Bernard Eisenschitz - Bernard Eisenschitz

Bernard Eisenschitz (narozen 3. července 1944 v Saint-Calais, Francie ) je francouzský filmový kritik, podtitul a historik. Režíroval, produkoval a restauroval filmy.

Úspěchy

Eisenschitz po vzoru filmového historika Georgese Sadoula, jehož definitivní vydání mistrovského díla, Histoire générale du cinéma, upravil.[1] Eisenschitz je mezinárodně známý odborník na Fritz Lang a Nicholas Ray, stejně jako Chris Marker a Robert Kramer. Pracoval a publikoval Friedrich Wilhelm Murnau, Ernst Lubitsch, Německá kinematografie a historie Cinémathèque française, mimo jiné.

Eisenschitz napsal pro Cahiers du cinéma mezi lety 1967 a 1972 a pro La nouvelle kritika od roku 1970 do roku 1977.[2] V roce 2001 založil periodikum Kino. Ve stejném roce dokončil definitivní restaurování Jean Vigo film L'Atalante[3] a natočil dokument o různých restauracích filmu s názvem Les Voyages de L'Atalante.

Příležitostně se objevil jako herec ve filmech pro přátele svých režisérů, například v Jacques Rivette je Ven 1, La Maman et la Putain podle Jean Eustache, Le Prestige de la mort Luc Moullet a ve filmech od Otar Iosseliani, Wim Wenders et Amos Gitaï. Pravidelně přednáší na filmových projekcích a festivalech včetně archivního festivalu Il Cinema Ritrovato v Bologni.[4][5]

Filmový kritik Jacques Mandelbaum řekl o Eisenschitzovi, že „Traducteur, historien du cinéma, programátor, réalisateur et acteur à l'occasion, Eisenschitz est l'une de ces figures secrètes de la cinéphilie dont l'érudition et la finesse de touche se rendent toujours disponibles à qui les sollicit " [6] [Překladatel, filmový historik, programátor, režisér a příležitostný herec, Eisenschitz je jednou z těch tajných cinephiliac postav, jejichž erudice a jemnost jsou vždy k dispozici těm, kteří se ptají].

Filmografie

  • 1968 : Vyzvednout (krátký)
  • 1974 : Printemps 58 (krátký)
  • 2001 : Les Messages de Fritz Lang (krátký)
  • 2003 : Chaplin Today: Monsieur Verdoux (Televizní dokument)
  • 2017: Tournage d’hiver: L’Atalante de Jean Vigo chutes et rushes[7]

Jako herec

[8]

  • 1971: Out 1 (Jacques Rivette)
  • 1973: La maman et la putain (Jean Eustache)
  • 1985: Les Favoris de la lune (Otar Iosseliani)
  • 1993: Les Enfants jouent à la Russie (Jean-Luc Godard)
  • 2006: Le prestige de la mort (Luc Moullet)
  • 2008 : L'Idiot (Pierre Léon)
  • 2010: Chantrapas (Otar Iosseliani)
  • 2013 : Biette (Pierre Léon)
  • 2016 : Deux Rémi, Deux, převzato z románu Fiodora Dostojevského, vybrané pro mezinárodní filmový festival Locarno, 2015

Publikace

  • Humphrey Bogart, Paříž, Eric Losfeld, Le Terrain vague, 1967
  • Ernst Lubitsch, Anthologie du cinéma, 1969
  • Douglas Fairbanks, Anthologie du cinéma, 1969
  • Le Cinéma allemand aujourd’hui, Paříž, Documents, 1976; Paris, Nathan, kol. Cinéma 128, 1999
  • Les restaurations de la Cinémathèque française, 1986
  • Roman américain, les vies de Nicholas Ray, Christian Bourgois, 1990
  • Muž Hunt de Fritz Lang, Crisnée, Yellow Now, 1992
  • Frank Tashlin (1994) (společně s Rogerem Garcia)
  • Chris Marker, Festival de Pesaro, Dino Audino Editore, Řím, 1996
  • Le Cinema allemand, 1999
  • Gels et Dégels, Une autre histoire du cinéma soviétique, 1926-1968, 2000
  • Points de départ: entretien avec Robert Kramer, 2001
  • Fritz Lang au travail„Éditions Cahiers du cinéma, 2011

Poznámky

↑ «Fritz Lang était un des héros de ma famille, originaire, comme lui, d'Autriche et d'Allemagne. »Eisenschitz sur leMonde.fr ↑ Willy et Bernard Eisenschitz ↑ Bernard Eisenschitz sur Le Monde

Reference

  1. ^ „Ein Gespräch mit Bernard Eisenschitz, část 2“. www.kunst-der-vermittlung.de. 15. června 2008. Citováno 2. září 2016.
  2. ^ Ganzo, Fernando (2013). „Una novela francesa. Relato sobre la influencia de la vanguardia soviética en los Cahiers du Cinéma y el posterior redescubrimiento d Nicholas Ray. Entrevista con Bernard Eisenschitz“. Cinema Comparat / ive Cinema. 2 (str. 18–28).
  3. ^ ""L'Atalante "de Jean Vigo představitel Bernarda Eisenschitze". Vimeo. Citováno 2. září 2016.
  4. ^ CinetecaBologna (8. července 2014), Lezioni di Cinema. Il Cinema in guerra contro Hitler, vyvoláno 2. září 2016
  5. ^ ""L'Atalante "de Jean Vigo představitel Bernarda Eisenschitze". Vimeo. Citováno 2. září 2016.
  6. ^ Mandelbaum, Jacques (5. prosince 2009). "Les" énigmes absolues "de Bernard Eisenschitz, postava secrète de la cinéphilie". Le Monde.
  7. ^ „Zimní střelba: L'Atalante - rushes and outtakes | BAMPFA“. bampfa.org. Citováno 30. září 2018.
  8. ^ Ganzo, Fernando (2013). „Una novela francesa. Relato sobre la influencia de la vanguardia soviética en los Cahiers du Cinéma y el posterior redescubrimiento de Nicholas Ray. Entrevista con Bernard Eisenschitz“. Cinema Comparat / ive Cinema. 2, s. 18-28.

externí odkazy