Černá feministická antropologie - Black Feminist Anthropology - Wikipedia
![]() | |
Editor | Irma McClaurinová |
---|---|
Země | Spojené státy |
Jazyk | Angličtina |
Předmět | Černý feminismus |
Vydavatel | Rutgers University Press |
Datum publikace | 2001 |
Stránky | 296 stránek |
ISBN | 0813529263 |
Black Feminist Anthropology: Theory, Politics, Praxis, and Poetics je kolekce esejů z roku 2001 z roku 2001 černá feministka antropologové. Knihu upravil Irma McClaurinová, který také napsal sbírky úvodní slovo a jeden z esejů. Poprvé byla zveřejněna 1. srpna 2001 až do Rutgers University Press a zaměřuje se na osobní zkušenosti autorů esejů jako černých žen ve světě a na to, jak to ovlivnilo jejich antropologické postupy.
Obsah
- Úvod: Utváření teorie, politiky, praze a poetiky černé feministické antropologie Irma McClaurinová
- Hledání předků: Vytváření černé feministické tradice v antropologii Lynn Bolles
- Teorizace černého feministického já v antropologii: Směrem k autoetnografickému přístupu Irma McClaurinová
- Vášeň pro stejnost: Setkání s černým feministickým já v terénní práci v Dominikánské republice Kimberly Eison Simmons
- Disciplining the Black Female Body: Learning Feminism in Africa and United States autor: Carolyn Martin Shaw
- Vyjednávání identity a černé feministické politiky ve výzkumu v Karibiku Karla Slocum
- Černý feministický pohled na sexuální komodifikaci žen v nové globální kultuře Angela M. Gilliam
- Biomedicínská etika, pohlaví a etnická příslušnost: důsledky pro černou feministickou antropologii Cheryl Mwaria
- Kontingentní příběhy antropologie, rasy a feminismu Paulla A. Ebron
- Homegirl Goes Home: Black Feminism and the Lure of Native Anthropology Cheryl Rodriguez
Recepce
Kritický příjem pro Černá feministická antropologie byl do značné míry pozitivní, například:
- Recenze, kterou napsal (a) Marla Fredrick v Současná sociologie.[1]
- Recenze online ocenil práci a uvedl, že se jedná o „osvěžující a inspirativní soubor devíti článků a skvělý úvod se snaží vyrovnat, pokud ne vyřešit, trojité rozpory nalezené v názvu“.[2]
- Yolanda T. Mojžíš z Antropologické čtvrtletní také chválen Černá feministická antropologies tím, že to byla „velmi důležitá a provokativní kniha“.[3]
Další recenzent pro Americký antropolog, byl k práci poněkud kritický a uvedl, že by si přál, aby v knize bylo více informací a diskusí, přičemž jako příklad použil styl konverzačního rozhovoru Karly Slocumové a uvedl, že tak neučinila
vysvětlete, zda na tom záleželo, že ve skutečnosti nebyla tržní ženou, která musela konkurovat svým informátorům na tržišti, ani nemusela přežít z výnosů ze své práce tam. Stejně jako její profesionální kolegové se rozhodla být účastníkem a pozorovatelem a mohla se rozhodnout experiment libovolně ukončit. “[4]
Reference
- ^ Frederick, Marla (březen 2003). „Black Feminist Anthropology: Theory, Politics, Praxis, and Poetics (Book Review)“. Současná sociologie. 32 (2): 254–255. doi:10.2307/3089635. JSTOR 3089635.
- ^ Fine-Dare, K.S. (2002). „Černá feministická antropologie: teorie, politika, praxe a poetika (recenze)“. Recenze online. 39 (8): 39–4662–39–4662. doi:10,5860 / VÝBĚR 39-4662. Citováno 9. října 2014.
- ^ Moses, Yolanda T. (2002). „Černá feministická antropologie: teorie, politika, praxe a poetika (recenze)“. Antropologické čtvrtletní. 75 (2): 427–431. doi:10.1353 / anq.2002.0036. Citováno 9. října 2014.
- ^ Samantrai, Ranu (2004). „Black Feminist Anthropology: Theory, Politics, Praxis and Poetics“. Americký antropolog. 106 (1): 201–202. doi:10.1525 / aa.2004.106.1.201.