Česká strava - Bohemian Diet
tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v češtině. (Listopad 2019) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Česká strava | |
---|---|
Typ | |
Typ | |
Dějiny | |
Založený | 6. dubna 1861 (jako ústavní orgán) |
Vedení lidí | |
Zástupce nejvyššího maršála Království českého | |
Zemský výbor | |
Sedadla | 214 (do roku 1848) 241 (z roku 1861) 242 (od roku 1882) |
Volby | |
Pluralitní hlasování (Dvoukolový systém ) | |
Poslední volby | Provinční volby v roce 1908 |
Shromáždiště | |
The Česká strava (čeština: Český zemský sněm, Němec: Böhmischer Landtag) byl parlamentem Království české v rámci Rakousko-Uhersko mezi 1861 a Československá samostatnost v roce 1918.[1]
Dieta v absolutistickém období
V roce 1471 zvolily české panství Jagellon Vladislav II jako jejich král. V roce 1500 zemské shromáždění schválilo Vladislav Land Establishment, pojmenovaný po králi, který dal českým pánům a rolníkům značný podíl na politickém spolurozhodování a je také považován za nejstarší písemnou českou ústavu.
Předseda shromáždění se jmenoval Nejvyšší purkrabství (čeština: Nejvyšší purkrabí, Němec: Oberstburggraf ). Vedl rozhovory s osmi porotci jmenovanými shromážděním, dvěma z každého státu.[2]
Po porážce českých majetků v Bitva na Bílé hoře, Vyhlásil Ferdinand II. V roce 1627 pro Čechy a 1628 pro Moravu Obnovený regionální zákoník, ve kterém bylo zrušeno monopolní postavení států ve prospěch zemské vlády. Navzdory těmto omezením zůstal sněm a jeho výbory, stejně jako strava v Rakousku, účinným prostředkem politického spolurozhodování. Na svých schůzích, obvykle jednou ročně, mohly statky prostřednictvím výše daní vzdorovat zemským pánům. Všechny přímé a nepřímé daně, s výjimkou výběru cel, zůstaly v kompetenci panství.[3] Sněmovna tedy byla spíše pozůstatkem stavovské moci než absolutistickým nástrojem, ai do 30. let 19. století byla tato strava opět základnou pro organizování opozice a místem politického tření.[4]
Pouze za vlády Marie Terezie byl trvale omezen silný podíl států u moci.[5]
Strava byla, s výjimkou období 1784–1888 Josef II, která se konala bez přerušení do roku 1848.[6] Na konci své existence v roce 1848 měla strava 214 členů.
Dieta se setkala v Pražský hrad do roku 1801. Od roku 1801 sídlil v Palais Thun na Malá Strana z Praha. Toto místo konání konference zůstalo stejné až do roku 1913. Dnes je palác sídlem Poslanecká sněmovna České republiky.
Reference
- ^ Wingfield, Nancy Meriwether (2007). Vlajkové války a svatí kamene: Jak se české země staly českými. Harvard University Press. p. 7. ISBN 9780674025820.
- ^ Hassenpflug-Elzholz, Eila. (1982). Böhmen und die böhmischen Stände in der Zeit des beginnenden Zentralismus: eine Strukturanalyse der böhmischen Adelsnation um die Mitte des 18. Jahrhunderts. München: R. Oldenbourg. p. 437. ISBN 3-486-44491-3. OCLC 9631955.
- ^ Hassenpflug-Elzholz, Eila. (1982). Böhmen und die böhmischen Stände in der Zeit des beginnenden Zentralismus: eine Strukturanalyse der böhmischen Adelsnation um die Mitte des 18. Jahrhunderts. München: R. Oldenbourg. 20 a 41 a násl. ISBN 3-486-44491-3. OCLC 9631955.
- ^ Petr, Maťa (2006). Die Habsburgermonarchie 1620 bis 1740: Leistungen und Grenzen des Absolutismusparadigmas. Winkelbauer, Thomas. Stuttgart: Steiner. p. 320. ISBN 978-3-515-08766-7. OCLC 74270300.
- ^ Karl Bosl: Čechy jako paradigma profesionálního zastoupení od 14. do 17. století. In: Karl Bosl (ed.): Aktuální problémy výzkumu kolem první Československé republiky. Verlag Oldenbourg, Mnichov 1969, s. 9-21
- ^ Hassenpflug-Elzholz, Eila. (1982). Böhmen und die böhmischen Stände in der Zeit des beginnenden Zentralismus: eine Strukturanalyse der böhmischen Adelsnation um die Mitte des 18. Jahrhunderts. München: R. Oldenbourg. p. 41. ISBN 3-486-44491-3. OCLC 9631955.