Bitva u San Pedra - Battle of San Pedro
| Bitva u San Pedra | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Část Druhý francouzský zásah v Mexiku | |||||||
 Doprovod generála Cortèse pod velením Kapitán fregaty Gazielle, napadena silami plukovníka Rosales u San Pedro. | |||||||
| |||||||
| Bojovníci | |||||||
 Francouzské impérium Mexické impérium |  Mexičtí republikáni | ||||||
| Velitelé a vůdci | |||||||
| Domingo Cortés[2]:459 Jorge Carmona[3]:832 Véran†[1]:178 Joseph-Léon Gazielle[3]:557 Markýz Bel Kassem Ben Mohammed Saint-Julien | Antonio Rosales[2]:459 Joaquín Sánchez Román[3]:557 Jorge García Granados[4]:198 Francisco Miranda[5]:152 Lucas Mora[5]:152 Fernando Ramírez†[5]:152 | ||||||
| Zúčastněné jednotky | |||||||
| 2. pluk tirailleurs algériens[6]:310–311 | Brigáda Sinaloa[3]:832 Jalisco kavalérie | ||||||
| Síla | |||||||
| 68 francouzsky 400 Mexičanů[2]:459 40 mariňáků[6]:310 | 400 [3]:832 | ||||||
| Ztráty a ztráty | |||||||
| Francouzština:11 mrtvých 42 zraněných 40 válečných zajatců (včetně Gazielle) 5 MIA[1]:178 Mexičané:92 válečných zajatců[1]:178 | 40 mrtvých[4]:198 | ||||||
The Bitva u San Pedra během války se bojovalo mezi francouzskými a mexickými císařskými silami a mexickými republikány Druhý francouzský zásah v Mexiku dne 22. prosince 1864. Liberálové dosáhli rozhodujícího vítězství nad invazními silami a zajali většinu přeživších.
Po císaři Maximilián jmenoval Dominga Cortése svým velitelem pro vojenské záležitosti Sinaloa v roce 1864 nebyl mexický generál stále schopen převzít svou kancelář v hlavním městě Culiacan, protože cestu do města řídil Jesús Rosales Flores a jeho republikánská brigáda. Francouzská posádka v Mazatlán nemohl mu poskytnout vojenský doprovod. Výztuž z Acapulco dovolil Gustave-Joseph Munierovi zorganizovat bezpečnostní oddělení na generálovu cestu. Kapitán parníku Lucifer, Joseph-Léon Gazielle, bylo nařízeno provést tuto misi a bylo mu dáno 64 mužů z tirailleurs algériens vedených kapitánem Véranem, dalších 40 mariňáků z válečných lodí Lucifer a Pallasa prapor Jorge Carmona, který byl vycvičen a umístěn v Mazatlanu. Vypluli 18. prosince na lodi Lucifer a vykořenili Altata příští večer. Potřebovali pochodovat 80 kilometrů do vnitrozemí, aby se dostali na Culiacan. Špatně vybavený a jen se dvěma malými houfnicemi, následující den tento malý kontingent postoupil o 30 kilometrů a dosáhl Bachimela. Dne 21. prosince 1864 došli Navolato, kde byl zadní stráž obtěžován přepadem kavalérie. Jezdci byli odsunuti a ustoupili do San Pedra.[6]:310–313
Následujícího dne francouzské síly pronásledovaly republikány prostřednictvím Řeka Humaya. Když dorazili do San Pedra, zadní stráž pod velením Markýze byla znovu napadena liberální jízdou. Francouzi je znovu odrazili a chystali se vstoupit do San Pedra. Vojáci Rosalese se již opevnili v předních domech vesnice. Po jeho levici Rosales nainstaloval dva kusy dělostřelectva a nechal polovinu praporu dát do zálohy se čtyřmi dalšími děly. Jízda se schovávala za živými ploty města a čekala na rozkazy. Francouzi zahájili neuvážený a nepřipravený frontální útok na levé baterie, který vyústil v těžké ztráty. Přestože utrpěli těžké ztráty, nakonec se zmocnili děl a mysleli si, že mají bitvu v ruce. Republikánský protiútok zasáhl mexickou imperialistickou divizi Carmony, jejíž muži byli hlavně noví rekruti. Po krátké fusillade začali útočící vojáci prchat a dokonce přeběhli k liberálům. Někteří se chopili zbraní proti 100 mužům francouzské kolony, což bylo značně v přesile.[6]:310–313
