Beatriz Balzi - Beatriz Balzi - Wikipedia

Beatriz Balzi (Buenos Aires 1936–2001) byl renomovaný argentinský pianista, profesor a muzikolog specializující se na současnou latinskoamerickou hudbu.[1]

Akademické pozadí

Beatriz Balzi studovala na Národní konzervatoři hudby a scénického umění Carlos López Buchardo v argentinském Buenos Aires a absolvovala hru na klavír a hudební kulturu. Studovala hru na klavír u Vicente Scaramuzzy (také profesora Martha Argerich a Daniel Barenboim ) .,[1] hudební skladba s Alberto Ginastera a kontrapunkt s Pedrem Sáenzem. Absolvoval její klavírní studia v Brazílii u José Kliassa a studoval kompozici u Camargo Guarnieri.[2]

Pracujte jako umělec

Balzi emigrovala spolu se svou rodinou do Brazílie v roce 1960,[1] a stal se brazilským občanem v roce 1982..[2] Pravidelně vystupovala v důležitých hudebních centrech v Evropě, Spojených státech a Latinské Americe; a nahrál řadu děl latinskoamerických skladatelů pro rozhlasové a televizní stanice v Buenos Aires, Madridu, Barceloně, Paříži, Amsterdamu, Kolíně nad Rýnem a Bostonu.[2]

Pracujte jako profesor

Od roku 1970 do roku 1976 spolupracovala Beatriz Balzi jako profesorka a performerka na Piracicaba School of Music a interpretovala několik koncertů pro klavír a orchestr pod vedením skladatele Ernst Mahle.[2] V roce 1976 ji pozvala Anna Estela Schic a Michel Philippot stát se členem hudební fakulty Julio Mesquita Filho na univerzitě Paulista University (UNESP), kde vedla kurzy klavíru zaměřené hlavně na soudobou hudbu. V té době se Balzi definitivně rozhodl následovat hereckou a profesorskou kariéru a následně opustil studia hudební skladby.[1]

V roce 1974 se Beatriz Balzi zúčastnila přednášek o latinskoamerické současné hudbě a stala se zakládajícím členem São Paulo New Music Nucleous. Vedla kurzy interpretace současné hudby na několika festivalech a univerzitách a byla zvána na četná setkání, fóra, kongresy a festivaly současné hudby v Latinské Americe. Byla také pozvána na Hudební akademii v São Paulu, aby obsadila židli Luigi Chafarelli.[2]

Pracujte jako muzikolog

Podle Eliany Monteiro Da Silvy: „Naléhavost užitečnosti směřovala do profesionálního i osobního života Beatriz Balzi; a tato pozice ji vedla k výzkumu a studiu repertoáru, který se objevil ve druhé polovině 20. století - s jeho charakteristickou nekonvenční notací a technikami experimentálního provedení - v době, kdy to bylo docela málo umělců ochotných udělat. Mnoho skladatelů, vnímajících její znalosti a zájem o toto téma, jí proto začalo posílat své skladby, aby je mohla prozradit. “[1]

Beatriz Balzi věnovala značný čas a úsilí výzkumu a studiu současného latinskoamerického klavírního repertoáru a hledala nejrelevantnější a nejreprezentativnější skladby. Balzi využila svých kontaktů na festivalech a akademických fórech ke shromáždění značného počtu děl od latinskoamerických současných skladatelů; a za účelem sdílení tohoto cenného materiálu; plánovala výrobu komplexního zvukového archivu.

To byl její původ Opus Magnum, sbírka nahrávek s názvem Compositores Latino-Americanos; zamýšlel obsahovat alespoň jeden kus z každé latinskoamerické země. Dokázala nahrát díla ze třinácti zemí na pět CD, která obsahovala sedm sekcí, než nečekaně onemocněla a zemřela, když natáčela osmou sekci.

Pro ty, kteří mají zájem seznámit se s latinskoamerickým repertoárem klasického klavíru 20. století, obsahuje tato kolekce díla, která představují nejrůznější styly, techniky a žánry.[1]

Seznam skladatelů zahrnuje následující:

Skladatelé Latinoamericanos, Beatriz Balzi, klavír.

Sv. 1-3 (sada dvou CD):

Sv. 4-5:

  • Carlos Guastavino (Argentina)
  • Camargo Guarnieri (Brazílie)
  • Juan Carlos Moreno González (Paraguay)
  • Jaurès Lamarque-Pons (Uruguay)
  • Rodolfo Coelho de Souza (Brazílie)
  • Aylton Escobar (Brazílie)
  • Eduardo Bértola (Argentina)
  • Héctor Tosar (Uruguay)
  • Edson Zampronha (Brazílie)

Sv. 6:

  • Ricardo Castillo (Guatemala)
  • Angel Lasala (Argentina)
  • Ernest Mahle (Brazílie)
  • Alfredo Rugeles (Venezuela)
  • Marcos Câmara (Brazílie)
  • Nicolás Pérez González (Paraguay)
  • Armando Rodriguez Ruidiaz (Kuba)
  • Gerardo Gandini (Argentina)
  • Eduardo Cáceres (Chile)
  • Juan José Iturriberry (Uruguay)

Sv. 7:

Reference

  1. ^ A b C d E F http://www.bv.fapesp.br/namidia/noticia/47505/beatriz-balzi-piano-latino-americano/
  2. ^ A b C d E F Balzi, Beatriz. Compositores Latinoamericanos 1,2,3. Poznámky k audio CD. SONOPRESS-Rimo da Amazônia Indústria e Comércio Fonográfica LTDA, Brazílie.
  3. ^ http://lamc.cua.edu/donation/soundrecording.cfm

externí odkazy

lanacion.com. Falleció la pianista Argentina Beatriz Balzi. http://www.lanacion.com.ar/351633-actualidad-musical

Beatriz Balzi y el piano latinoamericano. Calimerio Soares. http://www.mundoclasico.com/ed/documentos/doc-ver.aspx?id=0006089[trvalý mrtvý odkaz ]