Blitzkrieg Bop (skupina) - Blitzkrieg Bop (band)

tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: Kapela „Blitzkrieg Bop“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Květen 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Blitzkrieg Bop byli Angličané punk rock kapela vznikla v Teesside, Anglie v únoru 1977. Byly pojmenovány po píseň podle Ramones se stejným názvem. Pustili tři nezadaní. Jednalo se o „Let's Go“ / „Bugger Off“ / „9 Till 5“ (Mortonsound - červen 1977); „Pojďme“ (znovu nahráno) / „Life Is Just A So-So“ / „Mental Case“ (Blesk - prosinec 1977); a „(Jsi jako A) UFO“ / „Viva Bobby Joe“ (Blesk - září 1978). Sbírka všech těchto skladeb, plus další nevydaný materiál, byla vydána v roce 1998 pod názvem Horní část Bops (Nadzemní), ale aktuálně se vyprodává.^[1]

Kariéra

Základní sestava kapely (John Hodgson aka Blank Frank, Alan Cornforth aka Nicky Knoxx a Damian (Dimmer) Blackwell aka Telly Sett) se vyvinula z rockové kapely Adamanta Chubb, která začala v roce 1974. Po několika falešných začátcích a mnoha liniích -up změny, které toto trio nakonec vzniklo jako Blitzkrieg Bop v únoru 1977, ke kterému se v sestavě číslo 1 přidali Mick Hylton (aka Mick Sick) a Anne Hodgson (aka Gloria, bez vztahu k Johnu Hodgsonovi).

Osmitýdenní pobyt v hotelu Speedway upevnil jejich místní pověst. Povzbuzení místním úspěchem nahráli debutový singl „Let's Go“ / „Bugger Off“ / „9 Till 5“ a počátkem června 1977 vydali omezený náklad 500 kopií. Do této doby kytarista Dimmer Blackwell odešel. Kapela se rozhodla pokračovat jako čtyřčlenná.

Singl se vyprodal během několika dní a obdržel několik příznivých recenzí v národních hudebních novinách, zejména v NME. Keith Yershon z Lightning Records si přečetl tuto recenzi a požádal kapelu, aby znovu nahrála Stranou k jejich druhému singlu spolu se dvěma novými písněmi pro stranu B, „Life Is Just A So-So“ a „Mental Case“.

Kapela hrála několik místních koncertů s kolegy Teessiders Dangerbird, představovat mladé Lid Liddle na vokálech vedení. Jak 1977 pokračovalo, skupina pokračovala v pravidelném koncertování a zajišťovala si podpůrná místa s kapelami jako Ultravox!, Rozhlasové hvězdy a Svatí. Anne Hodgson se rozhodla skupinu opustit a v září 1977 ji vystřídal Ray Radford (aka Ray Gunn), starý přítel zpěváka Johna Hodgsona.

Znovu nahraná skladba „Let's Go“ byla nakonec vydána v prosinci 1977 na slušné recenze, ale ne tak pozitivní jako verze Mortonsound. V únoru 1978 byla skupina připravena zaznamenat pokračování a v Londýně byly nahrány dvě písně se sestavou č. 3: „(Jsi jako A) UFO“ a „Viva Bobby Joe“, druhá cover verze šedesátých let hit single podle Rovní se.

Koncerty se děly i nadále, s místy podpory s Penetrace, Roogalator, Rentgenový paprsek, Generace X a Slaughter & The Dogs. Slaughter pozval kapelu na jejich britské turné „Do It Dog Style“ z roku 1978, které je naplánováno na duben a květen. Na účtu byli také jedlíci. Turné začalo jasně, ale špatný prodej vstupenek a špatná organizace vedly k tomu, že se turné rozpadlo už po několika málo termínech.

