Bitva u Björkösundu - Battle of Björkösund

The Bitva u Björkösundu se konalo 2. – 3. července 1790 v průběhu roku Rusko-švédská válka (1788–1790) mezi Švédsko a Ruská říše. Rusové, kteří měli námořnictvo jejich švédských oponentů spolu s jejich Flotila souostroví uvězněni uvnitř Vyborgský záliv, plánoval zaútočit na švédské lodě z různých směrů, což způsobilo rozhodující porážku jeho námořnictva, než jim vítr umožní uniknout z pasti. V noci z 2. na 3. července byl útok zahájen Karl Heinrich von Nassau-Siegen který se svou pobřežní flotilou 81 lodí různých velikostí odplul, aby se setkal se Švédy umístěnými u východní úžiny Björkösund.[2] Švédové se třemi divizemi většinou šalupy a řvánky pod podplukovníkem Klas Hjelmstierna s hlavní, důležitý Leijonankar a kapitán Scharff pomáhající v jejich divizích měl pod svým velením asi 42 lodí (14 v každé divizi).[1] Úžina vedle ostrova Kantasari, ze kterého Rusové museli zaútočit, byl úzký a švédská plavidla ho 2. července ve 23:00 potkala. Boje pokračovaly až do 04:00 3. července, dokud švédský poručík nedostal rozkaz k pádu zpět k hlavním švédským lodím jako průlom z Vyborgského zálivu měl začít. Eskadra podplukovníka Stedingka složená z turumas Zpočátku bylo ponecháno na pokrytí jejich ústupu, ale protože se Rusové rozhodli nepokračovat, i oni odpluli na hlavní švédská plavidla. V bitvě Švédové ztratili pouze 3 zabitých a dalších 8 zraněných. Rusové naproti tomu ztratili až 400 mužů zabitých a zraněných podle jejich vlastních čísel poskytnutých zajatci po roce bitva o Svensksund (většinou kvůli úzkému průlivu, kterým museli zaútočit), stejně jako jeden fregata a jeden malá loď[1] další větší loď byla také ztracena spolu s některými menšími.[3] Švédové byli úspěšní v tom, že dokázali zadržet ruskou pobřežní flotilu dostatečně dlouho na to, aby mohly být zahájeny přípravy na průlom, a tak 3. července Gustav III Švédska a jeho námořnictvo nakonec vypuklo, i když s těžkými ztrátami.[4]

Reference

  1. ^ A b C d E Anders Winberg. Dag-Bok hållen på Kongl Galere Flottan před 1789 a 1790 samty Fångenskapen i Ryssland. Stockholms Stadsmuseum 1967. publikoval Tom Dahlstedt (2009). 33–34
  2. ^ A b Kungl. Krigsvetenskapsakademiens handlingar och tidskrift. Östgöta Correspondenten, 1845. str. 588
  3. ^ A b Historiska Anteckningar om de aristokratiska stömplingarne i Sverige under och före Konung Gustaf III. samt om dennes regering och olyckliga dödssätt, af en Fransk Diplomat (1821). str. 341
  4. ^ Nordisk Familjebok, Konversationslexikon och Realencyklopedi. Sjuttonde bandet, V - Väring. Stockholm, Gernandts boktryckeri-aktiebolag, 1893. str. 843