Formace BiCoNi - BiCoNi Formation
The Formace BiCoNi je hydrotermální formace lodi, ve které vizmut, kobalt, nikl a uran rudy se spojily. Vyskytuje se hlavně v Krušné hory a je nejmladší formací v hydrotermální sekvence (tvorba polymetaliferních (kb), tvorba železo-barytu (eba), tvorba vzácných hnědých břitů (eb), tvorba fluorit-barytu (fba), tvorba BiCoNi). Díky své kombinaci s uranem se mu občas také říká tvorba bismutu, kobaltu, niklu a uranu.
Genesis
Formace BiCoNi se objevila během kontaktní metamorfní restrukturalizace sedimentu břidlice v průběhu Variské narušení žuly během subhercynian-rakouské (Austrisch) cyklus asi před 100–80 miliony let.[1] Je to produkt intracrustal, epithermal parageneze. Běží v křemenu lode typy jako primární rudy nebo kobalt a nikl, které se obvykle vyskytují společně s arsenidy, rodák vizmut a smolinec.
Použití
Formace BiCoNi se od roku 2005 intenzivně těží Pozdní středověk pro vizmut, později kobalt a nikl a od konce 19. století také pro uran. Ve druhé polovině 20. století ji intenzivně těžil SDAG Wismut.
Reference
- ^ U. Lipp, S. Flach, Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie (ed.), „Übersicht zum zeitlichen Ablauf der Mineralabscheidungen und der Bildung der Paragenesen“, Wismut-, Kobalt-, Nickel- und Silbererze Im Nordteil des Schneeberger Lagerstättenbezirkes, Bergbau v Sachsen (v němčině), pásmo 10, str. 1, vyvoláno 2014-02-26,
Beilage 1 Obrázek 90
Literatura
- Oscar Walter Oelsner (1958), Die erzgebirgischen Granite, ihre Vererzung und die Stellung der BiCoNi-Formation innerhalb dieser Vererzung, Geologie (v němčině), Jg. 7, Berlín, s. 682–701
- G. Leithold; et al. (1962), Kammer der Technik, Fachverband Bergbau (ed.), Taschenbuch Bergbau: Tiefbau (v němčině), III„Leipzig: Deutscher Verlag für Grundstoffindustrie, s. 30–35
- U. Lipp, S. Flach, Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie (ed.), Wismut-, Kobalt-, Nickel- und Silbererze im Nordteil des Schneeberger Lagerstättenbezirkes, Bergbau v Sachsen (v němčině), 10, vyvoláno 2014-02-26
- Axel Hiller, Werner Schuppan (31. prosince 2007), Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie (ed.), Geologie und Uranbergbau im Revier Schlema-Alberoda, Bergbau v Sachsen (v němčině), 14 (1. vyd.), vyvoláno 2014-02-26
externí odkazy
- Marco Münch. „Die biconi-formation“ (PDF, 352 kB). Die Uranerzlagerstätte Schlema-Alberoda (v němčině). str. 8f. Citováno 2014-02-26.
- H.-D. Bauer, G. Stoyke (2005). „Die Arsenproblematik in Betrieben der ehemaligen SAG / SDAG Wismut“ (PDF, 174kB). Kompass 5/6 2005 (v němčině). Citováno 2014-02-26.