Po tomto debaklu se kytarista Ray Radford rozhodl skončit. Rychle jej vystřídal Micky Dunn (alias Bert Presley) z místní teessidské kapely The Lice. Byl napsán nový materiál, přičemž kapela nabrala komerčnější směr a více se přikláněla k power pop / new wave zvuku. Kapela pokračovala v koncertování v létě 1978, s podporou spotů s The Adverts, Ultravox! a The Doctors Of Madness, stejně jako jejich vlastní koncerty.

V září 1978 měl toho dost i basista Mick Hylton, který cítil, že kapela ztratila na síle, hlavně kvůli době, kterou Lightning Records trvalo vydáním singlu „UFO“, a jejich odmítnutí nechat kapele nahrát album. Na jeho místo nastoupil Graeme Moses (alias Kid Moses), opět z místní kapely The Lice. Kolem tentokrát byl singl „UFO“, třetí a poslední singl kapely, vydán špatným recenzím. To skupinu ještě více zděšilo a jejich náladě nepomohlo, když jejich manažer Larry Ottaway (a Rádio BBC moderátor) opustil v listopadu 1978.

Nálada kapely byla mírně oživena v lednu 1979, kdy Greg Shaw licencoval Mortonsound "Let's Go" pro americké vydání na Bomp! Evidence sestavení Vlny. To nemělo dlouhého trvání a v únoru 1979 to skupina konečně nazvala dnem, kdy John odešel do Basczaxu, ke kterému se o několik dní později připojil bubeník Alan Cornforth.

Sestava kapely (představující Johna Hodgsona, Micky Dunna a Graeme Mosese z období 1977–79) se reformovala v roce 1994 na dva koncerty a nakonec v roce 1999 sestava představující Johna Hodgsona, Micky Dunna, Graeme Moses a Raye Radford z období 1977–1979 se sešel na re-union koncertu k 20. výročí v The Cornerhouse, Middlesbrough.

Zpěvák Blank Frank líčil svůj čas v kapele ve filmu „A Hard Road To Nowhere“ (1998)

Stejně jako 28-track Horní část Bops kompilační CD (Overground OVER69CD) v roce 1998, následovaly v roce 1999 další tři soukromé CD nahrávky: Dno Barrell, Tak tomu říkám Odpadky sv. 1 a Live at the Cornerhouse - 1999.28 skladeb kompilace živého materiálu byla vydána na CD 1. listopadu 2013 na etiketě Opportunes s názvem „Live '77 & Beyond“ (Opportunes OPIDCD003). Kompilace 16 skladeb všech jejich studiových nahrávek, včetně šesti dříve nevydaných skladeb, byla vydána na vinylu 1. března 2014 v italském Rave Up Records s názvem „Studio Stuff“ (Opportunes OPIDLP004). 17. skladba kompilace vzácného studia a živého materiálu byla vydána 22. září 2014 na švédských NE Records s názvem „The Usual Suspects“ „v černém, modrém a žlutém vinylu (NE Records NE024 / OPIDLP005).

Původní singl Mortonsound „Let's Go“ 7 je jedním z více sběratelských artefaktů z punkové éry a pravidelně získává až 300 liber^{[Citace je zapotřebí ]} na eBay.

Sestava 1

• Blank Frank - zpěv / klávesnice
• Telly Sett - kytara
• Gloria - kytara
• Mick Sick - baskytara
• Nicky Knoxx - bicí

Sestava 2

• Blank Frank - zpěv / klávesnice
• Gloria - kytara
• Mick Sick - baskytara
• Nicky Knoxx - bicí

Sestava 3

• Blank Frank - zpěv / klávesnice
• Ray Gunn - kytara
• Mick Sick - baskytara
• Nicky Knoxx - bicí

Sestava 4

• Blank Frank - zpěv / klávesnice
• Bert Presley - kytara
• Mick Sick - baskytara
• Nicky Knoxx - bicí

Sestava 5

• Blank Frank - zpěv / klávesnice
• Bert Presley - kytara
• Kid Moses - baskytara
• Nicky Knoxx - bicí

Reference

externí odkazy

• Oficiální webové stránky