Bernardo Zenale - Bernardo Zenale
Bernardo (nebo Bernardino) Zenale (kolem 1460 - 1526) byl italština malíř a architekt.
Životopis
Zenale se narodila v roce Treviglio, Lombardie, kde v roce 1485 dokončil velikána polyptych za kostel sv. Martina spolu se svými kolegy Bernardino Butinon. Stejně jako Butinone se říká, že trénoval s Vincenzo Civerchio.[1] Později spolupracoval na výzdobě Certosa di Pavia. Následně byl zasnoubený s Ludovico Sforza, Vévoda z Milána, malovat pokoj v Castello Sforzesco toho města. Také s Butinonem freskoval kapli Grifi v kostele San Pietro v Gessate.
Asi po roce 1500 se zdálo, že Zenale upustila od ferarese-expresionistického stylu butinonu, který měl silný vliv Leonardo da Vinci se začíná objevovat v jeho pracích. Tohle je manifest v polyptychu, který namaloval pro bratrstvo Neposkvrněného početí Cantù (1502[2]). Byl ovlivněn také Bernardino Luini styl: funguje jako Pala Busti a velký Zvěstování (oba v Pinacoteca di Brera ) skutečně vyvolaly spory o přičtení Luini nebo Zenale.
Zenale pracovala také v Brescia (pozoruhodné Depozice v kostele sv. Jana Evangelisty). V roce 1510 namaloval a Madona s dítětem mezi St. Ambrose a St. Jerome, pro kostel svatého Františka v Miláně, nyní v Denver. V roce 1522 nahradil Giovanni Antonio Amadeo ve směru prací Duomo di Milano.
Zdroje
- Zenale e Leonardo. Tradizione e rinnovamento della pittura lombarda. Milán. 1983.
- Buganza, S. (1998). M. Gregori (ed.). Bernardo Zenale, Pittura a Milano. Rinascimento e Manierismo. Milán. 203–204.
Poznámky
- ^ Boni, Filippo de '(1852). Biografia degli artisti ovvero dizionario della vita e delle opere dei pittori, degli scultori, degli intagliatori, dei tipografi e dei musici di ogni nazione che fiorirono da'tempi più remoti sino á nostri giorni. Seconda Edizione.. Benátky; Googlebooks: Presso Andrea Santini e Figlio. p. 1103.
- ^ Nyní rozdělena mezi Muzeum J. Paula Gettyho z Los Angeles[1], Muzeum Bagatti Valsecchi, Milán a Museo Poldi Pezzoli z Milán
