Bohumír Matal - Bohumír Matal

Bohumír Matal (13. února 1922 Brno - 7. července 1988 Prudká v Doubravníku ) byl Čech malíř, jeden z nejmladších členů Skupina 42. Byl významnou osobností poválečného malířství 20. století v Brně.

Život

BOHUMÍR MATAL / SOUČASNOST MUŽŮZAKÁZANÁ MALÍŘKA ZE SRDCE EVROPY “

Bohumír Matal (13. února 1922 Brno - 7. července 1988 Prudká v Doubravníku) je jednou z nejvýraznějších osobností české a moravské malířské umělecké scény po druhé světové válce. Jeho práce ukazuje nejen vytříbený a rozlišující smysl pro barvy a prostor, plus lásku k hudbě, literatuře a divadlu, ale také ukazuje vnitřní postoj člověka, jehož život byl vážně zasažen válkou a nepříznivými a velmi těžká 50. léta, předcházela nástup komunistického totalitního režimu v roce 1948, jehož konec v roce 1989 nastal, bohužel, po smrti umělce.

Jméno Bohumíra Matala je nerozlučně spjato s městem Brnem (hlavním městem Moravy - České republiky) a jeho kulturním prostředím. Bylo to v Brně, kde Bohumír Matal v roce 1942 dokončil Střední umělecká škola Živnosti, následně se oženil a začal žít v nedalekých Bílovicích. V říjnu téhož roku byl zatčen a deportován do pracovního tábora v Lohbrücku poblíž Vratislavi (tehdy Breslau). Z tohoto období se zachovalo několik dopisů, které umělec napsal své ženě, spolu s doprovodnými surrealistickými náčrtky tužky.

Po návratu domů a po dalším tříletém spícím období Bohumír Matal obnovil své malířské aktivity a stal se nejmladším členem „Skupina 42“. Tam poznal díla František Gross, František Hudeček, Jan Smetana, Jan Kotík a Kamil Lhoták. Také s ním rozvíjel přátelské kontakty Jiří Kolář a Jindřich Chaloupecký, s Ivan Blatný, básník, který žil ve Velké Británii jako emigrant, as Josef Kainar, hudebník a básník. Dalším z jeho brněnských přátel byl brněnský romanopisec Milan Kundera, který v roce 1969 emigroval do francouzské Paříže. Milan Kundera se několikrát pokusil pomoci Matalovi uspořádat výstavu jeho obrazů v Praze Paříž, ale tyto snahy vždy a vždy selhaly kvůli komunistickému režimu tehdejšího Československa. Jedním z Matalových přátel z dětství byl také spisovatel Bohumil Hrabal, který navštěvoval svou babičku a dědečka v sousedství, kde žil mladý Mirk Matal.

„Matal Exhibitions“ je film s katalogy, který popisuje velmi významného umělce Bohumíra Matala (1922 - 1988), který je uveden v "Lexikon světové malby". Matal, když byl velmi mladým mužem, měl úspěch na své výstavě v Paříž, kde pobýval u dalších mladých česko-slovenských umělců. Tam udělal docela dobrý dojem George Braque, jehož ateliér pravidelně navštěvoval na hodinách malby a inspirace. Zatímco výstava probíhala, jeho zemi Československo předběhli komunisté v puči z února 1948. Neemigroval, ale vrátil se domů. Od té doby byly jeho díla a obrazy v jeho domovské zemi zakázány. Odmítl vstoupit do komunistické strany a místo toho se rozhodl být svobodným umělcem a malovat, cokoli chce malovat. . . Během svého života Matal obnovil a přivedl zpět k životu několik starých a zapomenutých uměleckých technik, které žádné umělecké školy neučily. Jeho domovská země, kde se věnoval veškeré své umělecké práci, mu nabídla místo profesora malby na jejích uměleckých univerzitách s podmínkou, že se stane komunistou. To odmítl. Odmítl vytvářet a malovat "socialistický realismus". Výše uvedené "Lexikon" k výpisu došlo, když byl ještě naživu, a kniha mu byla oficiálně přinesena a předvedena ze zahraničí, když už byl starý a nemocný.

