Biagio da Cesena - Biagio da Cesena
Biagio da Cesena | |
---|---|
Papežský ceremoniář | |
Diecéze | Řím |
Osobní údaje | |
Národnost | italština |
Označení | římský katolík |
Biagio Martinelli (Cesena 1463 – Řím 1544), známější jako Biagio da Cesena (ve smyslu „z Ceseny“, jeho rodného města), bylo 16. století italština úředník, který sloužil jako papežský ceremoniář. On je široce známý pro jeho negativní reakci na nahé postavy uvedené v Michelangelo malování Poslední soud.
V roce 1518 se da Cesena stal papežským ceremoniářem Papež Lev X. V této roli by jednal i papeži Adrian VI, Klement VII, a Pavel III.[1]
Po dokončení Poslední soud da Cesena o fresce řekl: „Bylo to většinou ostudné, že na tak posvátném místě měly být zobrazeny všechny ty nahé postavy, které se tak hanebně vystavovaly“. Da Cesena dále uvedl, že obraz je vhodnější „pro veřejné lázně a taverny“ než papežská kaple. V reakci na to Michelangelo zapracoval Ceseninu tvář do scény jako Minos, soudce podsvětí (v pravém dolním rohu obrazu) s oslí uši (tj. naznačující pošetilost), zatímco jeho nahota je zakryta stočeným hadem. Široce se říkalo, že když si Cesena stěžoval na papeže Pavla III., Papež žertoval, že jeho jurisdikce se nerozšíří do pekla a portrét bude muset zůstat.[2]
Reference
- ^ Land, Norman E. (léto 2013), „Zdroj: Poznámky k dějinám umění“, Stručná historie Příběhu Michelangel a Biagio da Cesena, Ars Brevis Foundation, Inc., sv. 32 (č. 4), JSTOR 41955680
- ^ Nahlášeno Lodovico Domenichi v Historia di detti et fatti notabili di diversi Principi & huommi privati moderni „Papa Paolo Terzo“, (1556), s. 698-699 (nesprávně očíslováno tiskárnou jako „668“ - číslování na stránkách bude vypadat „... 697, 668, 669 ...