Tirailleurs algériens rychle ustoupili a zanechali za sebou mariňáky, kteří byli přemoženi a poraženi. Gazielle a čtyřicet jeho mužů zaujalo obranné postavení kolem zajatých děl. Mezitím kapitán Véron a jeho důstojníci padli, když se snažili chránit francouzské houfnice. Jelikož munice docházelo, nařídil Gazielle obecný ústup zatímco Mexičan pokračoval v palbě z ustupujících sil. Mexičtí uhlani z Jalisco zahájila další tři nálože, dokud Francouzi nebyli zahnáni zpět k mostu na řece Humaya. Bohužel pro ně Mexičané most již obsadili. Plukovník Gazielle se zoufale snažil přejít řeku a hledal mělký brod na řece. Se zbytkem společnosti třiceti mužů je pronásledovala mexická jízda a on byl uvězněn na ostrově v řece. Zde se plukovník rozhodl vzdát. Všichni až na jednoho byli tirailleurové převezeni do Culiacanského vězení.[6]:310–313 Domingo Cortés dokázal uniknout také z bojiště.[2]:459 Bel Kassem Ben Mohammed byl v bitvě zraněn a po třech a půl měsících zemřel zápal plic ve vojenské nemocnici v Parral, Chihuahua.[7]:95
Viz také
Reference
- ^ A b C d Jean-Charles Chenu (1877). „Expédition du Mexique“ [mexická expedice]. Aperçu sur les expéditions de Chine, Cochinchine, Syrie et Mexique: Suivi d'une étude sur la fièvre jaune par le Dr Fuzier [Přehled expedic v Číně, Cochinchině, Sýrii a Mexiku: Následná studie o žluté zimnici od Dr. Fuziera] (francouzsky). Paříž, Francie: Masson. Citováno 22. června 2012.
- ^ A b C d Gustave Niox (1874). Expédition du Mexique, 1861-1867; récit politique & militaire [Mexická expedice, 1861-1867, vojenské a politické vyprávění] (francouzsky). Paříž, Francie: J. Dumain. JAKO V B004IL4IB4. Citováno 12. června 2012.
- ^ A b C d E David Marley (1998). Wars of the Americas: A Chronology of Armed Conflict in the New World, 1492 to the present. Santa Barbara, Kalifornie, USA: ABC-CLIO. ISBN 9780874368376. Citováno 11. června 2012.
- ^ A b Agustín Rivera (1994). Anales Mexicanos: La Reforma y el Segundo Imperio [Annals of America: The Reformation and the Second Empire] (ve španělštině). Mexico City, Mexiko: UNAM. ISBN 9789683633934. Citováno 8. července 2012.
- ^ A b C Miguel Galindo y Galindo (1906). La gran década nacional, 1857-1867, Tomo III [Velké národní desetiletí, 1857-1867, svazek III] (pdf) (ve španělštině). Mexico City, Mexiko: Secretaría de Fomento. ISBN 978-970-824-085-7. Citováno 8. července 2012.
- ^ A b C d E Pierre Paul Jean Jacques Maurice Martin (1894). Historique du 2e régiment de tirailleurs algériens [Historie druhého alžírského střeleckého pluku] (francouzsky). Paříž, Francie: H. Charles-Lavauzelle. JAKO V B001BWNKJ4. Citováno 8. července 2012.
- ^ Eustaquio Buelna (1884). Breves apuntes para la historia de la guerra de intervencion [Stručné poznámky k historii války intervence] (pdf) (ve španělštině). Mazatlán, Mexiko: Estereotipia de Retes. ISBN 978-0559189678. Citováno 9. července 2012.