Ctíme si takové odborníky a umělce (a Matal byl opravdu jedním z nich) ve velké úctě a chceme předat kulturní dědictví, které zanechali, dalším generacím. Mnozí se snažili uspořádat výstavy pro Matala v zahraničí. Například, Milan Kundera, světově proslulý romanopisec, který dříve chodil inkognito do Matalova venkovského mlýna, se pokusil uspořádat a uspořádat výstavu Matalových obrazů v Paříž, ale nakonec mu nebylo dovoleno převést Matalova díla přes česko-slovenské hranice se svobodným Západem. Milan Kundera, Matalov kamarád z jejich domovského města Brna, který již mnoho let žije v Paříži, je jedním z lidí, kteří jako mladí začínající umělci společně zahájili svou uměleckou kariéru.

Od roku 1946 začala práce Matala vystavovat „Cyklistické téma“ - nejen ve smyslu „člověka ovládajícího stroj“, ale také a zejména ve smyslu „Cyklista sportovec“. V těchto obrazech se Matal stále více přibližoval „geometrické morfologii barevných tvarů“ a vytvářel stále originálnější uměleckou formu, která signalizovala příchod jeho nových, čistě abstraktních obrazů a děl.

V padesátých letech Bohumír Matal, dohromady s Jánuš Kubíček, založili tzv „Brno Group“, později přejmenovaná na „Brno 57“, ke kterému se později přidali další významní umělci, například malíři Pavel Navrátil, Josef Kubíček, Karel Hyliš, Vladimír Vašíček a Vladislav Vaculka; architekti Ivan Ruller a Zdeněk Řihák; a hudební skladatel Jan Novák. Studio / ateliér Matal v České ulici v Brně se stalo místem setkání a diskusí. Po 21. srpnu 1968 ruské invazi na Československo však Bohumír Matal začal ztrácet důvěru v přesvědčení, že lidé, kteří přišli do Ateliéru, nebyli komunistickými informátory. Matal proto opustil Brno a našel nový domov v údolí řeky Prudké poblíž Doubravníku (asi 38 km severně od Brna), kde postupně zrekonstruoval starý mlýn, aby mu sloužil jako nový ateliér. Na nedotčené krajině našel Matal nejen mír pro umělecké soustředění, ale také útočiště, které ho chránilo před stále rostoucími tlaky komunistického režimu. V té době začala být umělcova tvorba stále více ovlivňována pravoúhlými tvary a čistotou barevného tónu. Matal začal vyvíjet konstruktivně orientovanou sérii obrazů, které nazýval „Přítomnost člověka“, ve kterém vertikální struktury obklopují barevné oblasti. Dva z obrazů této série patří do sbírky Muzeum města Brna. V první, od roku 1968, můžeme vidět důsledky počátečních neformálních fází umělce a vzpomínky na „Skupina 42“ malířské styly, jako jsou živé tahy štětcem, stopy vytvořené nalitím barevných barev, dialog impastových struktur technikami glazury a kontrast odstínů a lehkých forem.^[1]

Matal byl nadčasový. V pozdější fázi svého života namaloval docela dost obrazů vesmíru. Říkával, že „v budoucnu budeme extrahovat veškerou naši energii z vesmíru“. Další z myšlenek, které rád vyjádřil, bylo, že jeho poslední obrazy nebyly abstraktní, ale realistické. Podle Matala by to odborníci na umění objevili až po jeho smrti. . .

Ilona Víchová, historička umění, Praha (hlavní město České republiky) a Brno (Česká republika) anglický překlad: Dipl. Ing. Petr F. Durna, BE, MEngSc (Sydney, Austrálie - Brno, Česká republika)

BOHUMÍR MATAL

Výstava obrazů a kreseb Bohumíra Matala na zámku Dům umění města Brna byl připraven v roce 10. výročí umělcova úmrtí. Tento současný výběr z děl jedné z nejvýznamnějších osobností české poválečné umělecké tvorby sleduje Matalov umělecký vývoj v obrazech od 40. let až do jeho posledních děl.

Matal začal malovat a vytvářet svá díla pod vedením svého strýce - učitele, když mu bylo 10 let. Jeho strýc uznal, i v této rané fázi, jeho obrovský talent, a začal pro něj kupovat olejové barvy a velká plachty. Některá z těchto malovaných pláten se dochovala dodnes. Matal maloval realistickou flóru a faunu a brzy začal vyvíjet a vytvářet abstraktní malby.

