Bob Neloms - Bob Neloms
Robert James Neloms (narozený 2. března 1942, Detroit, zemřel 28. července 2020, Birmingham, Michigan) byl Američan jazz klavírista. Příležitostně také vystupoval pozoun a orgán.
Kariéra
Neloms vyhrál stipendijní soutěž pořádanou Optimistický v roce 1959 a následně studoval na Berklee College of Music.[1] Pracoval jako relační hudebník pro Motown Records od roku 1961 do roku 1963 a hrál s Eddie Henderson, Ricky Ford, a Bob Mover později v desetiletí. V 70. letech hrál Roy Haynes, Pharoah Sanders, Clifford Jordan, Freddie čeká, a Charles Mingus a připojil se Junior Cook a Bill Hardman Skupina s nimi nahrávala v roce 1978 až do roku 1982. Současně s ním pracoval Dannie Richmond a James Newton. Poté hrál s Hamiett Bluiett a vystupoval a nahrával pod svým vlastním jménem a zůstal aktivní až do konce 80. let.[2]
Diskografie
Jako vůdce
- Bobby Neloms (Bai, 1963)
- Krásná hudba (India Navigation, 1982)
Jako sideman
- Pamětní album Charlese Minguse (Burning Desire, 1977)
- Tři nebo čtyři odstíny blues (Atlantic, 1977)
- Lionel Hampton Presents: Hudba Charlese Minguse (Who's Who in Jazz, 1977)
- Cumbia & Jazz Fusion (Atlantic, 1978)
- Já sám jsem oko (Atlantic, 1979)
- Něco jako pták (Atlantic, 1980)
- Dannie Richmond Quintet (Gatemouth, 1980)
- Dannie Richmond hraje Charlese Minguse (Timeless, 1981)
- Dionysius (Červená, 1983)
- The Last Mingus Band A.D. (Landmark, 1994)
S ostatními
- Hamiet Bluiett, Nebezpečně apartmá (Soul Note, 1981)
- Ricky Ford, Loxodonta Africana (Nový svět, 1977)
- Teruo Nakamura, Vycházející slunce (Polydor, 1976)
- James Newton, Portréty (India Navigation, 1982)
Reference
- ^ Barry Kernfeld „Bob Neloms“. Jazzový slovník New Grove. 2. vydání, 2004.
- ^ „Bob Neloms“. Veškerá muzika. Citováno 2020-05-18.
Kontrolní úřad  |
|---|
| Tento článek o jazzovém pianistovi je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |