělávací důsledky jednostranné ztráty sluchu u dětí“. Archivy otolaryngologie - chirurgie hlavy a krku. 130 (5): 524–30. doi:10.1001 / archotol.130.5.524. PMID 15148171.