Krátce po ukončení studia na brněnské škole uměleckých řemesel byl Bohumír Matal poslán pracovat do Německa jako součást nacistického programu nucené práce - odtud zaslal rodinným dopisům surrealistické kresby odrážející jeho situaci a pocity. Po návratu domů v roce 1945 se stal členem Skupiny 42, jejíž orientace mu byla blízká. "Muž ve městě, město v člověku" - toto bylo jedno z klíčových témat tohoto období; reakce na válečné roky ještě úplně nezmizela a umělec se zaměřil na poezii města, periferie, vztah člověka k současnému světu. Hlavní charakteristikou Matalových děl ve 40. letech byla kompozice inspirovaná kubismem, fúzí postavené lidské postavy s tetonikou městské architektury a strojů jako symbolů moderní civilizace, zátiší s často se objevujícími fyzickými atributy. Racionálně konstruované malované kompozice byly stále založeny na autorově představivosti a ozvěnách Chiricovy metafyzické malby. Obrazy vytvořené v tomto desetiletí mají zásadní význam, jejich principy malíř dále rozvíjel, později však použil jiné umělecké prostředky. Motivy interiérové ​​architektury a autoportréty padesátých let nesou existencialistické poselství, zatímco série „Cyklisté“ ukazuje výraznou odchylku od vizuálně vnímané reality, geometrické stylizace a kadence malované plochy barvou a linií. Tyto rysy v zásadě zůstaly přítomny v dalších dílech theartistu, čímž se systematicky dostaly až k hranicím nefigurativní malby. Osvobození od vazby na senzaci bylo charakteristické pro „neformální“ obrazy vytvořené v následujícím desetiletí: mizí konstruktivní kompozice lakovaného povrchu a dominujícími rysy se stávají barevné skvrny, umělcova spontánní ruka a představivost (Genesis, Pre-landscape , Kras). Ve velkém cyklu Přítomnost člověka se BohumírMatal zabývá pojmy času a prostoru ve vztahu k lidstvu a hodnotami, jejichž význam překračuje časová omezení. Znovu používá geometricky abstrahovanou morfologii, aplikuje pořádek a harmonii.

Na začátku 70. let opustil Bohumír Matal Brno a zbytek života strávil v mlýně v Prudké u Doubravníku. Po výstavách svých děl v 50. letech 20. století se malíř setkal s velmi negativním postojem oficiálních kritiků a tento nedostatek uznání ho neustále sledoval, živen současnou politickou atmosférou. Jeho ústup na vedlejší kolej neznamenal izolaci - navštěvovali ho přátelé a mohl se plně soustředit na svou práci. Maloval cykly Bird Actors and Monuments, dynamické kompozice úhlopříček a křivek, množství tvarů, parafrázující politickou atmosféru a falešný pátos doby. Poté, co vytvořil cykly Space Jumble, Downfalls and Wrecks, ve kterých stále hraje významnou roli barva, uzavřela Matalova práce v 80. letech cyklus Narrowing Space, který překládal pocity vnitřní rezignace, beznaděje, projevující se ztrátou barvy. V posledních dvou letech svého života Bohumír Matal jen kreslil - zemřel v létě roku 1988. Jeho tvorba úzce souvisí s dobou jejího vzniku a spontánně na ni reaguje, ale její aktuálnost a význam ji daleko přesahuje.^[2]

Jana Vránová, historička umění, Brno (Česká republika) Monografie knihy Dům umění MatalBrno

¨Jindřich Chalupecký: "Mirek měl již ve velmi mladém věku výstavu v Domě umění v Brně. Jeho monumentální malby zaplnily celý Dům umění shora dolů a nikdo po něm nikdy nedosáhl."

„Sdružení přátel výtvarného umění„ Pořádání výstav Bohumíra Matala v Londýně (GB) v galerii Clerkenwell / Frameless Gallery v říjnu - listopadu 2016. BOHUMÍR MATAL / PŘÍTOMNOST MUŽŮ / ZAKÁZANÝ MALÍŘ ZE SRDCE EVROPY.

^[3]

Reference

MgA. Karin Písaříková, PhD. Vizuální umělkyně a kurátorka, v současné době působí jako lektorka na Joshibi University of Art and Design v Tokiu.