| Zdá se, že hlavní přispěvatel do tohoto článku má úzké spojení s jeho předmětem. Může vyžadovat vyčištění, aby vyhovovalo zejména obsahovým zásadám Wikipedie neutrální hledisko. Diskutujte prosím dále o diskusní stránka. (Ledna 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Sinusové oscilace F = 0.01
The Biryukovova rovnice (nebo Biryukovův oscilátor), pojmenovaný podle Vadima Biryukova (1946), je nelineární druhého řádu diferenciální rovnice slouží k modelování tlumených oscilátory.[1]
Rovnice je dána vztahem

kde ƒ(y) je po částech konstantní funkce, která je pozitivní, s výjimkou malých y tak jako


Rov. (1) je zvláštní případ Lienardova rovnice; popisuje auto-oscilace.
Řešení (1) v samostatných časových intervalech, kdy f (y) je konstantní, je dáno vztahem[2]

Tady
, na
a
v opačném případě. Výraz (2) lze použít pro skutečné a komplexní hodnoty
.
Řešení první poloviny období v
je
Relaxační oscilace F = 4



Řešení druhé poloviny období je

Řešení obsahuje čtyři konstanty integrace
,
,
,
, období
a hranice
mezi
a
je třeba najít. Okrajová podmínka je odvozena z kontinuity
) a
.[3]
Řešení (1) ve stacionárním režimu tedy získáme řešením systému algebraických rovnic jako
;
;
;
;
;
.
Integrační konstanty jsou získány Algoritmus Levenberg – Marquardt. S
,
, Ekv. (1) pojmenovaný Van der Pol oscilátor. Jeho řešení nelze vyjádřit elementárními funkcemi v uzavřené formě.
Reference
- ^ H. P. Gavin, Levenberg-Marquardtova metoda pro řešení nelineárních křivek nejmenších čtverců (včetně implementace MATLAB)
- ^ Arrowsmith D. K., Place C. M. Dynamical Systems. Diferenciální rovnice, mapy a chaotické chování. Chapman & Hall, (1992)
- ^ Pilipenko A. M. a Biryukov V. N. «Investigation of Modern Numerical Analysis Methods of Self-Oscillatory Circuits Efficiency», Journal of Radio Electronics, No 9, (2013). http://jre.cplire.ru/jre/aug13/9/text-engl.html