Benedikt Polský - Benedict of Poland

Pamětní deska pro polského Benedikta ve Vratislavi

Benedikt Polský (Latinský: Benedictus Polonus, Polsky Benedykt Polak) (asi 1200 - asi 1280) byl a polština Františkánský mnich, cestovatel, badatel, a tlumočník.

Doprovázel Giovanni da Pian del Carpine na své cestě jako delegát Papež Inocent IV do Velký Khan Güyük z Mongolská říše v letech 1245-1247. Byl autorem krátké kroniky De itinere Fratrum Minorum ad Tartaros (O putování františkánských mnichů k Tatarům), publikováno až v roce 1839 ve Francii (a o rok později v Polsku) a zdroj delší práce, Hystoria Tartarorum (History of the Tatars), objevil a publikoval až v roce 1965.[1]

Zpráva Benedikta je důležitá, protože obsahuje kopii dopisu Velkého chána papeži.[2]

Dějiny

O životě mnicha Benedikta se ví jen málo za příběhem cesty. Byl vzdělaný, mluvil a psal latinský. Stal se mnichem ve františkánském klášteře v Wroclaw kolem roku 1236. Jednalo se o první velkou zastávku mnicha Giovanniho po odchodu na misi z Lyon v dubnu 1245. Benedikt byl vybrán, aby ho doprovázel jako tlumočník, protože také získal znalosti o Starovýchod slovanský jazykem a první část jejich cesty byla do Kyjev. Benedikt vyprávěl o cestě během a po jejich návratu v roce 1247. Po návratu z plavby se pravděpodobně usadil ve františkánském klášteře v r. Krakov kde strávil zbytek svého života. Později byl také svědkem u kanonizace svatého Stanislaus ze Szczepanowa v roce 1252.[2]

Reference

  1. ^ Edward Kajdański: Długi cień Wielkiego Muru, Varšava, 2005 (v polštině)
  2. ^ A b Biografie Benedikta (v polštině)

Palkiewicz, Jacek a Petek, Krzysztof Benedykt Polak: pierwszy polski podroznik Varšava: Narodowe Centrum Kultury, 2015ISBN  9788379820740

Viz také