Bertha z Bingenu - Bertha of Bingen
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Duben 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Svatá Bertha z Bingenu | |
---|---|
![]() | |
narozený | neznámý |
Zemřel | 757 |
Uctíván v | Římskokatolický kostel, Východní pravoslavná církev |
Hody | 15. května |
Svatá Bertha z Bingenu (Němec: Heilige Berta, zemřel ca. 757) byla matkou Rupert z Bingenu. Její biografii napsal a následně její kult zpopularizoval Hildegarda z Bingenu, který žil ve stejném regionu asi o čtyři sta let později. Bertha a Rupert sdílejí svátek 15. května.
Přehled
V roce 1150 se Hildegarda se svými jeptiškami přestěhovala z Disibodenberg do Rupertsberg, útes na soutoku Nahe a Rýna, a založil klášter na místě zničeného hradu, kde byli pohřbeni Bertha a Rupert. The Vita Sancti Ruperti[1] o této době bylo napsáno: „... oživit kult sv. Ruperta a legitimovat vizi, která ji volala, aby se tam přestěhovala“.[2]
Berta
Bertha byl křesťan, potomek vévodové z Lorraine, a měl značný majetek podél Rýn a Řeky Nahe. Provdala se za Robolause, pohana, který zemřel krátce po narození jejich syna Ruperta. Bertha věnovala svou energii vzdělávání Ruperta, ale byla zasažena jeho předvídavostí v otázkách křesťanství. Inspirovaná jeho zbožností založila několik hospice pro chudé. Po pouti do Říma, aby si prohlédla apoštolské hrobky, rozdala zbytek svého majetku a přišla žít poblíž Bingen (volala Rupertsberg po jejím synovi). Rupert zemřel ve věku 20 let, ale Bertha ho přežila o 25 let.[3]
Svatý Rupert z Bingenu | |
---|---|
![]() | |
narozený | 712 |
Zemřel | 732 |
Uctíván v | Římskokatolický kostel, Východní pravoslavná církev |
Hody | 15. května |
Rupert z Bingenu
Rupert z Bingenu (Němec : Rupert von Bingen) (712–732) byl synem Berty z Bingenu, křesťanské šlechtičny. Jeho otec byl pohan jménem Robolaus (Robold). Po jeho smrti bylo jejich dítě vychováváno jako křesťanka jeho matkou.
V patnácti letech se Rupert vydal na pouť Řím se svou matkou a je považován za svatý patron z poutníci. Po svém návratu využil své zděděné bohatství na zakládání kostelů a žil se svou matkou na kopci u Řeka Nahe, blízko Bingen kterému se začalo říkat „Rupertsberg“. Rupert zemřel na horečku ve věku 20.
Během Třicetiletá válka, Byly přeneseny Rupertovy ostatky Eibingen a jeho paže je stále vystavena v relikviáři v kostele v Eibingenu.
Reference
- ^ (zahrnuto v Throop, trans., Tři životy a pravidlo, Charlotte, VT: MedievalMS, 2010)
- ^ King-Lenzmeier, Anne H., Hildegarda z Bingenu: Integrovaná vize, Liturgický tisk, 2001, s. 122ISBN 9780814658420
- ^ Hildegarda z Bingenu. Symphonia(Barbara Newman, trans.) Cornell University Press, 1998, s. 294ISBN 9780801485473
Zdroje
- Herbert J. Thurston a Donald Attwater, eds. Butlerovy životy svatých, sv. 2. Allen, TX: Christian Classics, 1956. Stránka 322.
- Anne H. King-Lenzmeier: Hildegarda z Bingenu: Integrovaná vize. Liturgical Press, Colledgeville 2001, ISBN 0-8146-5842-3, S. 122.
Literatura
- Werner Lauter: Rupert von Bingen. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 8, Bautz, Herzberg 1994, ISBN 3-88309-053-0, Sp. 1018–1021.
- Ernst Probst: Hildegarda von Bingen - Die Deutsche Prophetin. GRIN, München / Ravensburg 2010, ISBN 3-640-68859-7, S. 19, 20 a 52.